Kaše patřily k nejkonzumovanějším pokrmům středověku u nás i v zahraničí. Jaké druhy se připravovaly? Co si představit pod názvy frumenty, muzika nebo varmuža? A jak si takovou typickou středověkou kaši připravit?
Kde se vzala kaše frumenty?
Frumenty je teplá obilná kaše z pšenice nebo ječmene. Ačkoli jde o slavné středověké jídlo, jeho kořeny sahají mnohem dál do historie.
- Bohatí staří Římané používali pšeničnou krupici k přípravě tzv. punské kaše, která se vařila v podstatě stejně jako frumenty, jen byla zahuštěna vejcem a přidával se do ní med a sýr.
- Pád Římské říše ale neznamenal konec tehdejších gastronomických tradic. Naopak. Přežily prostřednictvím kuchyní různých národů, které v následujících staletích osidlovaly Evropu a které je přijaly za své. Různé regionální druhy obilných kaší se dostaly i do kuchařských knih.
- Během vrcholného a pozdního středověku se frumenty staly důležitým pokrmem zejména v bohatších domácnostech a na královských hostinách. Často se podávaly jako příloha ke zvěřině či jiným masům, které během postních dnů nahradily ryby.
- Existovala sladká varianta, kdy se obilniny vařily v mléce, nebo slaná verze s použitím vývaru. Levnější obdobou této pšeničné kaše byla kaše z prosa.
[[nid:40741]]
Tisíc tváří kaše frumenty
Jak už jsme zmiňovali výše, každý národ měl svou variantu obilné kaše, která se něčím odlišovala.
- Sasové prý upřednostňovali ječmen před pšenicí, což se projevilo v přípravě jejich kaše.
- Normané do kaše přidávaly vejce, cukr a šafrán. A také ji jako první začali podávat k pokrmům ze zvěřiny.
- Italská verze navrhuje nahradit pšenici rýží a kromě šafránu využívá další druhy koření.
- I ve starověké Persii připravovali podobnou kaši z vařené drcené pšenice a kyselého mléka, která se dodnes v tamních kuchyních používá jako základ polévky.
- Řecké trahanas a turecká tarhana jsou tradiční kaše z drcené pšenice a fermentovaného mléka nebo jogurtu, které se vytvarují do šišek a suší, aby se z nich později uvařila hustá kašovitá polévka se zeleninou.
- Podobně se připravuje i kuťa – tradiční pokrm východoevropských zemí z pšenice, máku, medu a dalších dochucovadel jako například ořechů nebo rozinek.
- V Rusku pak mají jídlo zvané kasha, což je typicky snídaňová kaše většinou z pohankových krup. A stejně jako frumenty, podává se na sladko, ale i na slano s houbami, smaženou cibulí a zeleninou.
Vyzkoušejte klasický recept na frumenty
Doby dávno minulé mají své kouzlo a tahle kaše vás možná přesvědčí o tom, že ukrývají spoustu inspirace na snadná a výživná jídla, která nestojí moc peněz. Jako třeba následující verze frumenty s domácím mandlovým mlékem.
Ingredience:
- 1 šálek bulguru nebo drcené pšenice
- 2-3 šálky mandlového mléka
- 1 šálek vody
- 1/2 lžičky soli
- špetka šafránu (volitelné)
Postup:
- Smíchejte šálek vody a šálek mandlového mléka se solí a bulgurem. Přiveďte směs k varu a vařte 20 minut, aby se tekutina plně vstřebala.
- Mezitím nechte louhovat špetku šafránu ve zbylém mléce.
- Když je bulgur uvařený, přidejte k němu mléko se šafránem a promíchejte. Opět přiveďte k varu a poté stáhněte z plotny.
- Podávejte samotné nebo ozdobte medem, datlemi či jiným sušeným ovocem.
Muzika a varmuža: České varianty frumenty, nebo úplně jiná jídla?
I na našem území se jedly obilné ale také luštěninové a ovocné kaše. Ty obilné byly jídlem chudých a nejčastěji se připravovaly z nahrubo umleté pšenice, žita, prosa, ovsa nebo strouhaného tvrdého chleba vařeného ve vodě či v mléce.
- Například ve středověké kuchařce Bavora Rodovského z Hustiřan lze najít desítky receptů na nejrůznější kaše se zajímavými názvy.
- Jméno kločinka nebo hnedka patřilo jáhlové kaši, režná kaše se připravovala z ječných krup a nechyběla ani varmuža – kaše z vařeného ovoce, ochucená medem a kořením.
- Pojmem varmuža se však označovala i kaše obecně, proto kromě sladké varmuži známe i slanou variantu z krupice s cibulí, vejcem, mlékem a opečenou slaninou.
- Sladké varmuži byla podobná byla i staročeská muzika, která se nejčastější podávala jako štědrovečerní dezert.
- Muzika se vařila ze sušeného ovoce (nejčastěji švestek a křížal) namočeného přes noc, ke kterému se přidal cukr, skořice, badyán, hřebíček, také šťáva z citronu, trochu rumu, rozinky a ořechy.
Zdroj informací: A Dollop of History, kniha Magdaleny Beranové Jídlo a pití v pravěku a ve středověku
