Obezita je nemoc. To je nejen pravda, ale i název první knihy obezitologa a gastroenterologa Evžena Machytky. Jeho druhá kniha má název GLP-1 kuchařka a je jediná česká svého druhu na trhu: obsahuje totiž recepty na jídla, která by měli do jídelníčku zařadit lidé užívající léky na hubnutí. Pak budete hubnout trvale – tuky, ne svaly.
Kuchařky patří mezi nejprodávanější druh literatury. A jen obtížně se hledají nová pojetí receptů... Co má vždy velký úspěch u čtenářů, jsou kuchařky zaměřené na zdravý životní styl a hubnutí. Protože to je pro mnoho lidí velké téma: inspirace na zajímavé recepty, které jsou nejen chutné, ale i zdravé a nepřiberete jen při pohledu na ně.
Když Evžen Machytka, zkušený obezitolog, kterého znáte i z pořadu Extrémní proměny, přemýšlel, jakou kuchařku by rád napsal, velmi brzy měl jasno: měla by být pro lidi užívající GLP-1 léky na hubnutí (např. Mounjaro nebo Ozempic). Sám s nimi má zkušenost a je si vědom toho, že nejde jen o hubnutí za každou cenu, ale o hubnutí, kdy jde dolů tuk a ne svaly. V takovém případě je zcela zásadní nejen to, že jíte výrazně méně, ale i vyvážený jídelníček bohatý na bílkoviny, ovoce a zeleninu a další.
Mohl byste ve zkratce popsat, jak GLP-1 léky fungují a pro koho jsou vhodné?
Hodně se mluví o tzv. jojo efektu po vysazení léků.
Obezita je, jak píšete i v knize, nemoc. Jak léky mění vztah k jídlu, ať už fyzický nebo psychický. S čím se lidi potýkají a čím prochází?
V jakém smyslu?
Mě zarazilo a překvapilo, že vaše kuchařka je u nás první svého druhu. Jsou GLP-1 léky stále tabu?
Jaká základní pravidla by měli pacienti s GLP-1 léčbou dodržovat, co se týče jídelníčku? Proč zkrátka nestačí jíst méně?
Často vidím, že léky předepíše jakýkoli lékař, pacient si to sám začne nějak dávkovat, velmi se raduje z toho, že mu stačí najednou malá porce jídla a hubne. Ale neuvědomuje si, že jen zredukoval svůj současný, ne vždy zdravý, jídelníček. Typicky je to tak, že začne hubnout sice i trochu z tuků, ale převážně ze svalů, protože jí málo bílkovin. A víme, že bílkovin jíme už tak málo... Takže začne sice radikálně hubnout, ale ztrácí hodně svalů.
Pak podlehne davovému šílenství a léčbu vysadí. Mám totiž občas pocit, že většina pacientů řeší vysazení léků ještě dřív, než vůbec s léčbou začnou. Typicky po čtyřech měsících zhubnou o vytoužených patnáct kilo, rychle to vysadí a naberou zpátky ne patnáct, ale dvacet kilo. A to už samozřejmě v tuku, zatímco předtím zhubli třeba sedm kilo svalů – jsou na tom hůř, než byli předtím. Ale řekne, že léky neúčinkují... Bodejť by se necítil, když jim ubyla spousta svalů, že?
Recepty v kuchařce jsou rozdělené na snídaně, obědy, jídla do krabičky a podobně. Funguje to tak, že můžu vzít jedno snídaňové jídlo a libovolně kombinovat s jídlem z další kategorie?
Co často vidím, tak u léčby s GLP-1 se ztrácí klasické pojmy snídaně, oběd, večeře. Ti lidi vnímají trochu jiný režim, dříve jedli malou snídani, velký oběd, střední večeři apod. Najednou ale spíš jedí malé porce a více. Já sám aktivně pacientům říkám: Nedržte se dogmaticky toho, že něco je snídaně, něco oběd, něco večeře. Je to orientační návod, ale pokrmy nejsou určeny denní dobou. Snažte se dodržet to, abyste jedli třikrát denně, aby v každé dávce bylo aspoň 20 gramů bílkovin. A pokud vám zrovna na oběd chutná snídaňová fritatta, tak si ji dejte. Vždyť i když přijedete do hotelu v zahraničí, tak zjistíte, že Asiati snídají jídla, která my si dáváme ve zcela jinou denní dobu. Ty léky zkrátka lehce mění pohled na to, jaká jídla se jedí v kterou denní dobu a v jakém množství.
Zdroje: Autorský rozhovor, Dr. Evžen Machytka