Když moje kamarádka Klára chodila se svým přítelem Pavlem už nějaký ten čas, začalo se blízké okolí zajímat, kdy bude svatba. „Až mi uvaří segedín,“ odpovídal bezstarostně potenciální ženich, protože věděl, že to nehrozí.

Ne že by Klára neuměla vařit vůbec. Z jejího působení v kuchyni by vznikla bezesporu originální kuchařka s názvem Těstoviny a kuře 100x jinak. Navíc byla se svým statusem slečny spokojená a neměla tudíž potřebu pouštět se u sporáku do nějakých větších akcí.

Uplynul rok a ze slečny bezstarostné se najednou stala slečna vdavekchtivá. Klára povolala babský sněm. Místo bylinek, lektvarů a zaříkávadel se ovšem na stole objevilo vepřové, zelí, cibule, paprika a zakysaná smetana. A taky papírek s přesnými instrukcemi: co, kolik a jak.

Zvládla, uvařila, naservírovala a ohromila. Protože podmínka byla splněna a on byl charakter, nevyrukoval s požadavkem svíčkové, bramborového salátu nebo španělských ptáčků, nýbrž s žádostí o ruku. Že se dočkal souhlasu, je asi zbytečné poznamenávat :).

No a aby tahle segedínská pohádka měla ten správný happy end, prozradím, že dneska už jich u stolu sedí o dva víc.

Ostatně není se čemu divit. Tisíckrát omleté ‚láska prochází žaludkem‘ prostě platí…

Jaké jídlo na něj zabralo ve Vašem případě? Případně, pánové, na co jste zabrali? :)