Masopustní veselí a hodování
Masopust je lidový svátek, který se slaví ve dnech předcházejících Popeleční středě. Tou začíná postní období před Velikonocemi. Na stole během masopustu nesměla chybět klobása, škvarky, uzené maso, koblihy, boží milosti a pálenka.
Původ svátku
První zmínky o masopustních rejích na našem území pocházejí ze 13.
století. Ale svátek může být i ještě staršího data. Název karneval je
synonymem masopustu. Italské carnevale znamená ‚maso pryč‘.
Hlavní masopustní zábava
Příprava na masopust začínala ve čtvrtek, který se nazýval ‚tučný‘.
Lidé věřili, že v tento den má člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl
celý rok při síle. Také v neděli byl oběd bohatý, ale netrval příliš
dlouho. Všichni se totiž chystali do hospody k muzice. Někdy se
tancovalo přímo na návsi a tanec se často protáhl až do rána.
Vyvrcholením masopustu bylo úterý.
Poslední mastné jídlo před Velikonocemi
Ještě na Popeleční středu mohli lidé snídat mastné rohlíky s kávou nebo
mlékem. K obědu už se ale vařilo jen postní jídlo, tedy čočka, krupice,
brambory nebo chléb se sýrem. Letos připadá Popeleční středa na 17.
února.
Máte chuť na tradiční masopustní pokrmy?
Zkuste naše domácí
koblihy,
uzené maso s třešňovou zavařeninou,
delikátní uzené s čočkou,
uzené s hrachovou kaší,
kubu se škvarky,
zabijačkovou polévku nebo
houbového kubu. Jako příloha
se hodí bramborová jelítka
nebo bramborové šišky
