Zeleninové polévky

Seznam kategorií Pokročilé vyhledávání

Zeleninová polévka se u nás vaří častěji než jakákoli jiná. Bramboračka, kulajda i česnečka vystačí s tím, co je zrovna ve spíži, a přesto zasytí celou rodinu.

Apetit

Zeleninová polévka stojí na dvou věcech: na tekutině a na tom, co jí dodá chuť. Vývar nebo obyčejná voda tvoří tělo, zelenina charakter a teprve poslední krok, ať už je to smetana, jíška nebo vejce, rozhodne o hustotě. Právě proto se z jedné suroviny dá udělat lehká polévka i hutné jídlo.

Kyselá stopa

Česká polévka má překvapivě často kyselou dohru. Kulajdu dokyseluje ocet, kyselo staví na chlebovém kvásku a zelňačka bere kyselost z láku od zelí, kterým se dá polévka doladit až na talíři. Kyselost tady nedělá jen chuť, ale i trvanlivost, protože takové polévky vydrží déle.

Cibule jako základ polévky

Cibule umí být kořením i hlavní surovinou. Když se osmahne jen do sklovita, zůstane v pozadí, ale při delším opékání s cukrem zezlátne a zesládne natolik, že unese celou polévku. Na tom stojí francouzská cibulová polévka se sýrovým toustem, kde karamelizace cibule trvá déle než všechno ostatní dohromady.

Zeleninová polévka místo oběda

U nás polévka nikdy nebyla jen předkrmem. Přidáním brambor, hub, zastřeného vejce nebo krup se z ní stane jídlo, po kterém už nic dalšího nepotřebujete. Rozdíl mezi lehkou a sytou polévkou dělá škrob, protože brambory a kroupy pustí do tekutiny tolik škrobu, že polévku zahustí samy od sebe.

< 45 min

4,1

Časté dotazy ke kategorii Zeleninové polévky

Kořenová zelenina a květák se nakrájejí, krátce osmahnou na másle, zalijí vývarem a vaří mírným varem 15 až 20 minut. Zelenina má zůstat na skus, ne rozvařená. Osolí se a opepří až na konci a podává se posypaná petrželkou. Pestrá zeleninová polévka počítá s květákem, mrkví, kedlubnou a hráškem.
Na 700 g čerstvého špenátu se osmahne cibule s česnekem na třech lžících másla, přilije 500 ml hovězího vývaru a 250 ml mléka nebo smetany. Vaří se asi 10 minut a dochutí muškátovým oříškem a pěti lžícemi parmazánu. Špenátová polévka se dá podat s kousky i rozmixovaná dohladka.
Základ tvoří brambory, kořenová zelenina, sušené houby, česnek a hlavně majoránka, bez které by to nebyla ta pravá bramboračka. Sušené houby se předem namočí a výluh se vrací zpátky do polévky, česnek přijde až na konec. Regionálně se liší, někde se dělá s houbami, někde s klobásou.
Sušené houby se namočí aspoň 30 minut do litru studené vody, pak se vaří s kmínem asi 20 minut a přidají se brambory. Zahustí se smetanou ke šlehání rozmíchanou se dvěma lžícemi mouky a vaří dalších 15 minut. Nakonec přijde zakysaná smetana, kopr, ocet a rozklepnuté vejce.
Tři brambory a osm stroužků česneku nakrájených na plátky se zalijí 750 ml kuřecího vývaru a vaří s kmínem asi 15 minut. Pak se přisype majoránka a brambory se vyjmou děrovanou lžící. Osmahnou se s cibulí na sádle, rozmačkají a vrátí zpátky. Klasická česnečka se podává s čerstvou majoránkou.
Kyselo je krkonošská polévka z chlebového kvásku, sušených hub a brambor, tradiční jídlo chudých hor. Na litr vlažné vody připadá 200 g kvásku, který se rozmíchá se solí a kmínem. Brambory se s houbami vaří asi 20 minut, přidá se osmahnutá cibule a smetana. Krkonošské kyselo se podává s míchanými vejci.
Nejlépe fungují čerstvé lesní houby, tedy hřibovité, lišky, bedly nebo masáky, zatímco žampiony a hlíva jsou příliš jemné. Mimo sezonu je nahradí sušené. Půl kila hub se podusí s cibulí, solí a kmínem na másle, přidají se brambory a polévka se zahustí světlou jíškou. Houbová polévka se dokončí smetanou.
Květák se rozdělí na růžičky a povaří v osolené vodě spolu se 400 g brambor, pepřem a kmínem. Jakmile obojí změkne, nalijí se do polévky přes vidličku dvě rozšlehaná vejce, která ji zahustí. Nemixuje se, takže zůstávají kousky. Klasická květáková polévka s bramborem se dochutí česnekem a bylinkami.