Pizza a slané koláče

Q: Na kolik stupňů se peče pizza?

Pizza se peče na co nejvyšší teplotu, kterou trouba zvládne – ideálně 250 °C. Čím vyšší teplota, tím křupavější spodek a vláčnější střed. Troubu předehřejte nejméně půl hodiny dopředu, ideálně i s plechem nebo pizza kamenem uvnitř. Mražené pizzy se pečou na 200–220 °C. Podrobný postup je v receptu na základní těsto na pizzu.

Q: Co je sugo na pizzu?

Sugo je italská rajčatová omáčka, kterou se pizza potírá. Dělá se z krájených rajčat z konzervy, cibule, česneku a oregana. Dochutí se špetkou cukru a lžící vinného octa, pak se povaří do zhoustnutí. Vedle rajčatového se na pizzu dává i smetanový základ, který se hodí pod sýry a uzeniny.

Q: Jak se dělá pizza?

Pizza se dělá z kynutého těsta z mouky, droždí, vody, soli a olivového oleje, které se nechá hodinu až dvě kynout a pak se rozválí na tenkou placku. Na těsto se rozetře rajčatová omáčka, přidá mozzarella a oblíbené přísady, pak se peče na maximální teplotu. Klíčem je předehřátý plech a krátká doba pečení. Přehled najdete v 31 receptech na pizzu.

Q: Jak dlouho péct pizzu z listového těsta?

Pizza z listového těsta se peče na 200 až 220 °C přibližně 15 až 20 minut, dokud těsto nevzejde a nezezlátne po okrajích. Listové těsto nevyžaduje kynutí. Tenčí vrstva obložení zaručí, že zůstane křupavé.

Seznam kategorií Pokročilé vyhledávání

Domácí pizza i slaný koláč začínají u rozválené placky těsta, dál se ale rozcházejí. Pizza potřebuje co nejprudší žár, slaný koláč naopak mírnou troubu a čas, aby náplň ztuhla.

Apetit

Pizza i slaný koláč začínají u placky těsta obložené náplní, každý z nich ale stojí na jiném základu. Pro pizzu je charakteristické kynuté těsto z droždí, které se v prudkém žáru nadme do vysokého okraje. Slaný koláč se peče v mělké formě z těsta křehkého a máslového, protože to se pod tekutou náplní nerozmočí. Kdo se do pečení pizzy pouští poprvé, může začít u základního těsta na pizzu a domácího rajčatového suga.

Těsto na pizzu: kynuté i bez droždí

Na kynuté těsto stačí mouka, droždí, voda, olej a sůl. O výsledku ale rozhoduje, jakou mouku zvolíte a kolik času jí necháte. Italská dvounulka dá nadýchanější okraj než ta hladká z běžného obchodu, rozdíl ale ucítíte teprve u těsta, které kynulo přes noc. Kdo tolik času nemá, obejde se i bez droždí. Placka se pak roztahuje rukama od středu ven, ne válečkem, aby vzduch zůstal po obvodu. Nahoru přijde tenká vrstva suga a sýr, jako např. u pizzy Margherity.

Slaný koláč quiche a italská focaccia

Nejčastěji se slaný koláč peče se slaninou, dobře v něm ale fungují i houby, pórek nebo cibule se sýrem. Na jaře do náplně přijde chřest, v létě cuketa. Bez formy a bez smetanové náplně se peče focaccia s olivami a rozmarýnem. Jde o chlebovou placku z kynutého těsta, kterou Italové jedí k salátům, grilovanému masu i místo pečiva na sendviče, a stejné těsto se hodí i na pizzu.

< 120 min

4,5

Základní těsto na pizzu

24receptů

24 skvělých slaných receptů z listového těsta

Bramborový ,quiche‘ se slaninou & majoránkou

19receptů

Francouzský quiche: vyzkoušejte až 18 druhů náplní

> 60 min

4,3

Cibulovo-sýrový quiche

47receptů

Co s plným košíkem hub? Vyberte si ze 45 skvělých houbových receptů od zapečených palačinek s houbami po slaný koláč

> 120 min

4,4

Slaný koláč - lotrinská quiche

13receptů

Slané muffiny: Snadné pečení pro chvíle, kdy chcete víc než jen obyčejnou svačinu

