Eliška Hlaváčová je královna amatérských cukrářů a my v Apetitu ji milujeme nejen pro nesporný talent proměnit pár surovin v dokonalý dezert, ale i pro její bezprostřednost, humor a autenticitu. A umíme jí odpustit i to, že po hodinách strávených v kuchyni vypadá stále jako bohyně z titulní strany časopisu. Jaké je její nejoblíbenější jídlo z meruněk a jak vypadá život na farmě?
Jako by se pro televizi a vystupování na veřejnosti narodila. Eliška Hlaváčová působí zcela přirozeně, i když zrovna chystá sladké dezerty na stagi a sledují ji fanoušci a nadšenci do jídla. Vítězka Peče celá země byla jedním z hvězdných hostů na Apetit pikniku a bylo jasné, že se s novou rolí hezky sžila. A potvrdila to i během rozhovoru, který nám po svém vystoupení poskytla.
Mimochodem, máme tajné zákulisní info: Eliška pracuje na kuchařce, tak zůstaňte bdělí, my vás o tom budeme brzy informovat.
Před třemi měsíci jste byla korunována královnou amatérských cukrářů. Co vám soutěž Peče celá země dala a co vám případně i vzala?
Pro mě je to dokonce rok od samotného finále. Co mi soutěž vzala? Asi čas s rodinou... To jsem si i vyčítala. Ovšem partner mě tehdy velmi podpořil, říkal, že těch pár dnů nebo týdnů rychle uplyne a děti si ani nevšimly, že jsem byla pryč. Ale soutěž mi hlavně hodně dala: neskutečně mi otevřela dveře do světa cukrařiny a jídla, které jsem vždycky milovala. A teď mám možnost být jeho součástí, je to úžasné.
Nyní probíhají castingy na pátou řadu soutěže. Co byste soutěžícím doporučila? Jakou taktiku zvolit, co jistě okouzlí porotu?
Já bych asi vůbec nešla cestou „taktiky“, sama jsem to tak neměla. Důležité je jít tam sám za sebe a vynaložit ze sebe maximum, které do toho chcete dát. Pokud opravdu pečení milujete a jdete tam přesně z tohoto důvodu, tak ono to nakonec půjde samo.
Máte rodinnou farmu. Farmaření se možná trošičku idealizuje: co se o něm říká a není to pravda? Jaké to reálné farmaření je? Jak vypadá den na vaší farmě?
Jsme malá rodinná farma a asi tím, že jsem v jiné bublině, tak úplně nevím, co chodí za fámy o farmaření. Ale ty dny umí být náročné. Je třeba tam být sedm dní v týdnu a například to, že jsme dnes s partnerem i s dětmi na Apetit pikniku, je možné jen díky tomu, že se nyní o chod farmy stará tchán. Není možné nechat farmu a zvířata bez dozoru, může se stát cokoliv a paradoxně se vždycky něco stane, když člověk odejde. Je to podobné jako s cukrařinou: musíte to mít v sobě, milovat to.
Jste maminka dvou malých dětí. Zapojujete je do farmaření a do pečení?
Ano, úplně do všeho. Je to pevná součást našeho života, to by ani jinak nešlo. Takže jsou děti úplně přirozeně součástí všech našich činností, ať už je to vaření, pečení, nebo práce na farmě. Teď už se nám to krásně rozděluje, protože syn je starší a chce být u činností, které vykonává partner, dědeček nebo strejda, a dcera se víc drží u mě a u těch ženských prací. Věřím, že tak, jak to naplňuje nás dva s partnerem, bude to jednou naplňovat i je a nenuceně se je k tomu snažíme i vést.
Je nějaký letní dezert, který opravdu milujete a měla by si ho upéct celá země?
Já toho ze sladkého miluju hrozně moc. A především kyselé chutě, rybíz, rebarboru... Jsou to často suroviny, které zpracovávaly naše babičky a mě to taky moc baví. Pro mě je největší radost využívat to, co si sama pěstuju, pracně natrhám, očistím, zpracuju... A je vlastně jedno, o jakou surovinu se jedná.
Jaká surovina se podle vás podceňuje při pečení a vy byste jí chtěla dát větší prostor?
Pohybuji se v různých bublinách: když jsem studovala výživu, tak jsem to vnímala přes různé hubnoucí směry a cukr byl „zkáza“. A přitom v cukrařině je podstatný pro technologický proces pečení.
Začínáte s vlastními kurzy pečení. Jsou nějaké chyby, které podle vás často děláme a vy byste se na ně chtěla zaměřit?
Mám za sebou první kurz a měla jsem tam samé úžasné dámy. A co se týká chyb, nejhorší je asi mít strach, bát se... A pak zbrklost. Ale v momentě, kdy máte postup, který je správný, a budete podle něj postupovat, dodržovat jej a intuitivně se jím řídit, tak to vždycky klapne. A když to neklapne? Tak pojďme na druhý pokus. Chybami se člověk učí a i já jsem na mnohé vychytávky přišla právě díky tomu, že se něco nepovedlo.
Nyní máme sezónu cuket, jahod a meruněk. Jak s těmito surovinami vy v kuchyni zacházíte a pracujete?
Ježišmarja, já je miluju! Měli jsme dokonce cuketový díl Peče celá země a v archivu najdete různé druhy cuketových koláčů na slano. My doma milujeme bramboráky a já jsem dělala odlehčenou verzi, která není smažená, ale fakt chutná jak bramborák. Sbírám je, strouhám si ji do mrazáku, využívám je i k zahušťování omáček nebo polévek.
A meruňky, ovoce, to je přírodní bohatství a dá se využít úplně jakkoliv. Já dělám pyré, marmelády, zamrazuji ovoce vcelku. Co se týče sladkého a dezertu, tak pro nás Čechy jsou typické knedlíky, já miluji tvarohové odlehčené těsto.
Jste vždy dokonale nalíčená a tady jste dokonce na vysokých podpatcích. Pečete jinak, když máte perfektní make-up a outfit a když jste bez make-upu, v teniskách, v tričku a legínách?
Primárně moc děkuji, to se hezky poslouchá. Věřte, že doma vypadám diametrálně odlišně, ale když jdu mezi lidi, tak mě baví se hezky obléct, patří to ke mně. Doma ale volím pohodlí.
Zdroj: autorský rozhovor
