Festival Restaurant Week, který začne už 2. října, nabízí gastronomické zážitky ve výjimečných restauracích: za festivalovou cenu lidé ochutnají tříchodové menu i v podnicích, kam by se možná jinak nevydali. Jaký je největší úlovek festivalu a jak se naučit číst z menu, abyste se najedli vždy dobře, radí hlavní organizátorka Anna Grosmanová.
Jaký je váš největší úlovek v rámci podzimního festivalu Restaurant Week?
Jsou to úlovky na dvou úrovních. První se týká tématu festivalu, což je tentokrát cestování, kdy jsem pyšná především na objev dvou gruzínských restaurací – Samefo a Vazi, ale pestrá je i další nabídka: máme několik asijských restaurací, jednu ukrajinskou, dále autentickou indickou a pak třeba podnik Jaffa, který podává halal jídlo. Druhý úlovek je na úrovni prestiže, což je tentokrát např. Dejvická 34 – restaurace, která získala ocenění Bib Gourmand udělované Michelinským průvodcem podnikům za příznivý poměr cena/výkon. Zdejší šéfkuchař Tomáš Černý je výjimečný člověk a menu za festivalovou cenu je postavené tak, aby se restaurace předvedla, nic není ošizené.
Chodí Češi do restaurací?
Velký nárůst v návštěvnosti (například podle dat z pokladního systému Dotykačka) v poslední době zaznamenala především bistra. Ta nepotřebují velkou kuchyň, v níž kmitá pět lidí, mají nižší náklady na provoz, díky tomu také častěji než restaurace přežila dlouhé covidové období. V bistru zaplatíte méně, přitom máte pocit, že jste si vyrazili ven, někdo vás obsloužil… To všechno přispívá k tomu, že se těší stále vyšší oblibě. Obecně v Praze a například a třeba v Jihomoravském kraji tržby za gastro stoupají meziročně o 7%, což zjevně ukazuje na to, že do restaurací nebo právě zmíněných bister se chodí.
Jak vybrat dobrou restauraci
Stále přibývají nová bistra i restaurace. Jak se zorientovat v nabídce, vybrat dobrý podnik a nespálit se?
Když se otevírá nový podnik, většinou inzeruje, a když naučíte svoje sociální sítě, že takové informace hledáte, dostanou se k vám. Také je dobré naučit se číst z menu. Když na něm vidíte mišmaš čtyř kuchyní od burgeru přes pizzu až po suši, tak je vidět, že se tam někdo stébla chytá. Snaží se chytat všechny trendy, ale nedokáže najít svoji vlastní tvář. Hodně bych se tedy řídila vyhraněností podniku. Pokud restaurace dělá například vysloveně jenom barbecue, dbá na původ surovin a nemá příliš dlouhý jídelní lístek, je velká šance, že je tam někdo, kdo drží pevnou ruku nad celým podnikem a udává mu směr.
Proč by lidé měli chodit do restaurací?
Pro mě osobně je to společenská události, návštěvu restaurace považuji za skvělou příležitost strávit čas s někým, koho jsem dlouho neviděla nebo koho mám ráda. Jít do restaurace pro mne znamená vidět kamaráda, jít na rande, odreagovat se s přáteli. Je hodně důležité vybrat správné místo nejen pro sebe, ale i pro člověka, s nímž se mám setkat.
Jste věrná svým restauracím, nebo ráda hledáte nové?
Já jsem strašlivě konzervativní, jsem schopná jíst dokola pořád to samé jídlo, když mi zrovna v tom období chutná. Už takhle měsíc chodím týden co týden na stejný ramen. Ale jsem vděčná své práci, že mě nutí hledat nové podniky. Jsem pak často velmi mile překvapená, když objevím novou restauraci. V tomto spatřuji poslání Restaurant Weeku – ukazuje lidem nové možnosti a dává jim záruku, že se nespálí.
Pro Apetit Online Jana Kopecká
