Broskvový clafoutis si vás získá svou jednoduchostí a neuvěřitelnou vůní. Představte si něco mezi nadýchanou bublaninou, krémovým pudinkem a poctivou palačinkou. Je to v podstatě geniálně prostý koláč: čerstvé ovoce zalité řídkým těstíčkem a zapečené dozlatova.
Tento moučník má kořeny ve francouzské oblasti Limousin. Původně se pekl hlavně z třešní, a to dokonce i s peckami. Jakmile ale třešně vyměníte za broskve, vzniká varianta zvaná flaugnarde. Těsto zůstává stejné, mění se jen sezonní ovoce, které mu dodá úplně jiný charakter.
Klasika s třešněmi je výrazná a díky peckám má lehce mandlový nádech. Broskvová verze je ale mnohem jemnější a krémovější. Broskve mají měkčí dužinu, která během pečení pustí trochu více šťávy, takže je výsledný dezert krásně hebký a vláčný.
Do těsta broskve vnesou omamnou vůni
Zatímco u třešní se často řeší dilema, zda pecky nechat pro chuť, nebo je vyndat pro pohodlí strávníků, u broskví máte klid. Jednoduše je vypeckujete, nakrájíte na měsíčky a máte hotovo. Pokud vám v nich chybí ten typický mandlový tón, stačí do těsta přidat trochu mandlové mouky nebo povrch posypat mandlovými lupínky.
Důvodů, proč je clafoutis tak oblíbené, je hned několik. Tím hlavním je jeho naprostá nenáročnost. Příprava těsta připomíná směs na palačinky – nepotřebujete kvásek, žádné zdlouhavé šlehání ani složité postupy. Stačí vám jedna miska, metlička a zapékací forma.
Je to také ideální způsob, jak zužitkovat letní úrodu. Pokud máte doma broskve, které už jsou trochu měkčí a na přímou konzumaci se moc nehodí, v clafoutis budou chutnat fantasticky. Výsledek navíc vypadá skvěle bez velké námahy. Plátky ovoce se v troubě částečně ponoří do těsta, povrch zrůžoví a cukr lehce zkaramelizuje. Vypadá to, jako byste koláč právě přinesli z útulného francouzského bistra.
Přípravu clafoutis zvládne i začátečník
Prvním krokem je příprava ovoce. Broskve omyjte, vypeckujte a nakrájejte na úhledné plátky. Pokud jsou hodně šťavnaté, můžete je jemně osušit papírovou utěrkou, aby těsto příliš nezředily.
Formu na pečení důkladně vymažte máslem a místo mouky ji vysypte krystalovým cukrem. Ten na okrajích vytvoří tenkou a křupavou karamelovou vrstvičku, která je jedním z tajemství úspěchu. V míse pak metličkou prošlehejte vejce s cukrem, špetkou soli a vanilkou. Postupně přidávejte mouku a nakonec mléko či smetanu, dokud nevznikne hladké a poměrně řídké těsto. Pro dospělé strávníky můžete přidat i kapku ovocné pálenky nebo likéru.
Broskve vyskládejte do formy a zalijte je připravenou směsí tak, aby kousky ovoce stále trochu vykukovaly. Pečte v troubě vyhřáté na 180 °C přibližně 30 až 45 minut. Koláč se v troubě krásně nafoukne – a po vytažení zase mírně klesne, což je u tohoto typu dezertu naprosto v pořádku.
Těchto pár detailů o clafoutis rozhoduje
Hlídejte si především konzistenci těsta. Mělo by být tekuté, ale ne jako voda – něco jako hustší těsto na palačinky. Pokud bude moc tuhé, ztratí dezert svou typickou jemnost, pokud moc řídké, zůstane uprostřed příliš blátivé.
Důležité je také množství ovoce. Protože broskve pouštějí šťávu, nepřehánějte to s nimi, aby se těsto zvládlo správně propéct. Clafoutis by také nemělo být příliš vysoké. Nejlépe chutná z širší formy, kde je jen nižší vrstva, která se propeče rovnoměrně.
Pravé clafoutis si na nic nehraje
Nejlépe vypadá v zapékací formě, ze které ho můžete buď krájet na klasické klínky, nebo nabírat velkou lžící. Francouzi ho nejraději podávají ještě vlažný, kdy se chutě a vůně nejlépe rozvinou a textura zůstává krásně krémová.
Před podáváním ho stačí jen lehce poprášit moučkovým cukrem. Pokud chcete dezert povýšit na slavnostnější úroveň, přidejte kopeček vanilkové zmrzliny nebo trochu ušlehané smetany. V horkých letních dnech pak skvěle ladí s lístky čerstvé máty nebo špetkou tymiánu, který nečekaně dobře podtrhne aroma broskví.
Zdroje: Apetitonline, Taste Journey, iReceptář
