Vigna, často skrytá pod názvem fazole, označuje několik druhů luštěnin s jemnou chutí a rychlou přípravou. Jejich využití je opravdu široké – hodí se do salátů, polévek, pomazánek i dezertů, ale připravíte z nich také vynikající hummus. Ať už se rozhodnete pro kterýkoli druh vigny, doplníte svůj jídelníček o skvělou surovinu.
Původ vigny sahá až do 17. století k italskému botanikovi Domenicu Vignovi, po němž rostlina nese své jméno. Přestože byla až do 70. let 20. století považována za součást rodu fazolí, vigna se odlišuje svou biochemií a strukturou pylu, což z ní činí jedinečnou součást rodiny bobovitých.
Úvod do světa vigny
Vigna jako rod zahrnuje různé formy rostlin – od lián přes byliny až po keře. Ačkoli byla v minulosti často zaměňována s fazolemi, moderní botanika ji odlišuje na základě specifických znaků, jako je struktura pylu a detaily ve stavbě květu. Mezi její blízké příbuzné patří například sója.
Druhy vigny a jejich charakteristika
Existuje několik druhů vigny, které jsou dostupné i na našem trhu, zejména v obchodech se zdravou výživou nebo s orientálními potravinami. Zde jsou některé z nich:
-
Azuki či adzuki (Vigna angularis): Tento druh je znám také jako vigna hranatá. Semena vypadají jako malé fazolky a jsou dlouhé asi 5–9 mm. Mají různé barvy, například červenou či černou. Tím, že obsahují poměrně vysoké množství škrobu, jsou nasládlé. Oblibu a uplatnění našly především v asijské kuchyni, zejména v Japonsku, kde se často používají do sladkých pokrmů, případně se nechají naklíčit a připravuje se z nich nálev podobný čaji. Kromě toho jsou oblíbené i v čínské a korejské kuchyni. Obvykle se jedí nasladko, například v různých knedlíčcích, ale také v podobě želé či v polévce.
-
Černooké fazole (Vigna unguiculata): Vigna čínská je známá také jako černooká fazole, černooký či kravský hrách. Tato vigna vypadá jako fazolka slonovinové barvy s charakteristickým černým očkem na boku. Původem pochází zřejmě z Afriky, později si získala popularitu zejména na americkém Jihu, kde byla jídlem otroků.
-
Mungo (Vigna radiata): Zelená fazole mungo neboli vigna zlatá je u nás známá v podobě klíčků a výhonků, které najdete především v asijských pokrmech. V Indii se používají hlavně loupané, nazývají se mung dal a jsou základem mnoha tradičních jídel. Z mungového škrobu se pak často vyrábějí tzv. skleněné nudle.
Jak pracovat s vignou v kuchyni
Příprava vigny je poměrně jednoduchá. Ačkoli namáčení není vždy nutné, doporučuje se, protože zkracuje dobu vaření přibližně na polovinu.
Tipy pro zpracování vigny
-
Namáčení: Pro rychlejší vaření a lepší stravitelnost namočte vignu přes noc do studené vody.
-
Vaření: Vařte v nesolené vodě; sůl může způsobit, že luštěniny zůstanou tvrdé.
-
Skladování: Uvařenou vignu lze uchovávat v lednici až 3 dny nebo ji zamrazit.
Vigna v kulinářských specialitách
Vigna je všestranná a hodí se do mnoha pokrmů.
-
Saláty: Přidejte uvařenou a vychladlou vignu do zeleninových či luštěninových salátů, čímž zvýšíte obsah bílkovin a vlákniny.
-
Polévky: Vigna dodá polévkám hustotu a výživnost, skvěle se kombinuje s kořenovou zeleninou a bylinkami.
-
Kari: V indické kuchyni je vigna často součástí různých kari pokrmů, kde absorbuje chuť bohatých kořeněných omáček.
-
Pomazánky: Rozmixovaná vigna s bylinkami a kořením může posloužit jako základ pro zdravé pomazánky.
-
Dezerty: Zejména azuki se v asijských zemích používá k přípravě sladkých past, které jsou součástí tradičních dezertů.
Zajímavosti o vigně
-
Historický význam: Vigna byla domestikována před více než 5000 lety a hrála klíčovou roli v tradiční stravě mnoha kultur.
-
Nutriční hodnota: Vigna je bohatá na bílkoviny, vlákninu, vitaminy skupiny B a minerály, což z ní činí hodnotnou součást vyvážené stravy.
-
Ekologické pěstování: Vigny jsou často pěstovány v ekologických podmínkách, což podporuje udržitelné zemědělství a zdravější životní prostředí.
Zařazením vigny do vašeho jídelníčku nejen obohatíte své pokrmy o nové chutě, ale také podpoříte své zdraví.
Zdroje informací: Apetit, ncbi, abecedazahrady
