Máte červenou propiskou označený v kalendáři či diáři 11. listopad a nemůžete se už svatého Martina dočkat? Chápeme, jsme stejný tým. Ale víte, odkud se svatomartinská tradice vzala a co je tu ke slavení, nebo se zkrátka těšíte na pečenou husu a sklenku mladého vína? Ověřte své znalosti, než se pustíte do přípravy menu.
Příroda se ukládá k zimnímu spánku, ale kuchyně se naopak vyloženě probouzí a voní to v ní po pečeném mase i sladkých dobrotách. To je na listopadu krásné a to na něm máme rádi. A ještě víc to, že uprostřed téhle melancholické krásy přichází svatý Martin, patron vojáků, vinařů, hus a dobrého jídla. Jeho svátek 11. listopadu má zvláštní kouzlo, protože propojuje legendy, tradici i chuť.
- Jedna pranostika říká, že „Na svatého Martina kouřívá se z komína.“ To sice v minulosti připomínalo hlavně fakt, že začíná topná sezona, ale my si to rádi vykládáme tak, že je čas roztopit troubu na husu.
- Také se říká, že Martin přijede na bílém koni. A i když v posledních letech přiveze sněhovou nadílku maximálně na vrcholky hor, podkovy k němu stále patří, i když v trochu jiné podobě.
- Proč k svátku svatého Martina patří husy? Legend existuje vícero, každopádně husy prý zlobily a proto patří na pekáč...
- Skutečný důvod je trochu praktičtější: v tomto období jsou husy nejtučnější a hodí se k pečení. Husa byla tedy symbolem obětování a hojnosti, a proto se pekla jako poděkování za úrodu.
- Svatomartinské menu má v Česku svůj řád: na čestném místě tedy kraluje dozlatova vypečená husa, nejlépe s červeným zelím a karlovarským či špekovým knedlíkem. V některých krajích se k ní podávají bramborové lokše.
- A co by to bylo za svatomartinskou hostinu bez mladého svatomartinského vína, která je lehké a plné svěžesti? Přesně jako svátek, který ho provází.
Základy máme zopakované, je čas ověřit si, zda jste na svatého Martina vybaveni také vědomostmi.
