Každá země má svoji typickou kuchyni, ale o té to dnes nebude. Pojďme se podívat na destiláty, které se pijí v různých koutech Evropy. A na konci vás čeká kvíz, ve kterém si budete moci otestovat vaše nově nabyté znalosti!
Francie: Likér, který mění barvu
Francii máme neodmyslitelně spjatou s vínem a šampaňským. Nejoblíbenějším destilátem je tu rozhodně pastis (obzvláště v jižních oblastech jako je Marseille a Provence).
Tenhle anýzový likér, který chutná jako lékořice, má žlutou, nazlátlou až jemně zelenou barvu, ale jakmile se smíchá s vodou, získá mléčně žlutý odstín.
- Pastis se může pít čistý, ale obvykle se ředí vodou v poměru 4 až 5 dílů vody na jeden díl pastisu.
Ouzo, symbol Řecka
Pokud se k večeru vypravíte do jakékoliv restaurace v Řecku, pravděpodobně uvidíte, jak si místní pochutnávají na pálence zvané ouzo. To se, podobně jako francouzský pastis, často ředí vodou, a jeho čirá barva se změní na mléčně bílou.
- Ouzo vyniká nezaměnitelnou chutí po bylinkách, jako je anýz, lékořice, skořice, hřebíček, fenykl, koriandr nebo máta.
Ovocná sangría z Pyrenejského poloostrova
Sangria je míchaný alkoholický nápoj ze Španělska a Portugalska. Jeho barva závisí na druhu použitého vína – červená sangria se připravuje z červeného a bílá z bílého vína.
- Existuje víc regionálních variant sangrie, které se mohou lehce lišit použitými surovinami, ale zpravidla v ní vedle vína najdete ovocnou šťávu (např. pomerančový džus), sladidlo v podobě cukru nebo třeba agávového sirupu, perlivou vodu, kousky ovoce (pomeranč, broskev, nektarinka, jablko, hruška) a někdy také brandy.
Živá voda ze Skandinávie
Akvavit, akevitt či aquavit. Název téhle lihoviny, která se těší velké oblibě v Dánsku, Norsku a Švédsku, pochází z latinského „aqua vitae“ neboli „voda života“.
Každá země má svou verzi akvavitu. Norský akevitt musí být vyroben výhradně z tamních brambor a zrát nejméně šest měsíců v dubových sudech. Naopak švédská a dánská verze obvykle nezraje a je založena na alkoholu z obilí.
- Nejčastěji je Akvavit ochucený kmínem, ale existují i varianty s fenyklem, koriandrem, citrusy a anýzem.
- Akvavit se obvykle podává při slavnostních příležitostech, jako jsou svatby a vánoční večeře.
Turecké raki, nikoliv rakije
Raki je anýzem ochucená pálenka z dvakrát destilovaných hroznů. Jeho název pochází z arabského „arak“, což znamená „destilovaný“. Puristé tento národní nápoj Turecka pijí čistý, ale většinou se ředí, podobně jako pastis a ouzo, vychlazenou vodou.
- Mnoho lidí si plete turecké raki s rakijí, destilátem ze zkvašeného ovoce, který je považovaný za národní nápoj Chorvatska, Albánie, Bulharska a dalších států jihovýchodní Evropy.
Ikonická dvojice digestivů z Itálie
Jedním z nejoblíbenějších italských digestivů je bezesporu limoncello – sladkokyselý citronový likér žluté barvy, který se podává dobře vychlazený. Vyrábí se z chemicky neošetřené citronové kůry, která se maceruje v lihu s cukrem.
- Limoncello obsahuje cca 30 až 33 % alkoholu a často se používá jako přísada do citronových dezertů.
Další v Itálii proslulý destilát je grappa, pálenka z hroznového vína či tzv. matoliny, což jsou zbytky po jeho vylisování. Chuť grappy se liší v závislosti na druhu použitých hroznů.
