Máte pocit, že rozumět vínu znamená znát nazpaměť stovky odrůd a umět po prvním loku určit i orientaci svahu, na kterém víno rostlo? Není třeba v tom hledat až takové složitosti. Ale chcete-li vybrat skvělé víno pro konkrétní příležitost, je fajn si pár věcí osvojit. Mnoho lidí vybírá víno podle designu etikety, ceny nebo podle doporučení známých. Jde to ale i jinak...
Jak se dostal doktor filosofie k vínu a k tomu, že spoluvlastní síť vinných barů a obchodů s vínem? V devadesátých letech propadl Filip Hotový vínu ve Francii a chtěl radost z ochutnávání a atmosféru vinného sklepa přenést i do Česka. Nakonec se s kamarádem Karlem Karafiátem před necelými dvaceti lety rozhodli začít dovážet víno z oblasti kolem řeky Rhôny, které v té době u nás ještě nebylo dostupné. Nejdřív ho vozili pouze pro přátele, posléze otevřeli na Výtoni první pobočku Na břehu Rhôny.
Většina lidí vybírá víno podle etikety nebo ceny. Je to úplný nesmysl nebo to smysl dává?
Etiketa (moderní i tradiční, krásná i nevkusná) formálně vzato informuje o základním původu a druhu vína, více informací se dočteme na zadní etiketě. Ale stále platí, že i když je na etiketě napsáno třeba Châteuneuf du Pâpe a stojí trojnásobek běžného Côtes du Rhône, nemusí to být zárukou, že víno je třikrát lepší. Co doporučuji, sledovat na zadní etiketě zejména informaci o tom, kdo víno vytvořil a kde bylo lahvováno. Nejlépe by tam mělo být jméno vinaře, jeho vinařství a informace, že zrálo a bylo lahvováno jím. To dává určitou první záruku kvality.
Kam jít pro dobré víno? Je běžný obchod špatná volba?
Dle mého je lepší najít si postupně své dodavatele vína. Ať už to jsou přímo vinaři, kteří sami prodávají, nebo dovozci, kteří osobně vinaře zastupují. Bohužel je stále trh zaplaven ohromným množstvím konvenčního vína, které se většinou dostane do velkých řetězců. Proto vždy platí: čím méně prostředníků na cestě lahve od vinaře k zákazníkovi, tím lépe.
Když stojíme před regálem s víny, na co bychom se měli podívat jako první?
Zda někde poblíž není malá vinárna nebo vinotéka, kde vám někdo osobně víno doporučí. Ale pokud už není zbytí, tak na zadní etiketě ověřit, zda víno pochází přímo od vinaře nebo je naopak plněno do lahví a dovezeno nějakou velkou společností. Tomu bych se pak raději vyhnul.
Lze nějak poznat, že je víno kvalitní, i když o něm člověk skoro nic neví?
Víno musí především chutnat v pravý okamžik a na pravém místě. Tak se stane partnerem dané chvíle, která může být krásná i díky jeho projevu. A pak se také ukáže, zda kvalita té chvíle a vína vydrží i druhý den. Nemá nás bolet hlava a pálit žáha. Pak víno kvalitní nebylo. Občas pomůže i informace, zda je víno alespoň organické nebo biodynamické. Pak to značí, že vinaři záleží minimálně na kvalitě a čistotě půdy a hroznu.
Po čem nejčastěji sahají Češi?
Mluvím jen za sebe, ale zatím jsem vypozoroval toto:
- Často je to takzvaná „voltáž“, tedy kolik procent alkoholu víno má. U Čechů je jakási ustálená představa u červeného, že čím silnější, tím více víno, což samozřejmě není hlavní kritérium kvality.
- U bílých vín se objevuje dvojí preference, buď tzv. minerální (hodně tvrdé, suché) nebo naopak sladší (to jsou ještě rezidua z 90. let).
- Významné jsou odrůdové preference. U červených jednoznačně vede Primitivo (marmeláda a instantní prožitek), u bílých pak Ryzlink (milovníci tvrdých suchých vín, hodně tu hraje vliv Rakouska) nebo naopak Pálava (milovníci aromatického tuzemského, naštěstí už dnes mladí vinaři ukazují i potenciál této odrůdy a terroir i v poctivém suchém provedení).
- A pak je tu celosvětově všudypřítomné Prosecco (metoda charmat), které bohužel nejen Češi často považují za jediné šumivé víno, které existuje a které neprávem zabírá prostor pro opravdu poctivá perlivá vína (vytvářená metodou tradiční nebo jako pet-nat).
Jakou roli hraje při výběru odrůda a jakou vinařství samotné?
Největší roli hraje vinařství a vinař, který za tvorbou vína stojí. Ten ručí za odrůdovou čistotu. Pokud je poctivý, rozumí své půdě, záleží mu na čistém hroznu a maximálně šetrném přístupu k vinifikaci a zrání, pak vytvoří víno z každé své odrůdy s láskou a maximální péčí. Bohužel dodnes jsou vinařství, která užitím umělých kvasinek promění hrozny jedné odrůdy na odrůdu jinou, například více žádanou. Nevěřme informaci o odrůdě, věřme vinaři, který její projev garantuje.
Na co se zaměřit, když se člověk chce ve vínu lépe vyznat?
Pít víno, hledat, srovnávat, zkoušet nová, povídat si o nich, číst, cestovat a zase pít.
Dá se jednoduše vysvětlit, proč některé víno stojí 120 Kč a jiné 1 200 Kč?
Dá. Za poctivým vínem je vždy mnohonásobně více práce vinaře a jeho rodiny, pro udržení maximální kvality limitovaná produkce počtu lahví z hektaru vinic, pečlivá práce ve sklepě a hlavně během zrání, na víno se nemá spěchat. Pak má logicky takové víno svou cenu. Raději vždy zaplatím trojnásobek za poctivou práci a víno jako dílo z rukou vinaře, než za každou cenu málo za konvenční anonymně a velkokapacitně vyráběný produkt.
Kdybyste měl člověku, který se ve víně vůbec neorientuje, dát pár jednoduchých tipů pro nákup dobrého vína, jaké by to byly?
Budou čtyři:
- Nenakupujte v běžném obchodě, najděte si své vinaře a svého vinárníka nebo dodavatele, kterým věříte a kteří znají vaše chutě.
- Chtějte víno nejlépe po vzorku ochutnat, srovnávejte a pak si vybírejte, co koupit.
- Najděte si svá oblíbená ověřená vína (vinař, oblast, odrůda), na nich si pak vystavíte chuťová kritéria, podle kterých budete posuzovat i objevované novinky.
- Nikdy nepřestaňte hledat, zajímat se, experimentovat, pít. Svět vína je krásný a pestrý. A můžete poslouchat i náš zábavně-vzdělávací podcast Ovínění nebo přijít na Festival francouzského vína 5. a 6. 6. 2026, kterého se osobně účastní i francouzští vinaři.
Zdroj: autorský rozhovor
