Pravidelně vyhazuje jídlo 30 % Čechů, každý v průměru v hodnotě 1800 Kč. A pokud patříte do generace Z, nebo jste mileniál, jsou čísla ještě vyšší. Plýtvání jídlem je problém, a my vám hned řekneme proč: kromě toho, že tuny jídla, které se denně vyhodí, představují ekonomický průšvih, má to i ekologické důsledky.
Světových a mezinárodních dní se během roku slaví mnoho: některé jsou spíše pro zasmání (např. Mezinárodní den toalet či trpaslíků), jiné mají přesah a hlubší smysl. World Food Day, který se v Česku překládá jako Světový den výživy, připadá na 16. října. Oslavte jídlo například tím, že se zamyslíte, jestli doma jídlem zbytečně neplýtváte a nešlo by s tím něco dělat.
Spotřebujete vše, co nakoupíte, nebo produkujete pravidelně odpad? Sem tam vyhodíte tvrdší rohlík, jindy oschlou zeleninu nebo prošlý jogurt? A ejhle, ono je to v průměru 101 kg vyhozeného jídla ročně na člověka, jak ukázala data výzkumu agentury STEM/MARK, který si nechala zpracovat organizace Too Good To Go. Tato organizace provozuje také aplikaci, která vám umožní najít podniky ve vašem okolí, které nabízejí za sníženou cenu nezávadné potraviny, jež nespotřebují.
Průměrně vyhodíme jídlo za 1800 Kč
To, že občas nespotřebujete vše, co jste nakoupili, se nemusí zdát z krátkodobého hlediska jako problém. Když ale zjistíte, že se v Česku vyhodí víc než 1 milion tun jídla ročně (jak uvádí data Eurostatu z roku 2024), je to rázem jiné.
- Na jedné straně se drtivá většina Čechů staví k plýtvání negativně, ale na druhé straně více než třetina z nás vyhazuje jídlo pravidelně. Tato čísla jsou výrazně vyšší u generace Z a mileniálů a tendence plýtvat roste i s počtem lidí v domácnosti.
- Nejčastěji se vyhazuje ovoce, zelenina a pečivo.
- Ačkoli se více plýtvá jídlem v domácnostech, problém se týká i gastro zařízení. Lidé si často neřeknou o zabalení jídla s sebou: buď jim zbyde jen malá porce a je jim to trapné, nechtějí platit za obaly či nosit jídlo v krabičce celý den s sebou. A proto mnozí dojídají, i když jsou přejedení.
„Je skvělé, že až 87 % Čechů má k plýtvání potravinami negativní postoj, ale přesto jimi plýtváme. To má obrovský dopad na naše peněženky, gastro podniky i životní prostředí. Pochopením našich návyků můžeme zvýšit povědomí o tom, v čem tento problém spočívá, a společně pracovat na snížení jeho rozsahu,“ říká Pavol Dzurjanin, ředitel Too Good To Go Česko.
Jak zamezit či omezit plýtvání?
Pokud i vám připadají čísla ohledně plýtvání burcující a rozhodli jste se s tím něco dělat, máte víc možností:
- Přemýšlejte nad nákupy: plánujte si jídelníček a nakupujte podle něj, nenakupujte hladoví a dělejte spíše více menších nákupů než jeden velký.
- Potraviny správně skladujte, aby se nekazily: chleba patří do utěrky, rýže a mouka do uzavíratelné nádoby, brambory a cibule nepatří vedle sebe a rajčata nepatří do lednice.
- Pochopte rozdíl mezi minimální trvanlivostí a dobou spotřeby: trvanlivé potraviny můžete bez obav konzumovat i po datu minimální trvanlivosti. Překročíte-li však doporučenou dobu spotřeby například u masa, může být už rizikové
- Pracujte se zbytky a využívejte je: co nestihnete spotřebovat, zamrazte, usušte nebo zavařte, zbytky zeleniny použijte do vývaru, natě například do pesta.
Pesto ze zelených natí podle Bjukitchen
Na pesto podle Bjukitchen budete potřebovat: 1 svazek ředkvičkové nati, 1 svazek mrkvové nati, 1 svazek petrželové nati, 250 ml olivového oleje, 80 g slunečnicových semínek (případně lze nahradit piniovými oříšky nebo dýňovými semínky), sůl, pepř, 2 stroužky česneku, šťávu z poloviny čerstvého citronu, 50 g sýru parmazánového typu
Postup přípravy pesta:
- Opražte semínka nasucho na pánvi a nechte je vychladnout.
- Listy natí opláchněte a osušte.
- Do připravené nádoby mixéru dejte opražená semínka, listy natí, olivový olej, sůl, pepř a česnek. Rozmixujte dohladka.
- Do hotové směsi přidejte citronovou šťávu a najemno nastrouhaný sýr, dobře promíchejte.
- Podle chuti přidejte citronovou šťávu, sůl a pepř.
- Pesto přendejte do sklenice a povrch lehce zalijte olivovým olejem.
Zdroj: Too Good To Go
