Nová registrace Zapomenuté heslo

O čokoládě nevěděli nic. Dva kamarádi před 16 lety vsadili na sny a tvrdou práci. Dnes mají respektovanou čokoládovnu

20. 10. 2026
Lukáš Koudelka a Jiří Stejskal z Jordis
Se svolením Jordis
tabulka čokolády Jordis a kakaové boby v pytli tabulky bílé čokolády obal čokolády Jordis Dalších
6 fotek

Na začátku tohoto příběhu nebyla čokoláda. Byla tam touha dělat něco vlastního, odvaha pustit se do neznáma a dva kamarádi, kteří neměli podnikatelský plán, investora ani zkušenosti. Přesto se rozhodli otevřít v Hradci Králové obchod s čokoládou. Od té doby uteklo 16 let a jak už to i v těch nesladších příbězích bývá, cesta k úspěchu byla trnitá.

Když Jiří Stejskal a Lukáš Koudelka v roce 2010 rozjížděli své podnikání, o výrobě čokolády nevěděli doslova nic. Zpočátku ji ani vyrábět nechtěli. Oba pracovali v jednom z hradeckých hotelů a pohrávali si s myšlenkou otevřít vlastní restauraci. Jak se dvěma kamarádům podařilo vybudovat respektovanou českou řemeslnou čokoládovnu Jordis a co všechno je to stálo?

Na začátku jste neměli žádné zkušenosti s čokoládou, neměli jste podnikatelský plán, investora, skoro žádné peníze… co jste vlastně měli?

To asi nejde popsat jinak než jako pozitivní nas*anost, zápal, energii a nekonečnou naivitu. Samozřejmě ale také pocit, že teď, nebo nikdy. Nebyli jsme bez zkušeností a zároveň jsme ještě nebyli natolik zkušení, aby nás to brzdilo – jak to tak bývá.

Jak dlouho jste se předtím znali? Museli jste spolu vycházet perfektně, protože jste se pustili do opravdu bláznivého nápadu.

Znali jsme se všehovšudy dva roky? Ale prostě si to sedlo. Děláme spolu firmu už 16 let a stále si rozumíme. Prý to není úplně obvyklé.

Co vás na první ochutnávce čokolády tak dostalo, že i přes neznalost jste si řekli: jo, to je ono. Nechceme restauraci, chceme prodávat čokoládu.

Upřímně, chtěli jsme restauraci, ale z toho plánu sešlo ještě před ochutnáním čokolády. Restaurace už tenkrát znamenala investici minimálně 2–3 miliony, aby měl člověk i rezervu na šest měsíců provozu. Na první ochutnávce čokolády nás ale dostala ta neuvěřitelná paleta chutí. Člověk zjistí, že všechno, co do té doby mohl ochutnat z marketů, benzínek a prodejen belgické čokolády, je úplný šrot.

Nenapadlo vás ani na chvíli otevřít první prodejnu alespoň v Praze místo v Hradci Králové?

Ani na chvilku. Koketovali jsme s tím někdy před šesti lety, ale matematika vám ukáže, jak to je. Navíc jsme rádi, když máme Jordis co nejvíc pod kontrolou, a to včetně prodejny. Na samém začátku jsme si navíc mysleli, že budeme mít jen malou prodejničku čokoládových speciálek v srdci Hradce Králové.

První rok jste prodali čokoládu přibližně za milion, ale sami jste z toho neměli nic. Jak je to možné?

To je jednoduché. Marži jsme drželi nízko, abychom prémiovou čokoládu co nejvíc přiblížili lidem. V té době dalo dost práce lidem vysvětlovat, že nejsme nějací šmejdi, co si chtějí namastit kapsu na chudácích, kteří se nechají obalamutit. Musíte si uvědomit, že v roce 2010 stála čokoláda v obchodech mezi 15 a 50 Kč za 100 g a my prodávali čokolády i s malou marží za 100–350 Kč.

Popište své první domácí pokusy o výrobu vlastní čokolády a proč jste nezůstali jen u prodávání kvalitní čokolády?

Když se naskytla možnost koupit pár kilo kvalitních kakaových bobů z Madagaskaru, šli jsme vyzkoušet princip výroby tak, jak jsme si mysleli, že by to mělo fungovat. Vzali jsme kamenný hmoždíř, dali ho do elektricky vyhřívané mísy a začali drtit odslupkované a upražené boby. Střídali jsme se v drcení a míchání tři hodiny a najednou se z bobů začala tvořit tekutá, voňavá hmota. Byla to radost.

A proč jsme nezůstali jen u prodeje? Asi to byla hlavně touha dokázat si, že jsme prostě bouráci, co to dokážou, a že budeme první a jediní v ČR. Prvenství nám zůstalo. Bylo to taky velké dobrodružství.

Dnes si všechno vygooglíme, tehdy jste informace, suroviny a stroje na výrobu čokolády sháněli skoro až detektivním způsobem. Co bylo v začátcích nejtěžší sehnat nebo zjistit?

