Asi každý z nás už někdy narazil na gastronomický mýtus, u kterého nechápal, jak mu vůbec kdy mohl někdo věřit – a některým lidé věří dodnes. Na cestách zase můžete narazit na kulinářské kuriozity, nad nimiž zůstává rozum stát. Svět jídla je zkrátka pestrý, bohatý a plný překvapení. A ne, banány nejsou nebezpečně radioaktivní.
V době, kdy se můžeme opírat o veřejně dostupné vědecké studie, se nám to směje... Ale umíte si představit, jak bylo v minulosti snadné rozšířit mýtus nebo hoax? Mnohdy byly dokonce založené na pravdivém faktu, jen se to předáváním upravilo a vznikla z toho spíš tak trochu lež. Zmíněné banány skutečně jsou přirozeně mírně radioaktivní, protože obsahují velké množství draslíku a malá část tohoto draslíku je nestabilní izotop draslík-40, ale nepředstavují významný radiační problém...
Uvěřit mýtům o jídle je snadné
- Proč věříme gastronomickým hoaxům? Máme tendenci snáze přijímat informace, které potvrzují to, čemu už věříme. Slyšíme na zjednodušené informace, které zní trochu bulvárně a vzbuzují emoce. Mnohdy je tvrzení založené na „ukazovali to v televizi“, tudíž podložené autoritou.
- Jak vznikají kulinářské kuriozity? Historickým vývojem, kdy se ze vzácné komodity stane běžná surovina a naopak. Na základě tradic a zvyklostí, které se můžou lidem „zvenčí“ zdát divné nebo dokonce nechutné. Kvůli skutečné vlastnosti dané suroviny, která se ovšem nelogicky interpretuje.
- Kde se bere víra v mýty o jídle? Zrnko pravdy se promění v absolutní tvrzení, z odborného vysvětlení vznikne zkratka, strašidelné příběhy se šíří jako lavina a legendy jsou zajímavější než realita. Opakování vytvoří dojem pravdy, ztratí se historický kontext. Reklama a marketing na tom mají často lví podíl.
Uvidíme v našem kvízu, zda i vy jste snadný terč, anebo si na vás žádné mýty a hoaxy nepřijdou!
Zdroje: Apetit, Love Food, EPA, Health Hub, Atlas Obscura, Total Wellbeing Diet, 100+1
