Nová registrace Zapomenuté heslo

Sladké jídlo jako hlavní chod je česká zvláštnost. Ovocné knedlíky, žemlovka nebo škubánky nejsou dezertem po obědě, ale oběd samotný.

Buchtičky s povidly a vanilkovým krémem
Apetit

Sladká jídla jsou v české kuchyni samostatná kategorie a v cizině pro ně často ani nemají obdobu. Nejde o dezert, který přijde po jídle, ale o hlavní chod postavený na mouce, tvarohu, ovoci a máku. Sytost obstará těsto nebo brambory, sladkost přidá až posyp na talíři. Právě proto se sladká jídla podávají v hlubokém talíři a v porcích, které by jako dezert nikdo nezvládl.

Sladká jídla k obědu

Sladký oběd vznikl z toho, co bylo po ruce v každém stavení, tedy z mouky, mléka, vajec a ovoce ze zahrady, a maso se tím pádem dalo ušetřit na neděli. Dodnes se drží pravidlo, že sladké jídlo se podává jako jediný chod, nanejvýš po polévce. Ve školních jídelnách přežívá dodneška a málokdo si při něm vzpomene, že jde vlastně o pozůstatek chudé kuchyně, ve které bylo maso vzácnost.

Vařené, smažené a pečené sladké jídlo

Sladká jídla se dělí podle toho, kudy v kuchyni prošla. Vařené jsou ovocné knedlíky, taštičky a škubánky, smažené koblihy a vdolky, pečené žemlovka a nákypy. Nejtenčí těsto ze všech mají povidlové taštičky, u kterých stačí mouka, vejce a špetka soli. Nejtvrdší oříšek je naopak kynuté těsto, protože špatně vykynutý knedlík se ve vodě rozvaří a z ovoce uvnitř zbyde jen šťáva v hrnci.

Sladká jídla podle druhu

Nabídku drží dvě velké rodiny. Palačinky, lívance a vafle stojí na řídkém těstě z pánve a zvládne je i začátečník, kaše nabídnou nejrychlejší cestu k sladkému jídlu. Zbytek tvoří klasiky z kynutého a bramborového těsta a k nim krémy, které se přes ně přelévají. Právě to je případ dukátových buchtiček s krémem, kde se teplý žloutkový krém přelévá těsně před podáváním přes horké kuličky těsta.

Časté dotazy ke kategorii Sladká jídla

  • Z půl kila polohrubé mouky, 20 g droždí, 250 ml vlažného mléka, vejce a soli se vypracuje tužší nelepivé těsto, které hodinu kyne do dvojnásobku. Rozválí se na centimetr, vykrájejí se čtverce o hraně osmi centimetrů a do každého se zabalí kus ovoce. Kynuté jahodové knedlíky se vaří asi 8 minut, dokud nevyplavou.

  • Plátky veky se namáčejí v 500 ml mléka rozšlehaného se dvěma žloutky, cukrem a máslem a vrství se do pekáče. Mezi vrstvy přijdou nastrouhaná jablka se skořicí a tvarohová nádivka s rozinkami v rumu. Klasická žemlovka s tvarohem se peče 45 minut na 160 °C a nakonec se zapeče se sněhem.

  • Sto šedesát gramů kulatozrnné rýže se propláchne a pomalu uvaří v 500 ml plnotučného mléka s vanilkou na kaši. Po zchladnutí se vmíchají žloutky ušlehané s cukrem a polovina sněhu ze čtyř bílků. Rýžový nákyp se peče 35 minut na 150 °C, pak se navrší zbylý sníh a dopéká dalších 15 minut.

  • Vdolky se smaží, ne pečou, a těsto z půl kila polohrubé mouky, 20 g droždí a vlažného mléka kyne půl hodiny, pak se propracuje a kyne dalších dvacet minut. Rozválí se na dva centimetry, vykrojí kolečka a ta kynou ještě půl hodiny. Nejlepší vdolky se smaží při 180 °C a mažou povidly.

  • Kilo brambor varného typu C se vaří 15 minut do poloměkka, voda se slije a brambory se zalijí vývarem do necelé poloviny a zasypou 300 g hrubé mouky. Vařečkou se udělá pár otvorů a nechá se 20 minut propařit. Tradiční škubánky se pak rozšťouchají, sypou mákem s cukrem a polévají máslem.

  • Šodó je nadýchaný vaječný krém ze šesti žloutků, 60 g cukru, 750 ml plnotučného mléka, lžíce a půl škrobu a dvou vanilkových lusků. Mléko se nejdřív čtvrt hodiny louhuje s vanilkou a žloutková směs se do něj šlehá ve vodní lázni, nikdy přímo na plotně. Domácí šodó se podává teplé i studené.

  • Máslo se utře s cukrem, přidají se čtyři žloutky, vzešlé droždí, rum, sůl a citronová kůra a s mlékem se vypracuje vláčné těsto, které kyne 45 minut. Rozválí se na centimetr, kolečka se naplní zavařeninou, spojí a nechají kynout ještě čtvrt hodiny. Nejlepší koblihy se smaží asi pět minut dozlatova.

Všechny kategorie článků