V kuchyni existují jídla, která nepotřebují drahé suroviny ani složité techniky, přesto si člověka získají po první lžíci. Jenže pak je tu chlebová polévka, které tradičně patří přední příčky v hodnocení nejhorších jídel světa. Ale je to právem? V diskusích Češi přiznávají, že neznají nikoho, kdo by ji vařil, natož aby ji sami kdy ochutnali. Jak to tedy s tímto českým kulinárním gastro peklem je doopravdy?
Chlebová polévka má v české kuchyni dlouhou tradici. Připravovala se ve chvílích, kdy bylo potřeba zužitkovat tvrdý chléb a nasytit rodinu z několika málo ingrediencí. U nás se jí říkalo žebrácká polévka, případně zkráceně jen žebračka, ale známý je i název panádlová polévka (pochází z německého Panadel a základem je latinské slovo panis, tedy chléb). Bohužel je chlebová polévka podle žebříčku Taste Atlas světem považována za vůbec nejhorší českou polévku, která je hodna označení gastro peklo. A to je trochu škoda...
Chlebová polévka jako návrat k poctivé kuchyni
Chléb měl v domácnosti v minulosti téměř stejnou důležitost jako maso. Vyhazovat pečivo bylo nepředstavitelné, a tak vznikaly recepty, které dnes znovu objevujeme pod označením zero waste. Chlebová polévka je krásným příkladem toho, jak dokáže obyčejná surovina vytvořit něco překvapivě dobrého, pokud tomu dáme šanci.
Největší plus spočívá v chlebu samotném. Každý druh totiž chutná trochu jinak. Kváskový dodá lehkou kyselost a hlubší aroma, žitný vytvoří rustikálnější chuť a starší vesnický bochník polévku příjemně zahustí.
-
Asi vás nepřekvapí, že tuto polévku vařila už sama Rettigová, ta se ale nespokojila jen s vodou a chlebem. Doslova píše: „Nakrájej tvrdý chlebíček na tenké řízky a vysmaž ho v propouštěném másle do hněda; taktéž se na nudličky rozkrájená cibule hezky brunátně usmaží, jen aby se nespálila; dej oboje do polívkové mísy, k tomu rozkrájenou zelenou pažitku a petružel, pak nech na kuthánku vařit trochu hovězí polívky, vraz do ní celých vajec tolik, kolik jest osob u stolu, a nech je jenom tak jako sazené vejce na měkko vařit; na ten chlebíček do mísy vlej chutnou hovězí polívku, okořeň ji květem a zázvorem, a ty vejce opatrně buď do ní vlož, nebo je zvlášť na talíři okolo tabule dej roznést.”
Recept na chlebovou polévku, která uspokojí po první lžíci
Základ bývá až překvapivě jednoduchý. Potřebujete starý chléb a vodu. Zbytek už je na vás. Vhodná je samozřejmě sůl. Mezi další typické suroviny patří ještě kmín, cibule a česnek, ale nebojte se přidat ani bylinky, například majoránku. Část vody lze nahradit kefírem.
- Úplně nejjednodušší verze se základními surovinami spočívá v tom, že ve vodě rozvaříte na kostičky nakrájený starý chleba.
- Ve chvíli, kdy máte v hrnci hmotu hrudkovité konzistence, přichází na řadu dochucování. Přidejte kmín, česnek, dosolte.
Na závěr můžete dotáhnout pár detailů. Majoránka promnutá mezi prsty dodá příjemnou vůni. Trocha strouhaného sýra přidává sytost i chuť a další zajímavý prvek. Kapka česnekového oleje polévku dochutí i ozvláštní. Zkuste také vejce se zastřeným žloutkem. Ve chvíli, kdy se žloutek rozlije do horké polévky, získá pokrm téměř krémovou konzistenci.
Vyzkoušejte chlebovou polévku i podle našeho receptu:
Proč může být chlebová polévka opravdu chutná
Moderní kuchyně se v posledních letech výrazně vrací k jednoduchosti. Lidé hledají recepty, které nejsou drahé, nezaberou půl dne, ale přitom dovedou zasytit a zahřát. Chlebová polévka do tohoto trendu zapadá dokonale.
Navíc má jednu obrovskou výhodu: můžete si ji pokaždé upravit trochu jinak. Milovníci masa mohou přidat uzené či klobásky. Ve Francii bývá doplněná gratinovaným sýrem a ve Středomoří ji provoní tymián, ale také šalvěj. Skvěle fungují i osmažené či opečené houby nebo křupavá slanina.
Staré pečivo nemusí skončit v koši
Podle potravinářských organizací patří pečivo mezi nejčastěji vyhazované potraviny v evropských domácnostech. Právě podobné recepty pomáhají vrátit staršímu chlebu smysl. A funguje to překvapivě dobře i v moderní kuchyni.
Jestli chcete chlebovou polévku posunout ještě o úroveň výš, zkuste na talíř přidat několik kapek kvalitního dýňového oleje. Má lehce oříškovou chuť. Pokud chleba navíc ještě opečete, jak radila Rettigová, vytvoří s dýňovým olejem překvapivě výraznou kombinaci.
Zdroje: Apetit, rettigova-kucharka, dspace.jcu.cz
