Chladné podnebí vybízí ke konzumaci teplých jídel, která člověku dodají teplo. Jistě nám dáte za pravdu, že zaručenými zahřívači jsou právě polévky. Vydejte se s námi na průzkum nejlepších severských polévek, které se ve skandinávských zemích běžně připravují a stojí za vyzkoušení.
Dánská kuřecí polévka hønsekødssuppe
Kuřecí nebo slepičí vývar s nudlemi či knedlíčky, oblíbený lék těla i duše, se připravuje po celém světě. Co je typické pro dánskou variantu hønsekødssuppe?
- Na přípravu vývaru pro tuto domácí i restaurační klasiku se často používá maso velkých slepic zvaných suppehøner (v překladu polévková slepice).
- Do hønsekødssuppe se přidává celer, mrkev, cibule a pórek. Typickými dochucovadly jsou tymián, bobkový list a bílý pepř.
- V polévce nesmejí chybět malé bílé knedlíčky z másla, mouky a vajec, ale také masové kuličky z vepřového masa.
- Vařené slepičí maso se z hotového vývaru zpravidla odstraňuje a používá na tradiční slané koláčky s chřestem zvané høns i asparges nebo hønsesalat, což je slepičí salát s cibulí, slaninou, vinným octem a bylinkami.
Země ohně a ledu vám nabídne polévku kjötsúpa
Tato polévka je na Islandu národním jídlem. Kjötsúpa, v doslovném překladu masová polévka, se připravuje výhradně z jehněčího masa.
- Proč se jí tedy neříká jehněčí polévka? Na Islandu bylo po staletí jehněčí jediným běžně používaným masem, takže se tato dvě slova stala synonymy. (Stejně jako treska pro ně byla zkrátka rybou.)
- V kjötsúpě nesmí chybět cibule, hlávkové zelí, tuřín, brambory, mrkev a jehněčí maso (například plec).
Jak se kjötsúpa připravuje?
- Nakrájené kusy masa očištěného od přebytečného tuku se společně s kostí dusí asi 45 minut v osolené vodě.
- Poté se přidá najemno nakrájená cibule a na větší kousky nakrájená zelenina, vše se podlije vodou (nebo zeleninovým vývarem) a nechá se dalších 15 minut vařit.
- Úplně nakonec se přidá nakrouhané zelí a za dalších 5 minut je dokonalé „comfort food“ na světě!
- Kjötsúpa se dochucuje pouze solí a pepřem, žádné další bylinky nejsou potřeba.
Ve Švédsku zkuste krvavou polévku svartsoppa
Svartsoppa neboli černá polévka se jí převážně v provincii Skåne v jižním Švédsku a bývá tradičním prvním chodem svatomartinské hostiny.
- Hlavní ingrediencí je husí (méně často prasečí) krev, která vytváří červenočernou barvu polévky. Dále nesmí chybět husí vývar, spousta koření (tymián, černý pepř, hřebíček, nové koření, zázvor, skořice) a červené víno, portské a koňak na dochucení.
- Do této kořeněné sladkokyselé polévky se typicky přidávají ještě brambory, vnitřnosti, sušené švestky a klobásky z husích jater.
Do Finska na lahodné lohikeitto s lososem
O tuhle krémovou polévku s kousky lososa byste se rozhodně neměli ochudit, protože je opravdu vynikající. A navíc ji máte hotovou za půl hodinky.
- Lohikeitto je typická pro Finsko, ale připravuje se i v dalších severských státech. Například ve Švédsku jí říkají laxsoppa.
- Kromě nakrájených filetů z lososa v ní najdete brambory, mrkev a pórek, to vše vařené v rybím vývaru zjemněným smetanou (tu je možné nahradit mlékem).
- Podává se posypaná čerstvým koprem společně s plátky citrónu a krajíčkem žitného chleba potřeným máslem.
Norsko rájem polévek: ochutnejte třeba oksehalesuppe
Oksehalesuppe, to je tradiční norská polévka, kde hraje hlavní roli hovězí oháňka a slanina. Doprovázá je celer, pastinák, mrkev, pórek, cibule a rajčata, sojová omáčka, majoránka a kajenský pepř.
- Polévka se před podáváním zdobí čerstvou petrželkou a obvykle se jí s cibulovým chlebem, norským sýrem Jarlsberg a salátem.
Další norskou polévkou je sodd, která se tu připravuje už od 13. století a bývá spojována především s regionem Trøndelag. Často se podává při slavnostních příležitostech jako jsou svatby nebo různé oslavy.
- Nesmí v ní chybět kousky skopového masa, kuličky z hovězího, jehněčího nebo skopového masa, brambory a mrkev – to vše zalité průzračným vývarem.
- Zelenina se obvykle vaří zvlášť a do polévky se přidává až nakonec.
Norskou specialitou je také krémová květáková polévka Blomkålsuppe. Dá připravit na mnoho způsobů, ale zpravidla v ní najdete růžičky květáku, masový vývar, vaječné žloutky, sůl, pepř, smetanu, máslo, mouku cibuli a voňavý muškátový oříšek.
- Květák se nejprve uvaří do měkka v osolené vodě, poté se rozdělí na dvě části. Jedna polovina putuje přímo do polévky, kde se rozvaří na kaši, a druhá se přidá až před koncem.
Skandinávské polévkové hvězdy
Kromě výše zmíněných spíše regionálních polévek mají země severní Evropy i několik společných. Jednou z nich je třeba hrachová polévka.
- Ve Švédsku jí říkají ärtsoppa, finský název je hernekeitto, Dánové jí znají jako gule ærter a norsky se řekne ertesuppe.
- Je to velmi hustá kašovitá polévka, která se běžně podává s plátky vepřového masa.
- Společně s vařenými bramborami a hořčicí může být i plnohodnotným hlavním chodem.
- Ve Finsku se polévka připravuje ze zeleného hrášku, zatímco ve Švédsku a Dánsku se používá žlutý hrách.
Další typickou polévkou pro všechny země je tzv. skandinávská rybí polévka, jejímž základem je mix různých druhů ryb, smetana a zelenina.
Jak na tradiční skandinávskou fiskesuppe?
Ingredience:
- 180 g divokého lososa
- 180 g tresky
- čerstvý kopr
- 200 g brambor
- 400 g sladké smetany
- 250 g mrkve
- 250 ml rybího vývaru
- sůl a pepř
Příprava:
- Lososa a tresku nakrájejte na malé (asi centimetrové) kostičky.
- To samé udělejte s bramborami a mrkví, které následně uvařte v osolené vodě doměkka.
- Do hrnce dejte smetanu, vývar a uvařené brambory s mrkví. Osolte a opepřete.
- Směs pomalu ohřívejte, aby se smetana s vývarem propojily, ale nevařte.
- Do polévkových talířů vložte plátky čerstvého lososa a tresky a přelijte je smetanovým vývarem s bramborami a mrkví.
- Nakonec ozdobte čerstvým koprem.
Jednou z variant této polévky je norská Bergensk fiskesuppe. Své jméno získala po Bergenu, což je druhé největší město Norska ležící na jihozápadě.
- Dochucuje se vinným octem a cukrem, takže je příjemně sladkokyselá, a přidává se do ní u nás nepříliš využívaná zelenina šrucha zelná neboli portulák.
- Kromě tresky a lososa v ní najdete třeba ďasa mořského, halibuta a další druhy ryb.
Zdroj: Apetit
