Epifany je jako zjevení. Na první pohled vás upoutají čisté linie, interiér laděný do přírodních tónů i nádherná vůně čerstvě upečeného pečiva a dobré kávy. V klidné pardubické čtvrti Trnová vznikl prostor, který se nebojí dělat věci jinak – bez kompromisů, s láskou k řemeslu a citem pro každý detail. Za vším stojí Jana Novotná, která dala svému snu jasnou chuť i tvář.
Od kašiček v kastrůlku po vlastní cukrárnu
Jana Novotná je žena, která o své cukrárně snila už jako malá holka. „Jako malá jsem vyráběla různé kašičky, snažila se roztavit cukr na karamel v malém kastrůlku, rozpouštěla čokoládu a chtěla z ní vykouzlit bonbony,“ vzpomíná dnes. Ačkoliv ji tehdejší okolnosti zavedly do kuchařského oboru, láska ke sladkému řemeslu ji nikdy neopustila. Sen se jí začal naplňovat až mnohem později – už jako matce čtyř dětí.
„Děti jsem vychovávala sama a mám čtyři. Tři z nich dnes pracují se mnou v Epifany. Jsme opravdu sehraný tým,“ říká Jana Novotná.
Podívejte se na video z naší návštěvy kavárny Epifany
Vše začalo před šesti lety ve stánku v Zaječicích, kde přes den prodávala a v noci pekla. Už tehdy odmítala jít cestou nejmenšího odporu – žádné točené pivo, žádné pendreky.
„Nekompromisně jsem trvala na tom, že chci dělat věci jinak, než je zvykem,“ říká. Zůstala věrná poctivým surovinám, klasickým recepturám a osobitému přístupu, který si zákazníci okamžitě zamilovali.
Boj s Automatickými mlýny
Epifany se časem rozrostlo a přesunulo blíž k centru Pardubic – ke kdysi industriálním, dnes kulturním Automatickým mlýnům. V krásném prostoru se zabydleli a přirozeně počítali s tím, že tam zůstanou i po plánované rekonstrukci areálu. „Byli jsme tam několik let. Opravdu jsme věřili, že v tendru uspějeme a staneme se hlavní kavárnou kulturního centra. Byl to pro nás logický krok,“ vzpomíná Jana.
Jenže očekávání se nenaplnilo. „Když jsme zjistili, že jsme tender nevyhráli, úplně mě to složilo. Musela jsem si dát dvouletou pauzu, abych nabrala zase síly. V tu chvíli jsem vůbec nevěděla, kam bistro přemístit. Prostě jsme na 100 % věřili tomu, že v mlýnech zůstaneme, byl to šok.“ Během té doby se však pomalu rodil nový plán. A Epifany povstalo silnější než kdy dřív – v novém prostoru, na novém místě.
Dánská čistota, české srdce
Dnešní Epifany v Trnové je doslova promyšlené do posledního detailu. Interiér inspirovaný dánským minimalismem hraje na notu přírodních materiálů – travertin, dřevo, otevřená kuchyně. Každý kout působí klidně, čistě a zároveň útulně. „Milujeme design a čisté prostory, kde je člověku jednoduše hezky,“ říká Jana.
A co tu najdete na talíři? Především brunchová a snídaňová jídla – výtečné míchané vejce se šlehaným máslem a vlastním kváskovým pečivem, avotoasty, dýňovo-karotkovou polévku nebo dokonalou omeletu, která připomíná styl prestižního dánského bistra. K tomu výběrová káva od dánské pražírny La Cabra a pečlivě vybrané víno. Nic tu není ponecháno náhodě.
Srdcem podniku je však cukrářství. Epifany má vlastní pekárnu a cukrárnu, kde vznikají nejen kváskové chleby a pečivo, ale i dezerty, které potěší každého milovníka poctivé cukrařiny. Najdete tu i takřka zapomenuté poklady české tradice – třeba indiánky ve dvou provedeních, které vás dostanou dokonalým sněhem uvnitř.
„Naším cílem je připravit vám chuťový zážitek, který si podmaní všechny smysly. Kromě vybrané lahodné chuti, se pokocháte estetickým vzhledem a vůní, která vás zanese daleko od všednosti,“ zní firemní krédo.
Příběh, který inspiruje
Známý foodkritik Lukáš Hejlík při své návštěvě Epifany nešetřil chválou: „Tenhle level? Wow! Ten interiér, kterému vévodí pult z travertinu. Otevřená kuchyně. Skvělá cukrařina, viennoiserie, pekařina… Nenajdete podceněnou položku. Všechno zpečetila špičková kostka a fantastické pralinky.“
Ano, ceny tu nejsou nejnižší – ale jak sám Hejlík říká: „Jana si vždycky nechala za svou tvrdě odmakanou práci, své lidi a investice dobře zaplatit. Je pak na vás, jestli výsledek vyhodnotíte jako dostatečný. My jsme ho tak rozhodně vyhodnotili.“
Epifany je více než kavárna nebo cukrárna. Je to příběh ženy, která šla za svým snem přes překážky i vyčerpání. A která dokázala, že s neústupností, vírou v kvalitu a láskou k řemeslu lze opravdu dělat věci jinak. A že být „zjevením“ není vždy otázkou víry – ale často poctivé práce.
