Chystáte se do Polska na dovolenou? Polská kuchyně je chuťově výrazná, sytá a přitom překvapivě různorodá. Ovlivněná historií, krajinou i náboženstvím nabízí jídla pro každé roční období i každou příležitost či slavnost. Znalost názvů pokrmů a jejich příběhů vám pomůže nejen při cestách do Polska, ale i při ochutnávce v restauracích. Víte například, co je żurek, czernina nebo oscypek? A poznáte, co se skrývá za názvem gołąbki či wuzetka?
Polská gastronomie je pestrá a silně regionálně zakotvená – zatímco na jihu dominuje horská kuchyně s uzeným ovčím sýrem s názvem oscypek, sever nabízí pokrmy z ryb. Významnou roli ovšem hraje i historie – vlivy například ukrajinské, litevské, německé či židovské kuchyně jsou v Polsku patrné na každém kroku.
Tradice i národní hrdost
Za názvy se často skrývá nejen tradice, ale i lokální hrdost. A samozřejmě dostupnost surovin v dané oblasti, místní zvyky, možnosti obyvatel i vlivy sousedních států. Například żurek, nakyslá hutná polévka se často servíruje v bochníku chleba a je považována za jedno z nejoblíbenějších velikonočních jídel, ale vychutnat si ji můžete kdykoli. A zajímavostí je, že její kořeny sahají až do středověku. Několik set let starou tradici má v Polsku i oblíbený bigos, známý také jako „polský guláš“. Je to směs kysaného a čerstvého zelí s masem a klobásou a nejlépe chutná uleželý.
Co stojí v Polsku za ochutnání?
Czernina na první pohled možná vypadá jako klasická hustá polévka – ale jednou z jejích hlavních ingrediencí je kachní nebo husí krev. Tradičně se podávala i jako symbolický pokrm při zamítnutí žádosti o ruku. Pokud jste milovníci polévek a netradičních chutí, pak by vám mohl chutnat již zmíněný żurek – sytá polévka z fermentovaného žitného zákvasu, uzeného masa, klobásy a česneku, často se přidávají také vejce vařená natvrdo i jiné ingredience.
Po polévce nezapomeňte na pierogi – slavné plněné taštičky mohou být slané i sladké a patří k nejsilnějším kulinárním symbolům Polska.
A co by to bylo za oběd bez sladké tečky? Těch mají Poláci na výběr opravdu nepřeberné množství, takže si vybere skutečně každý. Za naprostou delikatesu lze bez nadsázky považovat sernik – dezert na bázi tvarohu se podobá cheesecakům, voní z něj vanilka a citronová kůra a obvykle se do něj přidávají i rozinky. Za vyzkoušení ale stojí například i pączki, tedy koblihy s rozmanitými náplněmi, nebo třeba kremówka, oblíbený dezert papeže Jana Pavla II.
Čeština není polština: Malá jazyková lekce na závěr
Kdo se jen trochu zajímá o Polsko, ví, že některá slova máme společná, ale jejich význam se liší.
- Třeba takový český sklep v polštině značí obchod.
- A až uvidíte v receptu jagodu, kterou byste česky přeložili zřejmě jako jahodu, budete asi překvapeni, až vám donesou něco jiného. Jagoda je totiž naše borůvka.
- Pokud byste skutečně zatoužili po něčem s jahodami, hledejte v polském jídelním lístku truskawku.
- Pozor si dejte i na slovo czerstwy (například u chlebu), dostanete totiž něco starého, oschlého a velmi často také tvrdého. Pokud budete chtít čerstvé pečivo, pak poproste o świeże wypieki.
Vyznáte se ve skutečně tradičních polských jídlech? Poznáte, co se skrývá pod jejich názvy a k jakým příležitostem se podávají? Otestujte si své znalosti v našem kvízu!
Zdroje: Apetit
