Uzeniny jsou surovinou, která je „srozumitelná“. Nevyžadují složitou přípravu, mají většinou delší trvanlivost, víme, jak je zařadit do jídelníčku a mnohdy i rychle a snadno zasytí. Jsou součástí slaných snídaní, školních svačin, rychlých večeří i obložených talířů, které servírujeme návštěvám. A existují jich desítky, možná stovky druhů po celém světě. Liší se použitým druhem masa, kořením i způsobem výroby.
Historie uzenin sahá tisíce let dozadu: původně vznikly z potřeby uchovat maso a prodloužit mu trvanlivost. Dnes jsou mnohem víc: kulturním symbolem, důvodem pro regionální hrdost i poznávací značkou jednotlivých zemí. Možná vypadají na první pohled hodně podobně, ale liší se víc, než byste možná řekli: chutí, způsobem výroby i využitím. Proč chutnají různě?
- Velkou roli hraje klima: Jih Evropy sází na sušení na vzduchu, fermentaci a dlouhé zrání. Střední a severní Evropa dává přednost uzení a tepelné úpravě. Spojené státy americké zase posunuly uzeniny do světa street foodu a barbecue.
- Jestli něco má vliv na typickou chuť, je to i koření: paprika kraluje Španělsku a Maďarsku, fenykl je typický pro Itálii, česnek dominuje ve střední Evropě i Portugalsku, kmín a majoránka jsou typické pro německé a rakouské klobásy, chilli a římský kmín dodávají charakter severoafrickému merguezu.
- Obrovskou roli hraje druh masa: hovězí a skopové je běžné v muslimských zemích a severní Africe, koňské maso patří k tradičním v Itálii či Francii, drůbež je moderní variantou, která reaguje na trend odlehčeného stravování...
Které uzeniny překročily hranice své „domoviny“ a my je často vnímáme jako globální dobrotu? Chorizo, které je španělským exportním fenoménem, pepperoni neboli americká interpretace italského salámu, Bratwurst, který je symbolem německé klobásové kultury, případně prosciutto crudo, tedy synonymum elegance a jednoduchost.
Zdroje: Apetit, Smokedmeatsunday.com, Johnmullsmeatcompany.com
