Jazyk je jako hostina – plný chutí a moudrosti předávané po generace. Jídlo nikdy nebylo jen palivem pro tělo, ale i zdrojem různých rčení, úsloví, pranostik atd. Stačí pár slov a hned víte, že někdo má máslo na hlavě nebo že se láme chleba. Ať už se chystáte na přijímací zkoušky či maturitu, kde se s frazémy setkáte, nebo si jen chcete otestovat cit pro jazyk, dnes jste tu správně. Ponořte se do světa slov, v němž jídlo vypráví příběhy o životě, vztazích i osudu. A nezapomeňte na kvíz – možná zjistíte, že jste na tom s frazémy lépe, než si myslíte!
Frazémy spojené s jídlem jsou nedílnou součástí našeho jazyka. Vycházejí z každodenní zkušenosti a často mají hlubší význam, než by se na první pohled zdálo. Jídlo v nich symbolizuje nejen hojnost či naopak nedostatek, ale i lidské vlastnosti, vztahy nebo životní situace. Říkáme například, že bez práce nejsou koláče či co sis uvařil, to si sněz. Tyto obraty nevznikly náhodou – odrážejí hodnoty, zvyky i způsob myšlení generací před námi.
Jak jídlo proniklo do našeho jazyka
Jazyk je odrazem kultury a každodenního života. Není tedy divu, že se v něm hojně objevují zmínky o jídle, které bylo pro naše předky otázkou přežití. Frazémy spojené s potravinami často vyjadřují nejen vztah k zemědělství a přírodě, ale také k mezilidským vztahům, sociálním rozdílům a morálním hodnotám.
Jídlo či pití se ve frazémech může stát symbolem hojnosti (být za vodou), nedostatku (nemít ani na suchý chleba) nebo lidského charakteru (mít máslo na hlavě). Pranostiky nám zase ukazují, jak bylo zemědělství spjaté s vírou v přírodní cykly a opakující se vzory počasí.
Od chleba k máslu
Chléb je od nepaměti základní potravinou, a proto není divu, že se objevuje v celé řadě frazémů. Je to o chlebu značí něco existenčně důležitého, zatímco chleba se láme znamená, že se o něčem rozhoduje. Máslo má naopak symboliku spojenou s vinou a přetvářkou – mít máslo na hlavě.
Jídlo jako zrcadlo mezilidských vztahů
Frazémy spojené s jídlem často popisují i lidské vlastnosti a vztahy. Sytý hladovému nevěří poukazuje na nepochopení mezi lidmi v rozdílných životních situacích. Není každý den posvícení zase připomíná, že v životě nemůžeme čekat jen štěstí a hojnost. A když se o někom řekne, že je kyselý jako ocet nebo šťovík, rozhodně to není kompliment.
Co nám frazémy o jídle říkají dnes?
Přestože některá pořekadla, přirovnání, pranostiky, přísloví a rčení pomalu mizí z aktivního užívání, stále nesou cenné poselství. Ukazují nám spojení s přírodou, hodnotu jídla i krásu a rozmanitost jazyka. Ať už si tedy připomínáme, že láska prochází žaludkem, nebo že bez práce nejsou koláče, vždy v těchto slovech zůstává moudrost generací před námi.
Zdroje informací:
- MÜLLEROVÁ, Adéla (ed.). Velká kniha přísloví. 1. vyd. Praha: Plot, 2010. 199 s. ISBN 978-80-7428-033-7
- LADA, Josef. Česká přísloví. [s.l.]: Dialog, 2015. ISBN 978-80-7424-083-6
- ČERMÁK, František. Základní slovník českých přísloví. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2013. ISBN 978-80-7422-258-0
