Přihlášení do mého Apetitu


Přihlášení


Nová registrace Zapomenuté heslo

Pohlednice z Kosu: Na řeckém ostrově jsem zažila nejlepší dovolenou plnou dobrého jídla, píše Zorka

Polednice z Řecka (ostrov Kos)
ZDROJ: se souhlasem Zorky Švarcové
sdílet:

Když jsem se teprve před dvěma lety poprvé podívala na řecký ostrov Kos, který leží v Egejském moři nedaleko Turecka, naprosto mě nadchlo jeho křišťálově čisté moře, přívětivost Řeků a co teprve jídlo – to je kapitola sama pro sebe.

Hippokratův ostrov je rájem čerstvých surovin

Jestli je pro mě nějaká kuchyně doslova „fresh“, pak je to ta řecká. Přírodní podmínky Kosu vytvářejí úrodnou půdu, na které se daří nejrůznějším plodinám. A jelikož nutričně hodnotná strava a mořské prameny jsou pro lidské zdraví bez debat blahodárné, možná i proto právě tady založil Hippokrates lékařskou školu, která se stala centrem rozvoje moderní medicíny. Pozůstatky Hippokratova Asklepionu jsou dodnes hojně navštěvovanou památkou.

  • Ale zpátky k jídlu. Když se řekne řecké jídlo, tak se mi jako první vybaví řecký salát neboli „choriatiki salata“. Je totiž dokonalým spojením všeho, co řecká příroda nabízí v té nejkvalitnější a nejchutnější formě – rajčata, okurky, červená cibule, černé olivy kalamata, sušené oregano, červený vinný ocet, sýr feta z ovčího a kozího mléka a extra panenský olivový olej.
  • Co se olivového oleje týče, zatím u mě vždycky zvítězil řecký nad italským. Miluji jeho nezaměnitelné aroma a silnou, plnou chuť. Pokud byste si z Řecka měli odvézt jeden jediný suvenýr, doporučuji láhev olivového oleje. Ani mně na zpáteční cestě nesměl chybět.

Spousta kulinářských vlivů vytváří dokonalý celek

Současná řecká kuchyně je ovlivněna mnoha kulinářskými vlivy. Osobně jsem zaznamenala zejména ten turecký, což dává smysl, protože Řecko bylo velmi dlouho součástí Osmanské říše.

  • Příkladem spojení tureckého s řeckým jídlem je třeba gyros z jehněčího, kuřecího nebo vepřového masa, který se podává v chlebové placce pita, doplněný zeleninou a dalším typickým pokrmem – tzatziki – studenou omáčkou z bílého jogurtu, nastrouhané okurky, česneku, kopru a olivového oleje.
  • Řecká varianta tureckého kebabu je souvlakipečené nebo grilované špízy, opět z vepřového, kuřecího nebo jehněčího.
  • V Řecku určitě také ochutnejte dolmades, což jsou vinné listy, které se plní směsí rýže a zeleniny, případně mletého masa.
  • A dalším bohatstvím této země jsou také vynikající ryby a mořské plody, kterých jsem si tu užila opravdu dosyta. 

Hříšně sladké dezerty z filo těsta a medu

Jakožto milovník sladkého si v každé zemi hledám typické dezerty, na kterých si pak celý pobyt ujíždím, a našla jsem je i tady. Jmenují se baklava a kataifi a jsou dalším příkladem dobrot, které Řecku předala Osmanská říše.

  • Oba dezerty tvoří med, ořechy a tradiční filo těsto, které se podobá našemu listovému. Baklava jsou malé obdélníčky tvořené spoustou vrstev tohoto těsta, promazané medem a plněné nasekanými ořechy (například pistáciemi, lískovými ořechy či mandlemi). Kataifi tvoří úplně stejné suroviny a liší se od baklavy pouze tvarem – jde o bochánky tvořené tenkými nitkami filo těsta, které při konzumaci příjemně křupou. V obou případech se jedná o velmi sladké a tučné dobroty, ze kterých med doslova odkapává.
  • Ostatně řecký med je také považovaný za jeden z nejkvalitnějších, protože včely tu mají velmi širokou škálu rostlin, které mohou opylovat. A jak je známo, čím rozmanitější flóra, tím kvalitnější a chuťově plnější med.
  • Pokud tedy nejste přímo milovníci přeslazených dezertů, ale přesto chcete řecký med ochutnat, dejte si k snídani misku hutného řeckého jogurtu, doplňte jej ořechy a podle chuti pokapejte medem.

Milovníci výběrové kávy tu musí hledat alternativy

Jediná věc, která mi na Kosu trochu chyběla, byla moje milovaná promytá arabika z Etiopie. Ale protože nejsem z těch, kteří si stěžují, že jim chybí něco, co doma můžou mít každý den, našla jsem si tu poměrně uspokojivou a do parného počasí vhodnější kávovou alternativu – frappé.

  • Tuhle ledovou variantu kávy umí Řekové opravdu skvěle a není se čemu divit – to oni ji objevili! Kořeny vzniku frappé sahají do padesátých let minulého století, kdy zaměstnanec firmy Nestlé na mezinárodním veletrhu v Soluni vyšlehal instantní kávu v koktejlovém šejkru společně ledem a studenou vodou, čímž získal hustou kávovou pěnu.
  • Frappé se podává ve vysokých sklenicích s brčkem a může být doplněno mlékem. Variantu bez mléka jsem také ochutnala, ale osobně raději volím s mlékem, tedy „me gala“. O mléko obsluhu raději předem požádejte, jinak se vám může stát, že dostanete „choris gala“, tedy frappé bez mléka.
  • Na hotelové snídani jsem také měla možnost si připravit řeckou kávu prastarou tradiční metodouv džezvě na ohřátém písku. Jakmile začala v džezvě stoupat pěna, bylo hotovo. Výsledná káva na mě sice byla velmi silná a hořká, ale její příprava byl rozhodně skvělý zážitek.

 

Skryt pre seznam

Související články

Apetit magazín