Knedlík, sekaná, svíčková nebo guláš? Někdy je rozdíl jasný na první pohled, jindy by si nebyl jistý třeba ani ten, kdo to vařil. Dnešní doba je vizuální a jídlo se stalo stejně fotogenickým objektem jako zamilovaný pár, západ slunce nebo lány rozkvetlé levandule. Sociální sítě se hemží obrázky pokrmů, nad kterými se sbíhají sliny – ale poznali byste jen z fotky, co přesně to je? A kdy vás fotka může zmást?
V našem kvízu si společně zahrajeme na detektivy chutí a podíváme se na to, co všechno prozradí (nebo naopak skryje) obyčejná fotka, jejímž hlavním motivem je jídlo. Můžete tak otestovat, jak dobře rozeznáte jednotlivé pokrmy či jejich části. A aby to nebylo tak těžké, k fotce přidáme malou slovní nápovědu.
Jak těžké je poznat jídlo z fotky?
Langoš, pizza, pečené kuře či párek v rohlíku – někdy je rozdíl jasný hned na první pohled, jindy nerozeznáme ani jednotlivé suroviny, které na fotce vidíme. Zatímco dříve si člověk jídlo prohlížel maximálně na talíři, dnes nás fotografie pokrmů a surovin pronásledují doslova na každém kroku – v reklamách, na obalech, na sociálních sítích. Často mají za úkol nalákat, jindy zmást nebo rovnou šokovat. Ale jak přesvědčivé dokáže být jídlo jen na pohled? A co všechno může při identifikaci klamat?
Můžeme poznat jídlo jen podle vzhledu?
Říká se, že jíme i očima. Ale co když máme k dispozici právě jen ty oči? Poznávání jídla podle fotky je něco jako slepá ochutnávka naruby. U některých pokrmů to funguje bez problémů – smažený sýr s hranolky, palačinky s marmeládou nebo koprovka s vajíčkem jsou pro většinu lidí snadno identifikovatelné.
Ale stačí trocha neobvyklého světla, nestandardní úhel focení, moderní aranžmá nebo filtr a člověk rázem váhá. Je to bramboračka, nebo čočková polévka? Je to houbové rizoto, nebo pohanka se zeleninou? A co teprve omáčky – svíčková, znojemská i rajská mohou mít na upravené fotce stejný odstín a podobnou konzistenci. Přesně v tom spočívá zábava i úskalí této disciplíny.
Když stylizace klame
Fotografie jídla dnes často vznikají s pomocí food stylingu – tedy pečlivého aranžování surovin, dekorací, světla a úhlu záběru tak, aby jídlo vypadalo co nejlákavěji. Stylizace má ale svá pravidla a triky, které mohou vizuálně zkreslovat. Například omáčky bývají zahušťovány želatinou, pára se někdy imituje vatou a místo šlehačky může být pěna na holení.
I u domácího focení může mít výrazný vliv použitý filtr nebo barevná korekce. Teplé tóny zintenzivní červenou (rajská, guláš), studené ji mohou utlumit. Díky tomu je možné, že místo svíčkové vidíte na snímku karamelový pudink – nebo naopak. Rozdíl často pozná jen ten, kdo jídlo zná do detailu.
Poznat jídlo z fotky je zábavná, ale zároveň záludná disciplína. Přesto si lze tuto hru vychutnat – zvlášť pokud milujete vaření, poznávání a trošku toho kulinárního luštění. Tak schválně: kolik jídel poznáte bez jediného sousta?
Zdroje informací: Apetit
