Některé chutě se do paměti zapisují překvapivě hluboko – šumivý prášek na jazyku, křupnutí oplatky nebo pomalé rozpouštění čokolády. Retro dobroty mají zvláštní schopnost vracet člověka do časů, kdy jednou z velkých radostí byla svačina o velké přestávce. Mnohé z nich se vyrábějí dodnes, jiné zůstávají hlavně ve vzpomínkách a vyprávění. My se dnes podíváme na ty, které přežily dodnes.
Stačilo otevřít školní tašku a z jejích útrob vytáhnout drobnou sladkost, která dokázala zlepšit celé odpoledne. Sladkosti mají v české kultuře dlouhou tradici a řada z nich vznikla už v první polovině 20. století. Některé se staly ikonami díky své chuti, jiné díky originálnímu balení nebo reklamám, které si lidé pamatují dodnes. Značky jako Lentilky, Kofila, Tatranky nebo Hašlerky provázely celé generace školáků i dospělých. Každá z těchto dobrot má svůj příběh a často i zajímavé pozadí, které sahá hluboko do historie českého cukrářství.
Jak chutná dětství?
Možná poetická otázka. Odpověď je však prostá. Stačí vyslovit pár názvů a většina lidí si okamžitě vybaví konkrétní chuť i okamžik.
- Barevné Lentilky v papírové krabičce, které se rozsypaly po lavici.
- Oplatky Tatranky zabalené do typického obalu, který šustil už při otevření aktovky.
- Nebo legendární Vitacit – šumivý nápojový prášek, který mnoho dětí jedlo rovnou ze sáčku či z dlaně, přestože byl určený do vody.
Podle historických materiálů českých potravinářských výrobců patří některé z těchto produktů mezi nejdéle vyráběné sladkosti ve střední Evropě. Například čokoláda Kofila vznikla už ve 20. letech minulého století, konkrétně v roce 1923, a dodnes si drží charakteristickou chuť kombinující čokoládu a kávu. Jen mouřenín z jejího obalu zmizel. Hašlerky zase získaly jméno po známém písničkáři Karlu Hašlerovi a staly se jedním z nejznámějších bylinných bonbonů.
Když sladkost znamenala malý svátek
Retro dobroty měly jednu zvláštní vlastnost – nebyly samozřejmostí. Často se kupovaly jen při zvláštních příležitostech nebo jako malá odměna třeba po škole. I proto se jejich chuť spojuje s konkrétními vzpomínkami: výlety, prázdniny nebo návštěvy u prarodičů.
Zajímavé je, že mnoho těchto výrobků přežilo změny režimů i ekonomiky. Receptury se někdy lehce upravily, obaly modernizovaly, základní charakter však zůstal. Díky tomu dnes mohou stejné sladkosti ochutnat děti i jejich rodiče – a někdy dokonce i prarodiče.
A vy dnes můžete otestovat své znalosti o dobrotách, které přežily přelom století.
Zdroje: Apetit
