Objednat si pivo zvládne skoro každý. Jenže co kdyby vás někdo vzal přímo do pivovaru? Sládek by začal mluvit o spilce, hřeblu nebo patoku a vy byste možná přemýšleli, jestli jste se neocitli na hodině cizího jazyka. Pivovarnictví má totiž svůj vlastní slovník plný výrazů, které znějí zvláštně, vtipně i tajemně. Některé se používají už po staletí, jiné se do něj dostaly teprve nedávno. Kolik z nich znáte?
Pivovarský slovník je plný výrazů, které znějí jako přezdívky štamgastů nebo názvy z pohádky. Ve skutečnosti ale označují nástroje, místa i postupy, bez kterých by výroba piva nefungovala. Některé pojmy se používají dodnes, jiné připomínají bohatou historii českého pivovarnictví. A právě ty nejzajímavější jsme pro vás vybrali.
Když bachor není břicho a čochtan není vodník
Začněme dvěma výrazy, které dokážou zmást snad každého.
Když se řekne bachor, většina lidí si představí pořádné pivní bříško. V pivovarské řeči ale jde o pytel, který slouží jako podklad pod sudy při jejich skládání z nákladních aut. Praktická pomůcka, bez které se dříve manipulace se sudy jen těžko obešla.
A čochtan? Ani ten nemá nic společného s pohádkovým vodníkem. Označuje pivo natočené téměř bez pěny až po okraj sklenice. Vypadá lákavě, ale protože ho nechrání pěnová čepice, mělo by se vypít co nejrychleji.
V pivovarském slovníku najdete i angličtinu
Moderní výrazy se nevyhnuly ani světu piva. Pokud narazíte na pojem homebrewing, nemusíte hned hledat zahraniční pivovar. Jde jednoduše o domácí vaření piva, kterému se česky říká také domovarnictví. Z koníčku několika nadšenců se během let stal fenomén. Mnoho dnešních sládků ostatně začínalo právě doma v kuchyni nebo garáži s malou varnou soupravou.
Hřeblo ani kopačka v pivovaru nevypadají tak, jak si představujete
Některé pivovarské výrazy znějí, jako by patřily spíš do dílny nebo na fotbalové hřiště. Hřeblo je tradiční nástroj, kterým se míchají a stahují kvasnice během kvašení. Používá se už po generace a dodnes je symbolem pivovarského řemesla. Podobně matoucí je kopačka. V pivovaru ale nekope do míče. Jde o zařízení, které při scezování kypří mláto a pomáhá oddělit sladinu od pevných zbytků sladu.
Mláto ani patok nejsou odpad
Na první pohled by se mohlo zdát, že po uvaření piva zůstane jen odpad. Ve skutečnosti má téměř všechno další využití.
Mláto, tedy zbytky sladu po scezení, se dlouhá léta používalo hlavně jako krmivo pro hospodářská zvířata. Dnes se ale stále častěji objevuje i v gastronomii. Přidává se do pečiva, sušenek nebo krekrů a díky vysokému obsahu vlákniny si získává stále větší oblibu.
A patok? Ten rozhodně není označením špatného piva. Jde o poslední vodu, která zbude po vyslazení mláta. Je to běžná součást výrobního procesu, i když jeho název může znít poněkud nelichotivě.
Právě na spilce se z mladiny stává pivo
Jedním z nejdůležitějších míst v pivovaru je spilka. Právě tady probíhá hlavní kvašení, při kterém se mladina postupně mění v takzvané zelené pivo. Dříve byly pro spilky typické otevřené kvasné kádě. V mnoha moderních pivovarech je dnes nahradily uzavřené cylindrokónické tanky, princip výroby ale zůstává stejný.
Některé výrazy přežily jen v historických knihách
Pivovarský slovník se mění stejně jako jazyk. Zatímco některé pojmy se používají dodnes, jiné už uslyšíte jen výjimečně. Patří mezi ně například typyhle, velmi staré označení pro pivo. V běžné řeči už téměř vymizelo, ale v historických textech na něj můžete narazit i dnes.
Tak kolik z pivních pojmů jste znali?
Pivovarnictví není jen o chmelu, sladu a správně načepované hladince. Má i svůj vlastní jazyk, který je plný zajímavých výrazů a překvapivých příběhů. Až příště uslyšíte sládka mluvit o spilce, hřeblu nebo patoku, budete přesně vědět, o čem je řeč.
Tak schválně – kolik z těchto pojmů jste znali ještě před přečtením článku? Otestujte se v našem kvízu a zjistěte, jestli mluvíte řečí sládků.
Zdroje: Budějovický Budvar, Apetit
