Lidé před třiceti lety tofu nevěřili a nechutnalo jim, říká o začátcích odvážného podnikání Juraj Lunter. Značku Alfa Bio založil v 90. letech jeho otec, Ján Lunter. Rodinná firma z Banské Bystrice vytrvala, zpracovává sojové boby na tofu dodnes a stal se z ní evropský lídr.
Juraj Lunter představuje další generaci rodinného podnikání, se kterým začal od píky jeho otec. Navíc v zemi, která s tofu neměla kulturně nic společného. Zeptali jsme se ho, jak přišli na nápad vyrábět na Slovensku tofu, jak těžké byly začátky i jaké mají plány.
Jak se ve vaší rodině začalo vyrábět něco tak exotického, jako je tofu?
Můj otec podnikal už před pádem totality, podnikání máme v rodinné DNA. K tofu se dostal už v roce 1980, kdy onemocněla moje babička a celá rodina hledala způsoby, jak jí pomoci. Jednou z cest byla i zdravá výživa. Tak se otec seznámil i s tofu, které bylo důležitou součástí jídelníčku v asijských zemích.
Zkusil ho uvařit doma a postupně se z celé rodiny stali vegetariáni. Dodnes se smějeme tomu, že přebral stravovací návyky našich předků z Telgártu, kteří snědli všechno, co nesnědlo je, a vypili všechno tekuté. Tofu se u nás dlouho připravovalo pro vlastní spotřebu. Později si rodiče uvědomili, že tato potravina může mít i zajímavý ekonomický potenciál.
Jak se vám na začátku 90. let podařilo prorazit s takovou novinkou?
Těžce (smích). Když otec přišel v roce 1991 do banky se žádostí o půjčku, vysmáli se mu. Podnikání s tofu pro ně bylo něčím neznámým a viděli v něm velké riziko. První peníze na podnikání dostal z amerických důchodových fondů.
Lidé tofu prostě nevěřili a ze začátku jim ani nechutnalo. Nabízel ho sousedům a z jejich reakcí byl nesmírně zklamaný, dělali si z toho legraci, že se to nedá jíst. Postupně ale zdokonaloval výrobní postupy, recepty a investoval do ověřených japonských technologií.
Zajímavé je, že naše první tofu se neprodalo na Slovensku, ale právě v Česku. Slovenské úřady nám totiž nechtěly vydat certifikáty. Bály se. V roce 1992 naše rodina dokonce otevřela vůbec první vegetariánskou restauraci a podnikový obchod. Obě byly v Banské Bystrici. Naše bistro funguje dodnes, dokonce máme už dvě provozovny a obě vaří 100% rostlinně.
Jak je možné, že jste nikdy neztratili podnikatelské nadšení?
Nemáme to v povaze. Pro otce bylo od začátku velmi důležité, aby z rodinného podnikání mohla žít i další generace. Vždy říkal, že s prací a podnikáním je to jako se včelami. Jsou houževnaté a pracovité. Nepracují pro sebe, ale pro další generaci. Zároveň mají v sobě stavební pud, na jaře musí postavit plástve a nanosit med. Lidé chtějí postavit dům, zasadit strom, mít děti a také podnikat. Včely ráno vstanou a jdou do práce. Měli bychom se od nich hodně učit.
Bylo obtížné naučit Slováky jíst tofu?
Ze začátku jsme zkoušeli na zákazníky různé taktiky a marketingové přístupy. Nejvíce se nám osvědčila ochutnávka. Jsem přesvědčený, že jídla z tofu musí lidé nejprve ochutnat. Ale dostat tofu do země halušek a slaniny opravdu vyžadovalo vytrvalost a taktiku.
Marketing se v 90. letech neučil a museli jsme se spolehnout na zdravý selský rozum a často jsme pracovali na reklamě metodou pokus-omyl. Dnes můžu s hrdostí říct, že náš selský marketing přinesl úspěch. Na Slovensku sní v průměru každý obyvatel 390 gramů tofu ročně. Takovou spotřebu nemá žádná jiná evropská země.
Odkud berete sóju, kde se pěstuje a kdo jsou vaši dodavatelé?
Velmi nám záleží na kvalitě a také přistupujeme ekologicky ke každé oblasti našeho podnikání. Všechny naše produkty jsou proto vyrobeny ze sójových bobů, které byly vypěstovány lokálně a mají certifikát Donau Soja. Tato organizace sdružuje více než 300 farmářů z oblasti povodí řeky Dunaj, kontroluje dodržování nejvyšších ekologických standardů a jsou stoprocentně bez genetické modifikace. Většina naší sóji pochází od slovenských farmářů a necestuje k nám přes půl světa z Brazílie.
Jak vyvíjíte nové tofu výrobky?
Tofu je surovina mnoha tváří. Může vypadat jako maso nebo jako pudink. Dnes na pultech obchodů najdete mnoho variací, které se pravidelně obměňují, díky čemuž může být naše strava pestrá. Víme, že toto odvětví roste, lidé chtějí žít zdravěji. I proto máme naplánovaný dvojciferný růst, který je postaven na nových produktových inovacích. Ale naturální bílé tofu je stále náš nejprodávanější produkt. I to je důkaz, že se ho lidé naučili používat.
Tofu má však obrovský potenciál. Naše průzkumy ukazují, že asi 50 % zákazníků ho vůbec nejí, protože jim nechutná. To chceme změnit a přiblížit jim tofu přes marinované verze, aby si ho nemuseli připravovat sami a hned v něm měli bylinky, koření i kvalitní sójovou omáčku. Děláme si průzkumy na trhu, které chutě jsou mezi zákazníky nejoblíbenější.
Aktuální novinka Seafood tofu však vznikla tak, že jsme viděli mezeru na trhu, kde takový produkt neexistoval, a chtěli jsme přinést inovaci. Chceme být datově řízená společnost a data hrají významnou roli při každé inovaci. Máme to však složitější v tom, že obsluhujeme mnoho trhů a každý je něčím specifický. Například škvarková je super pomazánka pro Slováka, ale už ne pro Němce.
