Nová registrace Zapomenuté heslo

Zavařování a nakládání jsou nejstarší způsob, jak zastavit čas: ze srpnové úrody se stane lednová večeře. Stačí cukr, ocet nebo sůl a pár skleniček.

Okurky (nebo třeba kompoty) zalévejte horkým lákem
Shutterstock

Konzervování stojí na jediné myšlence, totiž vzít mikroorganismům podmínky k životu. Cukr na to jde přes vodu, kterou ovoci odebere, ocet a sůl přes prostředí, ve kterém se plísním nedaří, a teplo je prostě zabije. Většina domácích receptů kombinuje dva z těchto principů: marmeláda drží díky cukru i krátkému povaření, okurky díky kyselému nálevu i sterilaci.

Zavařování

Zavařování má u nás rytmus daný přírodou a spíž se plní v pořadí, v jakém uzrává úroda. Květnem začíná bez, po něm přijdou jahody, třešně a rybíz, v srpnu meruňky a švestky a na podzim zelenina. Vrcholem je na přelomu léta, kdy už není kam se před cuketami a rajčaty schovat. Odměnou je police, ze které se v zimě bere hotové jídlo. Kdysi to byla nutnost, dnes spíš potěšení a způsob, jak nevyhodit přebytek ze zahrady.

Nakládání

Nakládat se dá dvěma cestami, které se snadno pletou. Octový nálev zeleninu okamžitě okyselí a chuť dodá koření, zatímco kvašení nechá pracovat bakterie mléčného kvašení a zelenina si vytvoří kyselinu sama. Kvašené zelí nebo okurky proto chutnají živěji a nesou probiotika, octové okurky zase déle vydrží a chutnají stejně od první do poslední skleničky.

Co se dá zavařit a zakonzervovat

Ovoce míří do kompotů a marmelád, ze zeleniny vzniká všechno od kvašeného zelí po čalamádu a samostatnou kapitolou je nakládaný sýr a uzeniny, tedy utopenci a hermelín z hospodské vitríny. Vedle nich stojí sirupy, které z květů a bobulí udělají zásobu na celé léto. Bez, máta i rybíz se sbírají každý v jiném týdnu, takže sirupová police roste postupně stejně jako ta zavařovací.

Časté dotazy ke kategorii Nakládání a zavařování

  • Bezový sirup se dělá studenou macerací: květy se nechají 24 až 48 hodin louhovat ve studené vodě, pak se scedí a nálev se zahřeje s cukrem, dokud se nerozpustí. Květy se neomývají pod tekoucí vodou, jen protřepou, jinak přijdou o pyl. Sbírají se plně rozkvetlé, za sucha a dopoledne.

  • Rybízový sirup se dělá ze 2 kg rozmačkaného rybízu, který se zasype 100 až 200 g cukru a nechá 3 až 4 dny odležet v chladu. Šťáva se přecedí přes plátno a zahřeje s dalšími 3 až 4 kg cukru téměř k varu, přitom se sbírá pěna.

  • Mátový sirup se dělá z 8 hrstí mátových listů, 2 kg cukru, 2 litrů vody a 2 lžiček kyseliny citronové. Cukr se rozpustí ve vodě, přidá se citronová kůra i šťáva a směs se přivede k varu. Teprve pak přijde na řadu máta, hrnec se odstaví a mátový sirup se louhuje aspoň 30 minut, klidně přes noc.

  • Cuketa se dá zavařit pěti způsoby: jako okurky ve sladkokyselém láku, jako čalamáda, jako topinková bomba, jako čatní nebo jako rychlokvaška. Nakrájená kolečka se zalijí studeným lákem z octa, soli, cukru a koření a sterilují se stejně jako okurky. Křupavost udrží rychlé vyjmutí sklenic z hrnce.

Všechny kategorie článků