< 90 min

4,6

< 60 min

4,1

Cuketový koláč se sýrem

16receptů

16 božských receptů na gril

< 60 min

4,5

Časté dotazy ke kategorii Pizza a slané koláče

Domácí pizza se peče v předehřáté troubě na maximální teplotu obvykle 8 až 15 minut, záleží na tloušťce těsta a teplotě trouby. Tenká pizza se upeče i za 8 minut, silnější nebo více obložená potřebuje 12 až 15 minut. Hotovou pizzu poznáte podle zlatavých okrajů, roztaveného sýra a pevného spodku. Postup ukazuje recept na domácí pizzu.
Pizza se peče na co nejvyšší teplotu, kterou trouba zvládne – ideálně 250 °C. Čím vyšší teplota, tím křupavější spodek a vláčnější střed. Troubu předehřejte nejméně půl hodiny dopředu, ideálně i s plechem nebo pizza kamenem uvnitř. Mražené pizzy se pečou na 200–220 °C. Podrobný postup je v receptu na základní těsto na pizzu.
Těstu na pizzu stačí hodina až dvě v teple, dokud nezdvojnásobí objem. Delší odpočinek ale chuti prospívá, protože se v těstě stihne rozvinout kvašení. Silná mouka snese kynutí 24–72 hodin, slabší 6–8 hodin. Neapolští pizzaři nechávají těsto vzejít 12–18 hodin při pokojové teplotě a rozdělené bochánky pak leží až celý den v lednici.
Na pizzu se hodí pšeničná mouka s vysokým obsahem bílkovin, protože právě z nich vzniká lepek. Italská mouka dvounulka jich má okolo 11–12 %, silná až 14 % a semolina z tvrdozrnné pšenice ještě víc. Čím víc lepku, tím líp těsto váže vodu a tím spíš v sobě udrží bubliny. Z běžné hladké mouky pizza vyjde taky, okraj z ní jen nevyroste tak vysoko.
Těsto na pizzu bez droždí se dělá jen z mouky, soli, olivového oleje a vody, takže jde do trouby rovnou a nečeká se na kynutí. Na dvě placky se počítá 250 g hladké mouky, lžíce oleje a zhruba 150 ml vody. Hotové je do čtvrt hodiny. Placka z nekynutého těsta vyjde tenčí a křupavější, nadýchaný okraj z ní nenaroste.
Quiche je francouzský slaný koláč z křehkého těsta se smetanovo-vaječnou náplní, česky se vyslovuje kyš. Jméno má po Lotrinsku na severovýchodě Francie, odkud pochází i nejznámější varianta quiche lorraine. Náplň se do formy nalévá tekutá a teprve v troubě ztuhne, proto se do ní dá dát maso, sýr i zelenina. Vystřídat se v ní dá nespočet druhů surovin.
Quiche se peče nadvakrát: nejdřív samotný korpus zhruba 20 minut, po zalití náplní dalších 35 až 40 minut. Do trouby jde nejprve na 200 °C, s náplní se teplota stáhne na 160 °C, aby se vejce srazila pomalu a směs nezvodnatěla. Těsto na lotrinský quiche se navíc před vyválením nechá aspoň půl hodiny odpočinout v lednici.
Sugo je italská rajčatová omáčka, kterou se pizza potírá. Dělá se z krájených rajčat z konzervy, cibule, česneku a oregana. Dochutí se špetkou cukru a lžící vinného octa, pak se povaří do zhoustnutí. Vedle rajčatového se na pizzu dává i smetanový základ, který se hodí pod sýry a uzeniny.
Pizza se dělá z kynutého těsta z mouky, droždí, vody, soli a olivového oleje, které se nechá hodinu až dvě kynout a pak se rozválí na tenkou placku. Na těsto se rozetře rajčatová omáčka, přidá mozzarella a oblíbené přísady, pak se peče na maximální teplotu. Klíčem je předehřátý plech a krátká doba pečení. Přehled najdete v 31 receptech na pizzu.
Pizza z listového těsta se peče na 200 až 220 °C přibližně 15 až 20 minut, dokud těsto nevzejde a nezezlátne po okrajích. Listové těsto nevyžaduje kynutí. Tenčí vrstva obložení zaručí, že zůstane křupavé.
Pizza pochází z italské Neapole, kde se jako jídlo pro chudé prodávala na ulici ze stánků už v 17. a 18. století. Dnešní podobu – kynuté těsto s rajčatovou omáčkou, mozzarellou a bazalkou – dostala v roce 1889, kdy kuchař připravil pizzu margherita pro královnu Markétu Savojskou.
Mražená pizza se peče přímo z mrazáku bez rozmrazování na 200 až 220 °C přibližně 10 až 12 minut podle návodu na obalu. Rozmrazování předem způsobí, že těsto navlhne. Troubu předehřejte a pizzu dejte na rošt nebo rozpálený plech.