Karel Čapek, jeden z nejvýznamnějších českých spisovatelů 20. století, byl nejen mistrem pera, ale také milovníkem dobrého jídla. Jeho kulinářské preference odrážely jak jeho osobní vkus, tak i dobu, ve které žil – ostatně jako to bývá u většiny lidí. Jaké pokrmy si tedy tento literární velikán nejvíce oblíbil a jak vypadaly jeho stravovací návyky?
Jestli existuje v české kultuře a našem povědomí někdo, koho opravdu není třeba dlouze představovat, pak je to zajisté Karel Čapek (1890–1938). Byl to český prozaik, dramatik a novinář, známý svými díly jako R.U.R., kde poprvé použil slovo „robot“ (které vymyslel jeho bratr Josef), či Válka s Mloky, Bílá nemoc nebo Věc Makropulos. A tak bychom mohli pokračovat ještě dlouho. Jeho tvorba se vyznačuje hlubokým humanismem, filozofickými úvahami a často i vizionářskými myšlenkami.
- Zajímavost: Mimo literaturu se věnoval také zahradničení a byl vášnivým milovníkem přírody a fotografování.
Snídaně: Rohlíky a káva se smetanou
Čapek si rád přispal, a tak jeho den obvykle začínal kolem 9. hodiny ranní. Jeho snídaně byla jednoduchá, ale chutná: dva čerstvé rohlíky namazané máslem a šálek kávy bez kofeinu, kterou si dochucoval smetanou. Tento ranní rituál mu poskytoval potřebnou energii pro jeho literární tvorbu a byl nedílnou součástí jeho každodenního života.
Obědy: Tradiční česká kuchyně s osobitým nádechem
K obědu, který se podával okolo 13. hodiny, Čapek preferoval pokrmy tradiční české kuchyně, které mu připravovala jeho hospodyně Helena Šunková a po ní Alžběta Venhodová. Mezi Čapkova oblíbená jídla patřila svíčková na smetaně, skopové na divoko a bramborové placičky. Tyto pokrmy odrážely jeho lásku k venkovské kuchyni a jednoduchým, avšak chutným jídlům.
Jako hrdý Čech nedal na národní kuchyni dopustit, ale měl slabost také pro různé druhy paštik, zejména pro pražskou s lanýži, ovšem nepohrdl ani husí či játrovou variantou. Oblíbenou a často servírovanou polévkou byl vývar s játrovými knedlíčky, kapáním nebo celestýnskými nudlemi. Čapkovi si oblíbili i chřest – často ho jedli vařený, posypaný strouhankou a politý máslem, k němu se podávaly vařené brambory nebo chléb. Kromě chřestu si rádi pochutnali i na rajčatech plněných mletým masem, k nimž se servírovalo pečivo, rýže nebo brambory. U Čapků na stole byl častou surovinou i květák – ten si dopřávali v podobné úpravě jako chřest, případně zapečený v bešamelu.
- Zajímavost: Mezi obědem a večeří si Čapek dopřával ještě svačinu. Okolo 15. hodiny se podávala vždy káva bez kofeinu, dva koupené loupáčky nebo nějaké domácí pečivo.
Večeře: Skromné, ale kvalitní pokrmy
Čapkovy večeře bývaly skromné, ale vždy kvalitní. Večeřelo se až kolem 22. hodiny a obvykle se podávaly jednoduché pokrmy, například bosáky se zelím, doplněné půllitrem piva. Po večeři si slavný spisovatel rád vychutnal šálek bylinného čaje a nezapomněl ani na svou foxteriérku Irisku, pro kterou měl připravené tři keksy.
Palačinky plněné špenátem: Lahůdka, které neodolal
Jedním z Čapkových nejoblíbenějších pokrmů byly smažené palačinky plněné špenátem. Tyto slané palačinky se připravovaly z mléka, vejce, polohrubé mouky a špetky soli. Následně se plnily špenátovým protlakem zahuštěným vejcem, obalily se v trojobalu a usmažily dozlatova. Ačkoli mu tyto pochoutky někdy způsobovaly zažívací potíže, nedokázal jim odolat.
Pohoštění pro hosty: Bohaté stoly plné lahůdek
Když Čapek hostil své přátele a kolegy, stůl se prohýbal pod množstvím lahůdek. Obvykle se podávala silná hovězí polévka, následovaná různými druhy řízků – vepřových či drůbežích – připravovaných speciálním způsobem. Řízky se těsně před smažením ještě jednou namáčely ve vejcích, což zabránilo vysušení masa a dodalo řízkům šťavnatost. Jako příloha se servíroval bramborový salát nebo teplá zelenina.
Někdy si hosté mohli pochutnat také na rajské, kuřeti s nádivkou, slepici v křenové omáčce. Pro pátečníky, mezi něž patřili i tehdejší prezident Masaryk, politik Edvard Beneš či spisovatelé Eduard Bass a Karel Poláček, se servírovaly lahůdky od Lippertů. Pánové si tak mohli pochutnat na sardinkách, nářezech apod. Popíjela se káva, slivovice z Vizovic nebo borovička z Valašska. Oblíbeným občerstvením byl i kaviár, šunka, pečené vepřové kotlety apod. Z dezertů byl oblíbený například jablkový závin či koláč s tvarohem.
Karel Čapek si uměl jídlo vychutnat a jeho stravovací návyky odrážely jak jeho osobní vkus, tak i dobu noblesní a hrdé první republiky. Jeho oblíbená jídla kombinovala tradiční českou kuchyni s lehčími pokrmy, což svědčí o jeho vytříbeném gastronomickém vkusu a lásce k dobrému jídlu.
Zdroj informací: itesco, dotyk, Vrbatová, V.: Jak se vařilo a žilo u Čapků, 1999, ISBN: 80-7033-560-2
