Jedno pivo, několik úplně odlišných zážitků. Stačí změnit poměr piva a pěny a z klasického půllitru je najednou hladinka, šnyt nebo mlíko. A tím pivní slovník zdaleka nekončí. Víte, co dostanete, když si objednáte čochtana, proč se v Kolíně nad Rýnem pokládá podtácek na sklenici a co přesně se skrývá pod poněkud tajemným názvem Magické oko?
Jak dobře se v čepování piva orientujete vy? Než se pustíte do deseti otázek, podíváme se na to, proč vůbec záleží na tom, jakým způsobem pivo skončí ve sklenici.
Hladinka, šnyt a mlíko mohou vzniknout ze stejného piva
České způsoby čepování jsou zajímavé právě tím, že k odlišnému výsledku nepotřebujete jiný druh piva. Rozhoduje technika výčepního a poměr piva a pěny. Tři tradiční způsoby jsou hladinka, šnyt a mlíko. Každý pracuje s pěnou trochu jinak a každý se také trochu jinak pije.
- Možná jste už zaslechli i pojem čochtan. Často se zmiňuje spolu s předchozí trojicí, mezi základní varianty čepování se ale obvykle neřadí. Pivo má při tomto způsobu minimum pěny a je potřeba ho vypít rychle.
Řezané pivo není jen světlé a tmavé dohromady
Další českou hospodskou klasikou je řezané pivo. Ve sklenici tak najdete světlé a tmavé pivo a při správném nalití mohou vytvořit dvě jasně oddělené vrstvy. Právě tady ale nestačí říct, že tmavé pivo je nahoře, protože má vyšší hustotu. O tom, které pivo zůstane nahoře, rozhoduje skutečná hustota konkrétních piv, nikoli jednoduše jejich barva. Svou roli hraje i způsob nalévání.
Kolik je jeden tuplák?
Tuplák je litrová pivní sklenice nebo korbel – tedy přibližně dvě klasická česká velká piva v jednom. Slovo souvisí s německým výrazem pro dvojitý a právě s německy mluvícími zeměmi si velké litrové korbele spojujeme nejčastěji. Typickým příkladem je bavorský Oktoberfest, kde se pivo tradičně podává v litrovém Maßkrugu.
- Takže když si objednáte tuplák, neobjednáváte si žádný pivní speciál, jen jste se rozhodli, že půllitr je pro danou situaci zbytečně malá jednotka.
Jak se pije Kölsch v Kolíně nad Rýnem?
Stačí přejet pár set kilometrů, konkrétně do Kolína nad Rýnem, a rázem vám budou připadat tupláky možná až příliš. Tady se totiž podává tradiční Kölsch ve vysokých úzkých skleničkách zvaných Stange, které mají zpravidla jen 0,2 litru. Dvě deci nevypadají vedle českého půllitru nijak hrozivě. Jenže jedna sklenička nemusí zůstat jedinou.
- V tradičních kolínských pivnicích obsluhuje hosty číšník zvaný Köbes, který nosí čerstvá piva v kruhovém nosiči zvaném Kranz. Když sklenici dopijete, další dostanete už automaticky a počet vypitých piv obsluha zaznamenává na podtácek. Běží vám hlavou otázka, jak tento koloběh zastavíte? Právě to bude jedna z našich kvízových otázek.
Proč Stella Artois seřezává pěnu?
Belgie má vlastní pivní kulturu a k ní patří i důraz na způsob servírování. Stella Artois dokonce vybudovala kolem čepování svého ležáku devítikrokový rituál.
Začíná výběrem a opláchnutím sklenice, pokračuje správným otevřením kohoutu a samotným čepováním a jedním z nejvýraznějších kroků je takzvaný beheading – seříznutí horní části pěny speciálním nožem. Nejde tedy o obecné pravidlo pro všechna belgická piva, ale o servírovací rituál konkrétní značky. Ano, tušíte správně, v našem kvízu na něj také dojde.
Konečně nastala chvíle, kdy můžete zúročit všechny své pivní vědomosti a otestovat se. Některé otázky zvládne každý pravidelný návštěvník hospody, u jiných možná zaváhá i zkušený pivař.
Zdroje: Apetitonline, Budějovický Budvar, Plzeňský prazdroj
