V červenci a srpnu už rajčata nejsou těmi malými dětmi, které se snaží jen vyrůst do výšky. Jsou z nich dospělí jedinci v plné síle, kteří potřebují úplně jiný typ péče než na jaře. Zatímco na začátku sezony hrál hlavní roli dusík pro růst zelené hmoty, teď je důležitý draslík, fosfor a vápník. Právě tato trojice živin rozhoduje o tom, jestli budou plody sladké, budou mít pevnou slupku a nezačnou předčasně praskat nebo hnít.
Pokud jste dosud používali univerzální hnojiva, v plné sezoně je čas na změnu. Rostliny teď ocení specializovanou výživu s vyšším podílem draslíku, který se stará o barvu a chuť. Skvělou službu udělá i domácí popelová zálivka, případně organická hnojiva, která dodají sílu do finální fáze bez rizika „popálení“ kořenů. Ideální je přihnojovat jednou týdně nebo v intervalu deseti až čtrnácti dnů. Nejlepších výsledků dosáhnete, když hnojivo aplikujete přímo ke kořenům na vlhkou půdu, ideálně těsně po zálivce. Jakmile se přehoupne srpen, můžete frekvenci i mírně zvýšit, protože rostliny v tomto období doslova jedou naplno a zásoby v půdě rychle mizí.
Důležité je pochopit, co která složka pro rajčata dělá
Draslík zlepšuje dozrávání a skladovatelnost, zatímco fosfor podporuje kvetení a tvorbu nových plodů. Vápník je pak klíčový pro pevnost pletiv a funguje jako prevence proti hnilobě konců plodů. Naopak s dusíkem už teď šetřete. Příliš mnoho dusíku v pozdním létě sice vytvoří krásně zelenou džungli, ale rajčat se v ní dočkáte jen stěží. Od srpna je cílem donutit rostlinu, aby přestala s novými výhony a veškerou energii vrhla do zrání toho, co už nasadila.
Stejně důležitá jako výživa je i technika zalévání. Rajčata milují vydatnou sprchu, ale nepotřebují ji každý den. V horkém červenci jim nejvíce prospěje hluboké zalití ke kořenům dvakrát až třikrát týdně. Je mnohem lepší dát rostlině větší porci vody najednou než ji každý den jen lehce „pocákat“. Zalévejte zásadně ráno nebo večer, aby voda nešla na rozpálenou půdu, a snažte se držet listy suché. Mokré listy jsou totiž otevřenou pozvánkou pro plísně. Pokud pěstujete rajčata v nádobách, buďte ještě ostražitější a hlídejte, aby substrát nikdy úplně nevyschl – hnojení do vyschlé hlíny je pro kořeny zbytečný stres.
V plném létě se vyplatí vzít do ruky nůžky nebo prostě jen pracovat prsty a věnovat se zaštipování a odstraňování spodních listů. Tato drobná úprava zajistí lepší proudění vzduchu a rostlina nebude marnit síly na udržování zelené hmoty, kterou už nepotřebuje. Zbytečně dlouhé výhony bez květů klidně zkraťte. Pomůžete tím už nasazeným plodům, aby stihly do podzimu dočervenat.
Zelená u rajčat nevadí!
I při nejlepší péči se stane, že vám na konci sezony zbudou na keřích zelená rajčata. Rozhodně je nevyhazujte. Můžete je nechat dojít v jedné vrstvě na parapetu nebo v bedýnce. Stačí jim světlo, ale nemusí na ně pálit přímé slunce. Pokud zůstanou úplně tvrdá a zelená, najdou své místo v kuchyni. Jsou skvělá do pikantních čatní nebo nakládaných směsí. V mnoha světových kuchyních jsou zelená rajčata považována za delikatesu, nikoliv za odpad, a s trochou koření dokážou v salátu příjemně překvapit svou křupavostí.
Jakmile začnou plody dozrávat, začíná ta nejlepší část roku. Domácí rajčata mají díky draslíku a správné zálivce mnohem plnější chuť a vyšší obsah cukru než ta z obchodu. Skvěle se hodí na rychlou polévku z pečených rajčat, v níž jejich chuť vynikne díky karamelizaci, nebo do jednoduchých omáček na těstoviny s česnekem a bylinkami. Měkčí a popraskané kusy pak najdou využití v domácím kečupu nebo pyré. Pamatujte, že pokud jste se o ně v létě dobře starali, nepotřebují žádné složité recepty – stačí jen kvalitní olej, špetka soli a pár lístků čerstvé bazalky.
Zdroje: Apetitonline, TopRecepty.cz, Naše krásná zahrada, iReceptář
