Horské štíty, jezera nebo živá Lublaň – nejen takové je Slovinsko. Oblast kolem řeky Sávy láká na rozlehlé vinice, hrady a turistiku. Redaktorka Katka Kočičková Posáví navštívila a uchvátily ji jak zdejší speciality, tak klid.
Slovinské Posáví, ležící kolem řek Sávy a Krky, má jednu velkou výhodu. Nepatří k turistickým magnetům, takže zde panuje božský klid, přitom v oblasti narazíte na dokonalé služby a prvotřídní restaurace.
Jak místní rádi říkají, mají tu všechno, co v jiných částech země, jen v poklidnější formě. Místo velehor se tady tyčí kopce s nádhernými vinicemi, nacházejí se zde jeskyně (Ajdovska jama) i vodopády (Bojanca, Pekel, Ubijavnik a Bojavnik) nebo komorní lázně (Terme Čatež). Všechny tyto poklady budete mít bez přehánění prakticky jen pro sebe.
- Ochutnat musíte zdejší vína a uzeniny, kterými je oblast proslulá a na závěr si dát vyhlášený tvarohovo-pohankový koláč.
Hrady kam se podíváš
Kolem řeky Sávy vyrostla řada hradů. Většina je přístupných veřejnosti a nabízí víc než jen prohlídku s průvodcem. Hrad v Sevnici obklopený vinicemi láká i na sklep zaměřený na místní vína, především frankovku.
- V pevnosti Rajhenburg sídlili trapističtí mniši, kteří zde vyráběli první slovinskou čokoládu, na což je zaměřena část hradní expozice. V podzemí najdete moderní galerii šumivých vín.
Lokální dobroty
Okolí Sevnice je kromě vína známé i ovocnými sady. Lokální odrůdou je meruňka z Pišece a jabloň sevnická voščenka (voskovka). Největší slávu žluté aromatické jablko s ‚voskovým‘ povrchem zažilo v 19. století, kdy se prodávalo jako luxusní zboží po kusech zabalené do hedvábného papíru.
Nejlépe se jabloním daří na slunných svazích v sousedství vinic. Voščenku vytlačily moderní odrůdy, místní sadaři ji ale vracejí do krajiny a rádi by jí navrátili i původní věhlas.
- Kromě ovoce v Posavje najdete také vynikající med a sýry. Skvělé výrobky z ovčího mléka pořídíte na farmě Urban: kromě tvrdých sýrů také jogurt, tvaroh, nebo dokonce i přepuštěné máslo!
Domácká i luxusní kuchyně
V Posáví rádi využívají v kuchyni lokální produkty. V Gostilně Šempeter si můžete dát kapouna v různých úpravách, opeřence si sami chovají. Gostilna Repovž peče z vlastnoručně vypěstované špaldy a pohanky.
Chcete-li se rozmazlit, zamiřte do elegantní Ošterije Debeluh, kde vládne šéfkuchař Jure Tomič. Slovinci rádi žertují, že Ošterija Debeluh je nejlepší podnik v celém Záhřebu: z chorvatského hlavního města je sem blíž než do Lublaně. Na vlastní jazyk potvrzujeme, že zdejší promyšlené pokrmy jsou zážitek!
Sladký Melaniin odkaz
Zdejší krajina zažila nápor turistů jen jeden čas: jedním z center oblasti je Sevnica, rodiště bývalé první dámy USA Melanie Trump. Po zvolení Donalda Trumpa do města proudily davy, což místní využili a nabízeli spoustu výrobků označených jménem paní prezidentové.
- Mnohé z nich odnesl čas (stejně jako nepovedenou, až groteskní Melaniinu dřevěnou sochu), popularitu však neztratil dort Melanija z cukrárny Julija. Hlavními přísadami jsou ořechy a bílá čokoláda.
Salámové šílenství
Jako my máme přeštíka a Maďaři mangalicu, Slovinci jsou pyšní na krškopolské prase, vyšlechtěné v okolí města Krško. Plemeni hrozilo vyhynutí, ale v posledních letech zažívá velký návrat.
- Z vynikajícího masa se vyrábějí vyhlášené salámy. Uniknout by vám neměla ‚špehovka‘ (základem je lahodný špek, podobný italskému lardu), klobása Krškopoljka, nebo sevnický salám, obyčejný nebo ve verzi s lískovými oříšky.
- Vepřové z krškopolského prasete spolu s jelením a medvědím masem do svých salámů využívá i společnost BioSing, jejíž produkty znalci označují za rolls royce mezi salámy. Zrají několik let pomocí unikátního procesu, díky kterému jsou zcela bez konzervace.
Cviček v zidanici
Cviček je původně vysmívané víno, pěstované především pro vlastní spotřebu. Každá rodina má u domu pár řádků a vyrábí mok ze směsi bílých i červených hroznů. Základem cvičku je stará červená odrůda žametna črnina. Kdo má vinohrad dále od domu, mívá u něj zidanicu – původně viniční domek se sklípkem, dnes populární chatku k pronájmům (konzumace cvičku bývá v ceně).
Cviček se vyznačuje vyšší kyselinkou a nižším obsahem alkoholu, v posledních letech však přestává být synonymem stolního vína. Do výroby se pustila špičková vinařství, takže rozhodně dejte cvičku šanci.
Frankovka je ze Slovinska
Na původ frankovky si dělali nárok Němci i Rakušané, ale podle posledních botanických výzkumů pochází odrůda právě odsud. Zdejší frankovka má mnoho tváří: může to být lehké, svěží pití, stejně jako zralé, těžší víno, záleží na podloží, poloze vinice i práci vinaře. Většina z nich pořádá degustace, zastavit se tak můžete přímo. Vyrazte třeba do vinařství Kerin, Kobal, Kozinc nebo Žaren.
Zdroj informací: Autorka článku
