Stojíte v supermarketu. V jedné ruce držíte jogurt s nápisem „light“, ve druhé „bez přidaného cukru“. Který si vybrat? A znamenají vůbec tyhle dva údaje totéž? Víte, jaký je rozdíl mezi „minimální trvanlivostí“ a „spotřebujte do“, co přesně znamená v nutriční tabulce „z toho cukry“ nebo proč jsou suroviny ve složení seřazené právě v tomto pořadí? Obaly potravin jsou plné informací – otázkou je, jak dobře je umíme číst. Otestujte se v našem kvízu.
Obaly potravin nejsou jen místo pro líbivé nápisy a fotografie na přední straně. U balených potravin v EU na nich najdete mimo jiné složení, zvýrazněné alergeny, nutriční hodnoty, množství výrobku i datum minimální trvanlivosti nebo použitelnosti. Jenže ruku na srdce – kolik času jejich čtením při běžném nákupu skutečně trávíte?
Jak správně číst složení potravin na obalu
Seznam surovin je dobré místo, kde začít. Nejenže z něj zjistíte, co všechno výrobek obsahuje, ale důležité je také pořadí jednotlivých položek. Složky totiž nejsou vypsané náhodně – jejich pořadí se řídí množstvím, v jakém byly při výrobě použity.
U některých složek navíc najdete také procentuální zastoupení. Typicky tehdy, když je daná surovina zdůrazněná v názvu nebo na obalu výrobku. Pokud tedy kupujete například jahodový jogurt, právě zadní strana vám může prozradit, jak velkou část výrobku jahody skutečně tvoří.
Co znamená „bez přidaného cukru“, „light“ nebo „protein“
Přední strana obalu má trochu jiný úkol – především vás u regálu zaujmout. „Bez přidaného cukru“, „light“, „protein“, „přírodní“… některé nápisy vypadají na první pohled naprosto jednoznačně, jejich skutečný význam ale může být trochu jiný, než čekáte.
„Bez přidaného cukru“ například neznamená, že výrobek žádné cukry neobsahuje. A označení „light“ se nemusí týkat pouze kalorií – důležité je podívat se, co přesně bylo oproti srovnatelnému výrobku sníženo.
Jak číst nutriční hodnoty a údaj „z toho cukry“
Energetická hodnota, tuky, nasycené mastné kyseliny, sacharidy, cukry, bílkoviny, sůl… Nutriční tabulka může na první pohled připomínat matematickou úlohu. Ve skutečnosti ale umožňuje poměrně rychle porovnat dva podobné výrobky.
Pozornost si zaslouží například dvojice „sacharidy“ a „z toho cukry“. Nejde o totéž a číslo uvedené u cukrů vám zároveň samo o sobě neřekne, kolik cukru výrobce do potraviny přidal. Zahrnuje totiž i cukry, které se v některých surovinách přirozeně vyskytují.
- Hodnoty se standardně uvádějí na 100 g nebo 100 ml. Díky tomu můžete dva výrobky postavit vedle sebe a poměrně jednoduše je porovnat, i když mají rozdílně velká balení nebo porce.
Co jsou éčka v potravinách a musíme se jich bát?
Dlouhé složení doplněné několika písmeny E může působit podezřele, samotná přítomnost „éček“ ale ještě neříká, že je potravina automaticky špatná nebo nekvalitní. E čísla označují potravinářské přídatné látky povolené pro použití v Evropské unii.
Pod jednotlivými čísly se přitom mohou skrývat velmi rozdílné látky – barviva, konzervanty, antioxidanty, emulgátory nebo regulátory kyselosti. A možná vás překvapí, že například E300 je kyselina askorbová, tedy vitamin C.
Jak poznat alergeny ve složení potravin
Pro člověka s potravinovou alergií může být správné čtení etikety zásadní. Alergeny proto musejí být v seznamu složek jasně odlišeny od ostatních položek, například tučným písmem, jiným typem písma nebo zvýrazněním.
Minimální trvanlivost vs. spotřebujte do: Jaký je rozdíl?
Na datum se při nákupu díváme asi nejčastěji. Jenže není datum jako datum. „Minimální trvanlivost do“ a „spotřebujte do“ nejsou dvě různá pojmenování stejné věci.
Datum minimální trvanlivosti se týká především kvality potraviny. Po jeho uplynutí může výrobek postupně ztrácet některé své vlastnosti, ale při správném skladování nemusí automaticky patřit do koše. „Spotřebujte do“ se naopak používá u rychle se kazících potravin a souvisí s jejich bezpečností.
Složení, nutriční hodnoty, éčka, alergeny i datum už máme probrané. Teď zbývá zjistit, kolik informací si dokážete vybavit ve chvíli, kdy před sebou nemáte obal, který by vám napověděl.
Zdroj: Apetitonline
