Ve třetím díle Ano, šéfe! se Zdeněk Pohlreich vydal do středních Čech, kde má v Jincích pivovar Malý Janek bývalý pražský radní Jiří Janeček. Má ale dluhy a pomoc šéfa je jedna z posledních šancí, jak se zachránit. „Jako rodilý Pražák musím říct, že Prahu se mu zachránit nepodařilo,“ říká šéf na úvod.
Než Zdeněk Pohlreich do Malého Janka vstoupil, zaujala ho omlácená podezdívka „s chřipajznou“, neomezená konzumace piva za 490 korun, prázdná uvítací tabule „na rovinu ti říkám, že nevím, co si vybrat“ a štamgast s placatkou čerstvého rumu.
V Malém Jankovi je uvítán majitelem Jiřím Janečkem (a zároveň sládkem v pivovaru), který mu říká, že jej určitě nezval on: „Já jsem si nechtěl komplikovat život, ale jsme za vás rádi.“ Majitel vysvětluje, že pivovar otevírali v roce 2020 „jako radost“ ke čtyřem hotelům a sedmi restauracím. Bohužel přišel covid a nakonec pivovar jediný zůstal otevřený.
Jak to bylo na začátku v pivovaru Malý Janek?
Při pohledu na menu pronese šéf: „To na tebe skáče tisíc údajů a do toho jezevčík,“ čímž narážel na maskota podniku, jezevčíka Broka. Zároveň nabídku suše okomentuje, že se přestali vzdělávat rovnou v roce 2020. „Působí to chaoticky, ale asi když si dáš za 490 neomezeně chlastu, tak je ti to jedno.“
V kuchyni tři roky vaří šéfkuchař Zdeněk, pomáhá mu Katka. O bar se stará Tomáš Janeček, syn majitele.
- Na čem si šéf „pochutnal“? V salátu Caesar bylo příliš dresinku, výpečky ležely ve šťávě, o pivovarském guláši řekne, že „takový žral naposledy na vojně“. A v kuchyni zjistí, že s vojnou nebyl daleko od pravdy...
- Co se odehrávalo v kuchyni: Na začátku se šéfkuchař Zdeněk, který před nástupem do kuchyně strávil třicet let ve vojenské uniformě, těší na zpětnou vazbu, která ho může posunout výš. Jak na ni reaguje?
- Jaký byl verdikt? „Vážený plukovníku, já bych vám chtěl říct, že to jídlo není dost dobrý,“ říká na úvod šéf. Guláši chybí základ a dochucení, žebra jsou tvrdá jako broky. „Vy jste hobby kuchař, na profíka to bude vyžadovat ještě hodně péče. Podíváme se, co se s tím dá dělat. Jediné, co potřebuji, abyste se mnou táhli za jeden provaz.“ Skrytá kamera odhalila, že stoický klid týmu v kuchyni vydržel jen chvíli: „Nas*al mě jak svině.“, „To je haj*l, viď?“.
„To je nádhera: hospoda patří bejvalýmu poslancovi, v kuchyni vaří bejvalý plukovník. V gastronomii jsou příběhy, který nevymyslíš,“ směje se Zdeněk Pohlreich, aby následně vyslechl od majitele stížnosti na kde co. „Jak si správně stěžovat a vymlouvat na objektivní příčiny se v politice učí hned první den.“
Hospoda má podle něj řadu signálů, které ukazují, že se o ni dobře nestarají, nevyzařuje z ní prosperita. „Prosil bych trochu entuziasmu, jinak to fungovat nebude.“
Jak to v Malém Jankovi dopadlo?
Zdeněk Pohlreich vytkne prezentaci hospody, vyslechne si další výmluvy majitele a prohlásí: „Vy máte tu politiku v sobě a mě to pomalu, ale jistě přestává bavit.“
- Bez oblíbeného zátěžového testu by to nešlo! „Tolik lidí viděl pan Janeček naposledy na protivládní demonstraci.“ Nálada v kuchyni klesá, stres stoupá a pan Janeček sedí u hostů a „hraje si na hostitele, jak kdyby se nic nedělo“. A když přijde spokojený majitel, podle kterého všechno šlape, do kuchyně a zeptá se, co má odnést, jen mu uhoněná a naštvaná Katka odsekne: „Sebe.“
- Ač měl pan majitel pocit, že si nikdo nestěžuje, šéf našel pár nespokojených zákazníků... To, že se chová k hostům neuctivě, šéf vytkl majiteli na konci dne. A je vidět, že ten nepřijímá dobře ani kritiku zaměstnanců, i když říká, že vztahovačný není. Ale neposlouchá se asi dobře, že by měl provoz restaurace přenechat synovi.
- Změny se děly: Po zátěžovém testu byl proškrtán jídelní lístek, aby v něm nebyly položky, na kterých kuchaři pohořeli. Katka sebekriticky říká, že ona například neumí steak, navíc ho prý dřívější kuchaři dělali i v mikrovlnce. Co na to asi Pohlreich řekl?
- Šéf radí, že na menu musí být něco, co nemají ostatní: „Jste pivovar, máte mít pivovarskou kuchyň.“ Ukazuje týmu, jak jídlo nejen vařit, ale i prezentovat, protože dnes všichni chodí do restaurace fotit. Je ale třeba ukazovat, že jde o pivovar: tasting piva, pivní těstíčko, pivní guláš apod. „Otevři si tu hlavu a místo připos*aných lakomců ze sebe udělejte hostitele,“ říká majiteli. Plukovník je nadšený, vidí, že skvělé jídlo od šéfa vzniklo za polovinu času. I šéf je spokojený s tím, jak se následně v kuchyni perou s novým menu. Nerozumí ale stále zanedbanému zevnějšku restaurace.
- Na závěr Zdeněk Pohlreich říká, že domácí pivo funguje, ale pokulhává péče o podnik. „Jediný způsob, jak zvýšíte prosperitu, je, že každý den uděláte něco navíc.“
„V kuchyni se nám povedlo posunout myšlení. Na place, kde tráví většinu času pan Janeček, to péči chtít bude,“ říká Zdeněk a chválí ceduli štamgastovi – konečně vypadá reprezentativně.
- Jak to v Jincích vypadá po třech měsících? Šéf si objedná fish and chips po česku a další dobroty a konstatuje: „Dost nepříjemný překvapení, začínám se bát, jestli se to nenaučili.“ Nejdřív v kuchyni předstírá nespokojenost, ale na kameru říká, že jsou mu ti lidé sympatičtí, protože se na to „nevyprdli“. A posílá štamgasta „náčelníka“, aby týmu předal hvězdu.
Verdikt: 1 hvězda a kupa dojetí!
Zdroje: FTV Prima, Apetitonline
