Co mají společného frgál, vdolky, kynuté buchty, sladké taštičky i omáčka k masu? Kdo hádá povidla, vyhrál. Ačkoli jsou příjemně všestranná a v české kuchyni mají dlouhou tradici, jejich příprava není vůbec složitá. V zásadě jde o to, aby se ovoce rozvařilo a odpařila se z něj voda. A pak už jen stačí soustředit se na jeho chuť. A tady už se jednotlivé recepty trochu různí – rozdíly najdeme nejen v množství cukru a v přidaných ingrediencích, ale i ve způsobu přípravy a době vaření.
Podle české potravinářské legislativy jsou povidla výrobkem z jednoho nebo více druhů ovoce, například jablek, hrušek nebo švestek. Mohou obsahovat přírodní sladidla, ale také se vyrábějí bez jejich přídavku. Charakteristická je pro ně polotuhá až tuhá konzistence s jemnými až hrubšími částicemi ovocné dužniny.
V českých kuchyních a tradicích se nejčastěji setkáme se švestkovými povidly. Švestky se totiž na přípravu hodí bezvadně. Mají výraznou chuť a vysoký podíl vody, který se během dlouhého vaření odpaří. Výsledkem je pak ovocná hmota s příjemnou nasládlou a koncentrovanou chutí.
Co je na švestková povidla potřeba?
Čím zralejší švestky použijete, tím výraznější chuť mohou povidla získat. U receptů se proto běžně doporučují velmi zralé až přezrálé plody.
Množství cukru pak není pevně dané. Záleží na sladkosti samotného ovoce i na tom, jakou konzistenci a chuť od výsledku očekáváte. Existují recepty s cukrem i bez něj.
A rozdíl najdete také ve způsobu přípravy – povidla lze vařit v hrnci nebo péct v troubě.
Jak připravit švestková povidla: jde to i v troubě a bez míchání
Pokud chcete jednoduchou domácí variantu, začněte zralými švestkami. Omyjte je, vypeckujte a podle zvoleného receptu je můžete rozmixovat nebo nasekat najemno. Obvykle se takto připravené ovoce nejprve vaří přibližně půl hodiny, potom se přidá cukr a směs se dále vaří, dokud povidla nezhoustnou natolik, že začnou od vařečky odpadávat v kusech.
Jinou cestu nabízí recept inspirovaný Marií Sandtnerovou. V něm se švestky nejprve rozvaří, následně se svařují s vinným octem a cukr přichází až ve chvíli, kdy je směs dostatečně hustá.
Při pečení v troubě zase odpadá část práce s neustálým hlídáním dna hrnce. Doba přípravy závisí na odrůdě a množství šťávy v ovoci. Během pečení je přesto potřeba směs občas promíchat, aby se nepřipalovala.
Povidla s cukrem, nebo bez něj?
Představa, že správná povidla musí obsahovat velké množství cukru, neodpovídá tradičním postupům. Množství sladidla se může výrazně lišit a některé recepty pracují pouze se sladkostí samotných švestek.
U neslazených povidel je ovšem potřeba počítat s delším zahušťováním, protože výslednou konzistenci získávají především odpařením vody. Záleží proto na trpělivosti i na množství šťávy, které ovoce obsahuje.
Pro domácí vaření je užitečné neřídit se pouze hodinami uvedenými v receptu. Dvě várky ze dvou různých druhů švestek se mohou chovat úplně jinak. Rozhodující je především konečná hustota. Hotová povidla poznáte především podle konzistence. Mají být hustá, ale stále dobře roztíratelná. Poté se ještě horká plní do čistých sklenic a uzavírají.
Připravte si švestková povidla bez míchání podle našeho videonávodu:
Co přidat do švestkových povidel pro výraznější chuť?
Švestky si velmi dobře rozumějí s kořením, ale není nutné z nich udělat směs, ve které původní ovoce nepoznáme. Obvykle se přidává například skořice, badyán, hřebíček nebo zázvor či kardamom. Zajímavou cestou je také malé množství rumu přidané ke konci přípravy.
Povidla se hodí i tam, kde byste je možná nečekali
Klasika je samozřejmě jasná: buchty, koláče, povidlové taštičky, vdolky nebo frgály. Povidla ale mohou fungovat také jako součást slaných jídel. Výborné je jejich využití ve sladkokyselém čatní k sýrům a tmavému chlebu nebo jako základ omáčky k uzenému masu.
Existuje dokonce samostatná povidlová omáčka, která kombinuje švestková povidla s kořením, citronovou kůrou, smetanou, rozinkami a mandlemi a podává se právě k uzenému masu.
Zdroje: Apetitonline, Zákony pro lidi
