Tato rostlina s načervenalými řapíky má pověst kyselé královny jarní kuchyně. Rebarbora totiž dokáže překvapit – jednou svou svěžestí, podruhé výraznou trpkostí, která si žádá jemné zacházení. Právě správná příprava rozhoduje o tom, jestli se promění v dezert, na který se nezapomíná, nebo v nepříjemně svíravé sousto. Kolem loupání i tepelné úpravy přitom koluje víc mýtů, než je zdrávo. Stačí ale pár jednoduchých kroků a rebarbora ukáže svou přívětivější tvář.
Rebarbora má za sebou dlouhou cestu, než se zabydlela v evropských kuchyních. Původně se zpracovávala hlavně v Asii, kde si cenili především jejích kořenů a využívali je pro léčebné účely. Do Evropy se dostala postupně a až mnohem později se začaly zpracovávat i její řapíky, které dnes patří k typickým surovinám jarní sezony.
Proč se loupe rebarbora
Mladé, tenké řapíky čerstvě utržené zkraje jarní sezony bývají jemné a jejich slupka nepůsobí potíže. V takovém případě stačí rebarboru dobře omýt a můžete ji rovnou krájet. Silnější, starší řapíky už ale mívají tužší vlákna, která se při vaření nerozpadnou.
Jak rebarboru oloupat?
- Oba konce řapíku odkrojte.
- Nožem opatrně stáhněte povrchovou slupku řapíku ze všech stran. Postupujte od silnějšího konce k užšímu.
- Pak můžete rebarboru nakrájet na špalíky a tepelně upravit.
Jak jíst rebarboru
Syrová rebarbora je ostrá, svíravá a pro většinu lidí těžko stravitelná. Právě teplo dokáže její chuť zjemnit a zvýraznit příjemnou ovocnou linku. Nejčastěji se dusí s trochou vody a cukru, někdy se přidává vanilka nebo citrusová kůra, které její kyselost krásně zakulatí.
Při vaření je dobré hlídat čas – rebarbora změkne poměrně rychle, často během několika minut. Dlouhé vaření by z ní udělalo nevzhlednou kaši bez struktury. Pokud míří do koláče, stačí ji krátce povařit nebo promíchat s cukrem a ještě před pečením nechat pustit šťávu.
Co s přebytkem rebarbory
Rebarbora si skvěle rozumí s jahodami, jablky i malinami. V koláčích vytváří příjemný kontrast sladkému těstu, v džemech dodává svěžest a v crumble dezertu se pod křupavou krustou promění v jemnou, šťavnatou náplň.
Zajímavou variantou je i slaná kuchyně – například jako příloha k masu, kde její kyselost funguje podobně jako brusinky. Stačí ji krátce podusit s cibulkou, trochou medu a balzamikem.
Na co je zdravá rebarbora
Rebarbora obsahuje vlákninu, která podporuje trávení, a také vitamin K důležitý pro správnou funkci kostí. Najdete v ní i menší množství vitaminu C a antioxidantů. Tradičně se využívala i pro své mírně projímavé účinky, které souvisejí s obsahem přirozených látek podporujících činnost střev.
Kdy se nesmí jíst rebarbora
Vedle pozitiv má rebarbora i svou odvrácenou stranu. Obsahuje kyselinu šťavelovou, která může ve větším množství zatěžovat organismus a podílet se na tvorbě ledvinových kamenů. Nejvyšší koncentrace je v listech, proto se nikdy nekonzumují.
Opatrnost se doporučuje i při časté konzumaci velkého množství řapíků, zejména u lidí s problémy s ledvinami. Pomůže ale kombinovat rebarboru s mléčnými výrobky, například tvarohem nebo jogurtem, které díky obsahu vápníku částečně vyvažují účinky kyseliny šťavelové.
Zdroj informací: Apetit, jimejinak.cz, vary.rozhlas.cz, nzip.cz, healthline.com