Úplně všechno. Opravdu si dnes sami říkáme, jakej je to mazec, že v roce 2010 to tady byla oproti dnešku poušť, a to nejen kolem čokolády, ale i u mnoha dalších surovin. A samozřejmě ani hledání zdrojů v zahraničí nebylo zdaleka tak snadné jako dnes. Je to neuvěřitelný posun v možnostech. Ale tenkrát bylo nejtěžší sehnat kakaové boby, protože to ještě nebyla zajetá věc ani v Evropě. Na prvních videích amerických výrobců jsme slídili, co v pozadí uvidíme, rozluštíme a nakonec i dohledáme.

Vaše první vlastní tabulka vznikla na přelomu let 2011 a 2012. Pamatujete si ještě na okamžik, kdy jste poprvé drželi v ruce čokoládu, kterou jste sami vyrobili a mohli ji skutečně prodat zákazníkům?

No, hlavně si pamatuji první obal, který jsme si navrhli jak skladbou (ta je stejná dodnes), tak i grafikou. Ten obal jsem si vzal domů, postavil si ho na noční stolek a před spaním na něj čuměl a byl nadšenej. Jinak si první čokoládu pamatuji spíš ještě v mlýnku, když po dvou dnech mletí její vůně naplnila celou tehdy šedesátimetrovou výrobnu. Byla to úžasná doba a každý den jsme něco objevovali.

Kdy nastal ten zlom, že už jste nebyli dva kluci, co se pokouší o čokoládu, ale skutečná firma?

Víc nás bylo už v roce 2012, ale že z nás začíná být firma, nám došlo asi na přelomu let 2014 a 2015. Byl to vlastně strašný sešup a hrozně to utíkalo, takže si to už přesně nevybavuji. V práci jsme byli opravdu denně, a to 12–14 hodin, a stále jsme vymýšleli, vyráběli a také přemýšleli, co nás čeká a kam chceme směřovat. Byla to divočina.

V roce 2015 vám pořad Jídlo s.r.o. přinesl obrovský nárůst objednávek. Člověk by si řekl wow! Ale pro firmu byl takový úspěch paradoxně problém…

No, média se o nás dost zajímala už před Jídlem s.r.o. a i obrat rychle stoupal. Ale máte pravdu, s odvysíláním, které přišlo uprostřed největší sezóny, nám do toho soukolí spadl prostě velký kámen a začalo to skřípat. Bylo to náročné období, kdy se mísila radost, stres, hrdost a zmar. Ale nakonec jsme to všechno zvládli.

Někdo by řekl, že je to přece super, ale není to jen super. Ta odpovědnost na vás dolehne a nechcete selhat. Přirovnal bych to k tomu, že máte vykopat bazén, ale vaše vybavení je motyka a lopata se zlomenou násadou. Na tak velký skokový nárůst jsme neměli vybavení. Dnes už ale víme, že nás to lecčemu naučilo, a každá taková věc vás v životě posílí.

Přežili jste covid, inflaci, zdražení energií i kakaa, ale nic z toho vás nepoložilo, pořád jste tady a děláte skvělou čokoládu. Nastal někdy moment, kdy jste si řekli: Tohle už možná nedáme?

Ne, takový moment nenastal. Bohužel jsme museli spoustou věcí prokličkovat a také zrušit stavbu naší vlastní výrobny na zelené louce. Ale po tom všem, co už máme za sebou, si dovolím říct, že nás jen tak něco nesfoukne, a myslím, že si nás za to také část zákazníků cení. Bohužel to vypadá, že stále není konec a rok 2027 může být zase jedním z těžkých roků pro nás všechny. Ale musíme se kousnout a zvládnout to. Co si budeme povídat, ono nám nic jiného nezbývá a vzdávat se není náš styl.

Dnes je českých výrobců „bean to bar“ čokolády mnoho a jste to vy, kdo jim pomohl tu cestičku vyšlapat. Jak to dnes vnímáte?

No, je pravda, že v zemi, kde je něco přes 10 milionů obyvatel, je těch výrobců docela dost a dělíme se o malý trh. Jo, asi to není ideální, ale nepřekvapuje mě, že ta romantická představa čokolády láká tolik lidí k tomu, aby ji uskutečnili. Možná to bude v konečném důsledku pozitivní, protože to vykřeše ty nejlepší z nejlepších a v Čechách můžeme časem mít to nejlepší ze světa čokolády.

My samozřejmě zůstáváme uvnitř hrdí na cestu, kterou jsme prošlapali, ale nejsme nějací nevraživci. Spousta výrobců je nám blízká a s některými jsme i dobří přátelé. Samozřejmě jsme ale na poli čokolády všichni konkurenti a musíme se snažit najít si své místo a zlepšovat se. Což je nekončící proces, alespoň u nás.

Kdybyste se dnes mohli vrátit na úplný začátek a potkat ty dva kluky, kteří se rozhodli otevřít v Hradci obchod s čokoládou, co byste jim řekli?

Nebojte se a šlápněte do toho – bude to jízda a není s čím otálet.

 

Zdroje: Apetit, autorský rozhovor

Sdílet článek

Rozhovor Čokoláda Bean to bar Čokoládovna

Související články