Na Jadran jezdí Lenka Laus už odmalička. V dětství tam trávila prázdniny, po střední škole se stala delegátkou cestovní kanceláře Vítkovice Tours, dnešní Travel Family. S turisty v ní pracuje dodnes a ve volnu je ještě provází po městě Korčula. Do Chorvatska se zamilovala a našla tam i životního partnera.
Více než 800 kilometrů chorvatského mořského pobřeží v relativní blízkosti od Česka je pro spoustu lidí obrovským lákádlem. Češi Chorvatsko milují, patří k nejoblíbenějším místům, kde tráví dovolenou.
Má nádherné moře, spoustu národních parků, památek UNESCO a také dobrého jídla. Češka Lenka Laus v zemi střídavě žije a pracuje více než dvacet let. Tady je sedm jejích tipů, co na Jadranu ochutnat.
1. Zagorski štrukl
Při cestě autem vás hned za hranicí uvítá hornatá krajina. Oblast Chorvatské Záhoří (Hrvatsko Zagorje) nabízí jídla podobná českým – guláš, slanina, klobásky, pořádají se tu zabijačky.
Pochoutkou jsou zde záhorské bochníky – zagorske štrukle. Můžete je připravit vařené podobně jako plněné těstoviny nebo pečené, kdy se těsto motá do menších bochníčků a plní tvarohem.
Zapékají se naskládané v pánvi zalité máslem a na konec se zalijí smetanou. Dělají se naslano i nasladko. Tuhle delikatesu si určitě dejte, třeba klidně na odpočívadle u dálnice Vukova Gorica v restauraci.
2. Istrijské lanýže
Lanýž (chorvatsky tartuf) je král mezi houbami a houba králů. Tuto jedinečnou delikatesu si oblíbili před čtyřmi tisíci lety již mezopotámští vládci, znali ji staří Řekové a římští císaři, podávala se na francouzském dvoře a nechyběla ani na stolech rakouskouherské šlechty.
Vzácná houba roste jen na několika místech Evropy. Vyskytuje se v určitých regionech Francie, Itálie a chorvatské Istrie, kde jí vyhovuje mírné podnebí, malé teplotní rozdíly a vápenitá půda v listnatých lesích.
- V Istrii je hlavním místem výskytu lanýžů trojúhelník mezi městy Pazin, Buje a Buzet, především v údolí řeky Mirny a v Motovunských lesích.
- Rostou pod zemí a hledají je speciálně vycvičení psi. Vrchol sezony nejcennějšího a nejvzácnějšího druhu, lanýže bílého, je v říjnu.
3. Chobotnice na červeném víně
Pokud milujete plody moře, jedním z vyhlášených míst, kam zajet na čerstvé ústřice, je oblast kolem města Ston a jeho přilehlý záliv. Je to gastronomický zážitek.
Čerstvou chobotnici si tu dejte na způsob tzv. ‚peka‘ na červeném víně. Chobotnice se jen osolí, opepří a vloží do nádoby zvané peka spolu se zeleninou, brambory, tymiánem a zalije kvalitním červeným vínem. Přikryje se poklopem a zasype na tři hodiny popelem.
Ze Stonu si nezapomeňte odvézt také stonskou sůl získanou vysušováním mořské vody.
4. Kouzlo olivového oleje
Celé Chorvatsko pěstuje víno a olivy. Místní říkají, že víno je těžce vydřená práce, kdežto oliva je vděčný strom, který nevyžaduje tolik péče. Olivový olej je nejlepší ten za studena lisovaný.
V porovnání s jinými evropskými olivovými velmocemi je chorvatský olej dražší. Chorvaté jej zásadně používají do studené kuchyně. Nic se na něm nesmaží a nevaří.
- Maso, ryby i zelenina se grilují ‚na sucho‘ a olejem se zalévají až po dokončení v míse. To je hlavní tajemství skvělé chutě grilovaných pokrmů.
5. Když léto střídá zimu
V chladném období je v Chorvatsku typické jíst těžší jídla a jednou z hlavních představitelek je tzv. sarma. Je to mleté maso zamotané do listu kyselého zelí (v odlehčené variantě to může být nekyselý zelený list vína). Když přichází teplejší období, místo kyselyého zelnyého listu se plní mletým masem paprika.
Plněné papriky jsou oblíbeným jídlem na chorvatských stolech. Nedoporučuji však objednávat si je v restauracích v letních měsících, na jejich poctivou přípravu není čas.
- Pravá plněná paprika se pomalu vaří v rajské omáčce asi tři hodiny a podává se s bramborovým pyré plným másla.
6. Dalmatinska pašticada
Turisté se mě vždy ptají, co je chorvatské národní jídlo. Že je to určitě pljeskavica (placka mletého masa na grilu) nebo čevapi (válečky z mletého masa na grilu). Pokaždé je zklamu, obojí je rychlé letní jídlo pro turisty a pochází z Bosny a Hercegoviny.
Pokud si chcete dát jídlo, které bychom mohli nazvat ‚národní‘, zkuste dalmatinskou pašticadu.
- Hovězí svíčková se špikuje mrkví a slaninou, naloží minimálně na tři dny do česneku a soli, pak se uvaří silná hovězí omáčka, rozmixuje s cibulí, mrkví a švestkami a dochutí muškátovým oříškem a hřebíčkem. Podává se s malými domácími noky.
7. Odpočinek při kávě
Káva je pro Chorvaty symbolem odpočinku, klidu, siesty. U šálku vydrží sedět hodiny. Nejde přitom o kávu, je to rituál – zajít si do své kavárničky, sednout si, přečíst si noviny, popovídat si se známými, štamgasty, jen tak sedět a koukat. Prostě si na chvíli vydechnout.
Chorvaté také velice rádi jedí sladké – koláče, zákusky, záviny, zmrzlinu a žloutkové krémy. Každá dobrá hospodyňka má vždy něco napečeno.
- Při zábavách nesmějí chybět prikle nebo fritule či priganice, což jsou smažené kuličky těsta s rozinkami.
- K létu patří zmrzlina a k rodinným oslavám rožata. To je uvařený žloutkový krém, který se nechá zchladnout a při podávání se zalije likérem z růží.
Autorkou je Lenka Laus.
