Když se řekne „česká kuchyně“, většina z nás si vybaví tu dokonale známou chuť a vůni našeho nejoblíbenějšího pokrmu. Možná připomíná dětství, zcela jistě chutnal nejlépe od babičky nebo maminky a docela určitě je to jídlo, na které se těšíme z dovolené. Zvládnete všech deset otázek z kvízu, který se zaměřil na typicky české pokrmy, nebo budete vracet pas?
Na co se nejvíc těšíte po návratu z dovolené, až si v kuchyni připravíte, uvaříte? Na čem si pochutnáte? Já váhám mezi svíčkovou na smetaně (která je podle mnohých považována dokonce za české národní jídlo) a kulajdou. Když mi je ouvej, vím, že to sice nic nevyřeší, ale lépe mi bude po smažáku s bramborami. Když jdeme na slavnostní rodinný oběd k babičce, nemusíme se ptát, co se bude podávat, vždy je to buď pečená kachna, nebo pečené vepřové maso s knedlíkem a zelím. A dodnes miluji snídani od maminky v podobě krupicové kaše (zdobení nikdy nemíchám, nikdy!).
Co tím chci říct? Že naše česká kuchyně je láska, jsou to emoce, je to dětství.
Čím je česká kuchyně výjimečná
Kombinuje v sobě úctu k tradicím, lásku k lokálním surovinám a léty prověřené receptury. Česká kuchyně je plná vydatných pokrmů, lahodných chutí a umí dokonale najít rovnováhu mezi venkovskou prostotou a kulinářským uměním. Každé jídlo má svůj příběh, stačí se zaposlouchat...
- České menu málokdy nezačíná polévkou a pokud chcete ochutnat polévku, kterou nenajdete v žádné jiné kuchyni, zkuste krkonošské kyselo.
- Když se zeptáte turistů, na co se nejvíc do České republiky těší, co se týče gastronomie, odpoví pravděpodobně: „knedlíky, maso, omáčky a k tomu půllitr piva“. To poměrně dobře českou kuchyni vystihuje! Omáčky jsou český fenomén a knedlíky naprosto jedinečná příloha.
- Zakončit oběd něčím sladkým, mít dobrotu k odpolední kávě? To je pro české domácnosti typické. A často se zde moučníky pečou: záviny, buchty, koláče apod.
A je toho mnohem víc, česká kuchyně je skutečně bohatá a najdete v ní luštěniny, houby, brambory, zelí, obiloviny, sladké pokrmy i desítky regionálních specialit. Po staletí se vyvíjela v kontaktu se sousedními zeměmi a byla tak ovlivněna kuchyněmi rakouskými, německými, uherskými i dalšími. Mnohé pokrmy mají sice své kořeny jinde, ale u nás se zabydlely a staly se součástí naší gastronomické identity (příkladem budiž guláš nebo řízek). „Typické české jídlo“ tedy neznamená nutně „vynalezeno v Česku“, ale jídlo, které se tu vaří po generace, vtiskli jsme mu vlastní rukopis a považujeme jej za součást naší tradice.
Zdroje: Apetit, VisitCzechia, Kudyznudy, InfoCesko, Tasteatlas
