Zhruba 35 kg cukru ročně sní v průměru každý z nás. Říkáte si, že je to hodně? Pak vězte, že jde o údaj Českého statistického úřadu o spotřebě pouze cukru jako suroviny, který nakupujeme v pytlících v obchodě. Přitom přemíra cukru stojí za hlavními zdravotními problémy: obezitou a cukrovkou 2. typu. Jak cukr v jídle kočírovat?
K údaji Českého statistického úřadu musíme přidat ještě další potraviny, abychom se dostali k reálnějším číslům o přidáném cukru: cukr v cukrovinkách, čokoládách, průmyslově zpracovaných potravinářských výrobcích a polotovarech, v pečivu a slazených nápojích. A pořád nejsme u konce...
Bez cukru se obtížněji peče i příprava cukrářských delikates je bez cukru někdy úplně zapovězena. To je nezpochybnitelný fakt. Bez cukru to sice taky (někdy) jde, ale většinou je to na úkor chuti, struktury, tvárnosti a za použití náhradních sladidel. Co s tím?
- Jedním z možných řešení je konzumovat cukrovinky a další zdroje bílého cukru méně, o to pečlivěji si je však vybírat. K tomu se hodí vědět, jak se to s cukrem má.
Jak se cukry liší?
- V pokrmech a nápojích ovlivňuje cukr nejen chuť výsledku, ale často i jeho texturu a konzistenci. V takovém případě mluvíme o tzv. cukru přidaném, tedy o tom, který koupíme v sáčku a používáme jako surovinu při pečení a vaření – to nejen v domácích podmínkách, ale i v průmyslové výrobě. Bílý, kuchyňský či přidaný cukr se objevuje i ve slaných výrobcích, mnohdy o něm vůbec nevíme.
- Bilý cukr poskytuje lidskému tělu pouze kalorie. Někdy se za ‚zdravější‘ považuje cukr hnědý, jde však o to, jestli nejde jen o bílý obarvený. Hnědý nerafinovaný cukr obsahuje zbytky melasy a to jej činí nutričně bohatším. Reálně je ale zdravotní přínos takového cukru spíš zanedbatelný.
- Jako cukry se na obalech potravin označují monosacharidy (fruktóza, glukóza) a disacharidy (sacharóza – kuchyňský cukr, laktóza – mléčný cukr, maltóza – sladový cukr). V tabulce nutričních hodnot mají svoji kolonku ‚z toho cukry‘, která je podřazená sacharidům. Jde o všechny cukry dohromady, tedy ten, který se nachází v "balíčku" s dalšími nutrienty, i cukr přidaný.
- Cukry jsou běžnou součástí základních (nezpracovaných) potravin, takže je do těla přijímáme, i když zrovna nemlsáme čokoládovou tyčinku. Cukry se totiž objevují zcela přirozeně například v mléku a mléčných výrobcích, ovoci nebo zelenině. V celkovém denním příjmu je potřeba s nimi počítat, pokud si například hlídáte váhu a počítáte kalorie. V těchto případech však nejde o cukry přidané, tedy nežádoucí.
Poslední doporučení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) z února 2022 mluví jasně. Do optimálního jídelníčku přidaný cukr nepatří a měli bychom ho jíst co nejméně. S přemírou cukru ve stravě se totiž spojují četné zdravotní problémy.
- Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje, aby denní příjem kalorií z přidaného cukru tvořil maximálně 10 % celkového energetického příjmu. Lepší však byla polovina. To je trochu obtížně představitelný údaj, proto se pojďme držet průměrů a pro zjednodušení počítejme s maximem zhruba 50 g přidaného cukru denně (optimálně však s 25 gramy za den). V ideálním případě bychom měli přidaného cukru konzumovat tak málo, jak to jen jde.
- Přidaný cukr je takový, který není součástí základních potravin (ovoce, zeleniny, mléčných produktů). Nejde tedy o to zbavit svůj jídelníček všeho sladkého, ale přemýšlet o složení potravin a nezbytnosti konzumace některých výrobků, případně vařit a péct doma.
- Lidé, kteří holdují slazeným minerálkám, limonádám, sladí kávu nebo se často stravují v jídelnách, fastfoodech a jejich ledničku plní uzeniny, lahůdkářské výrobky, paštiky, hotové pomazánky a další polotovary, spořádají spoustu přidaného cukru, aniž by o tom věděli. Do celkového úhrnu zkonzumovaného cukru také významně přispívá veškerý alkohol – bez ohledu na to, zda jde o sladký likér, pálenku, pivo nebo víno.
- Cukr se velmi dobře maskuje například v nápojích a míchaných drincích, kde sladkost cukru často maskují kyselé složky (citron, citronová šťáva, limeta, ocet).
Problém nastává v momentě, kdy lidské tělo dostává (jakéhokoli) cukru tolik, že energii z něj nezvládne spálit. Cukr se pak postupně ukládá v těle jako tuk. A člověk ani nemusí holdovat sladkému.
Zdroj: EFSA, WHO, Vimcojim, STOBclub
