Langoš je pro mnohé z nás symbolem prázdnin. Stačí si vybavit vůni česneku, horký olej a mastný papírový ubrousek v ruce a okamžitě se dostaví pořádná dávka nostalgie. Tato smažená placka z kynutého těsta je sice maďarskou klasikou, ale v našich končinách zdomácněla natolik, že se dokonce dočkala i vlastní technické normy. A právě tradiční langoše podle ČSN skrývají jedno překvapivé tajemství.
Ačkoliv dnes langoš vnímáme jako typické pouliční jídlo z českého stánku, jeho historie je mnohem starší. Samotný název vychází z maďarského slova láng, které znamená plamen. Původně totiž nešlo o smaženou pochoutku, ale o kousek těsta zbylého z pečení chleba. Ten se vkládal do pece blízko otevřeného ohně a sloužil jako rychlá a sytá snídaně v den, kdy se pekl čerstvý chléb. Postupem času se však příprava z pecí přesunula do horkého oleje a z vesnických kuchyní se langoš vydal na trhy, festivaly a koupaliště po celé střední Evropě.
Vyzkoušejte dokonale křehký a křupavý langoš
Pokud byste hledali recept, který se řídí původními československými normami, narazili byste na surovinu, kterou dnes většina kuchařů vynechává. Tradiční langoš podle ČSN (Československá státní norma) totiž sází na bílé víno v těstě. Společně s hladkou moukou, mlékem, droždím, žloutky a tukem tvoří základ, který má své opodstatnění. Víno dodává těstu jemnou kyselinku a mnohem bohatší aroma. Díky němu je výsledek vláčnější, lehčí a po usmažení se na povrchu vytvoří krásná „krajka“. Navíc víno pomáhá pocitově zjemnit mastnotu, což je u smaženého pokrmu vždy vítané. Dnešní recepty víno často nahrazují jogurtem nebo bramborami, ale kdo vyzkoušel verzi s vínem, obvykle potvrzuje, že chuť je mnohem komplexnější.
Dobře udělaný langoš musí splňovat několik podmínek. Těsto musí být kynuté a spíše měkčí, aby po usmažení zůstalo uprostřed vláčné, zatímco okraje budou příjemně křupavé. Klíčová je správná tloušťka – příliš tenká placka se promění v obří mastný lupínek, zatímco příliš tlustá připomíná nedopečený chléb. Zásadní je také teplota oleje. Ten musí být dostatečně rozpálený, aby langoš v rozehřátém tuku doslova plaval a okamžitě se zatáhl. Pokud olej není dost horký, těsto nasákne příliš mnoho tuku a výsledek je těžký a nevábný.
Při přípravě langošů je nejdůležitější trpělivost
Kvásek z vlažného mléka a cukru musí pořádně vzejít a samotné těsto potřebuje čas, aby alespoň zdvojnásobilo svůj objem. Pokud chcete docílit extra vláčnosti, můžete vyzkoušet přidat uvařenou a rozmačkanou bramboru nebo trochu jogurtu. Jakmile je těsto nakynuté, přichází na řadu tvarování. Nejlepší je placky opatrně natahovat rukama. Pokud byste použili váleček, můžete z těsta vyhnat vzduchové bubliny, které dělají langoš nadýchaným. Smažení pak trvá jen chvilku, zhruba minutu až dvě z každé strany, dokud povrch nezezlátne.
V Česku máme o ideálním dochucení jasno. Základem je česnek, spousta strouhaného eidamu a pro mnohé i nezbytný kečup. Někde se setkáte i s tatarkou nebo zakysanou smetanou. To v Maďarsku se kromě klasické kombinace česneku a smetany běžně přidávají pikantní klobásy, slanina, šunka nebo paprikový krém.
Světové food blogy jdou ještě dál a experimentují s verzemi, které připomínají pizzu, nebo dokonce nabízejí sladké varianty s marmeládou či čokoládou. Langoš se tak proměňuje z prostého stánkového jídla v pokrm, který může mít mnoho tváří – od poctivé retro klasiky s bílým vínem až po moderní streetfoodovou delikatesu.
Zdroje: Apetitonline, TopRecepty, Best of Hungary, BBC Good Food, Český rozhlas
