Jeho dvouminutová videa mají miliony shlédnutí a dávají „naději“, že i složitější jídla zvládne uvařit skoro každý. Základ jsou kvalitní suroviny, ale hodí se i špetka humoru. Jaroslav Vajgl alias Těhotnej kuchař změnil během pár let pohled nejen na vaření, ale i na celou foodblogerskou sféru.
„Uvaříme si rajskou omáčku, po který kojenci ztratěj sací reflex a přejdou na pevnou stravu.“ „Kupovanou tatarku mám rád asi jako Pardubice Hradec.“
Kdo by nemiloval hlášky, kterými své video recepty špikuje Jaroslav Vajgl neboli Těhotnej kuchař. Bývalý pokerový profesionál a kuchař v pivnici, kterého na Facebooku sleduje víc než milion lidí a na Instagramu a TikToku další milion, se řadí mezi top české influencery. Co lidé tak na jeho videích milují? Co dělá jinak? „Taky tě nebaví koukat na to, jak někdo ve videoreceptech krájí první dvě minuty cibuli nebo maso? Času máme všichni málo, takže já do těch dvou minut dostanu většinou celý recept. Navíc tak, aby podle něj šlo uvařit. Nejsem vyučenej kuchař, všechny recepty a postupy hledám na internetu a snažím se je podat lidovou a pochopitelnou formou,“ vysvětluje na svém webu.
Nás před rozhovorem požádal, abychom nezačínali otázkou: „A jak to vlastně všechno začalo?“ – to jsme mu splnili. Ale pokud vás to zajímá, tak to celé začalo v době covidu, kdy nešlo ani hrát poker, ani vařit v hospodě, tudíž Jaroslav hledal jiné zdroje obživy. Zkoušel sdílet video recepty na Youtube, což ale žádná velká čísla nepřineslo, pak se ovšem přesunul na TikTok a hned první video ze zabijačky zaznamenalo úspěch... Jeho přezdívka pak vznikla podle pivního mozolu, těhotný není. Úspěšný a oceňovaný ale ano: má na svém kontě například několik Křišťálových lup, skvěle se prodávají jeho kuchařky i merch.
U jakého jídla neudržíte poker face, ale naplno vyjádříte svou spokojenost, nebo naopak nespokojenost?
U každého skvělého jídla. Dnes mě třeba překvapil burger ve slaných lívancích, co jsem natáčel. Na podzim ravioly plněné houbami na horské chatě v Rokytnici, což je jídlo, které jsem v tom podniku vůbec nečekal a úplně mě to odpálilo. Ale častěji bývám dost zklamaný.
Kdy vy osobně máte zaručeně „držku v nebi“?
Při dršťkový polévce se solí sypanou houskou a vychlazeným pivem.
Je něco, co byste nevzal by do pusy? Nebo neexistuje špatné jídlo, jen špatně uvařené?
Nevezmu do pusy červy, brouky a škubánky. Taky mi nechutná kyselo, kofola, žemlovka nebo rýžový nákyp.
Kdy se vám recept rozsypal, že by to „ani Pomahač nedal dohromady“, jak říkáte? Je pokrm, který vám stále vzdoruje a nedaří se podle představ?
Je, lokše. Furt se mi to lepí, mám ty placky tvrdý a těsto mám i za ušima, celá kuchyň je jak po hurikánu.
Co je naopak sázka na jistotu, kdy „vyjede slina, že by udržela koně“?
Překvapivě jsem se poslední dobou zlepšil v pečení a sladkostech. Dělám fantastický rohlíky, přitom úplně jednoduchý. Každý týden peču makovky, umím nebeskej tatarák a dělám výborný burgery, když se dostanu ke grilu. Tam je základem dobré maso. A už umím i bramborový bulky na burger.
Jíte svoje jídla, nebo se musíte hlídat? Jedna sledující vám nedávno psala, že za ty roky s vámi má 10 kilo nahoře, naštěstí na správných partiích. Máte představu o tom, kdo přibral nejvíc?
V jednom komentáři pod videem stálo: „Kilo tuku vypadá vždycky dobře, když je kolem bradavka“. Takže mám u paní asi nějakou korunu, když ušetřila za „vylepšení“. Samozřejmě, že vše, co uvařím, jím. Jí to celá rodina. Jen už si to nedávám i k večeři jako dřív. Od té doby, co jsem s natáčením začal, mám 18 kg dole. To asi někoho naštve.
Jaké výtky kromě přibírání jste zaznamenal?
Mám pod videi od svého začátku přes milión komentářů, takže úplně všechny.
Je zodpovědnost mít tak obrovské publikum? Přemýšlíte jinak nad publikací a obsahem, než když jste sdílel první zabijačku?
Tak to víte, že to zodpovědnost je, a než něco zveřejním, tak to promýšlím. Vlastně promýšlím furt něco. Co natočit, jak to natočit, jak to vylepšit, jak to namluvit, kdy to zveřejnit, jak při tom někoho trochu nasrat a jak někomu udělat radost receptem.
Lidi si k vám chodí i pro dávku humoru a satiry: řešíte, jaký fórek už bude moc, testujete hranice fanoušků?
Každý má ty hranice někde jinde. Poslední dobou dávám trochu toho humoru většinou až na konec videa. A ten konec zase tolik lidí nevidí. Celé video shlédne do konce třeba 10–20 % diváků a ty pak odměním fórem na konci.
Co pro vás znamenají všechny lupy a další ocenění? Znamenají něco pro vaše sledující?
No loni už mi na Křišťálové Lupě zrušili kategorii, kterou jsem vyhrál třikrát v řadě. Asi už je nebavilo, jak si pro tu cenu na pódium přijdu a tam nic neřeknu. S tím, jakou mám základnu věrných sledujících, hlavně na Facebooku, se ve veřejných anketách vítězí snadněji.
Máte vliv na gastro i na vztahy. V čem to vnímáte nejsilněji? Skromnost stranou...
Lidi, kteří se umí smát a dobře najíst, jsou v životě šťastnější. Je pak na každém, jaký si to v životě udělá.
Jak si vybíráte firmy, s kterými spojíte své jméno?
Už od první spolupráce jsem si stanovil jedno pravidlo: Produkt nebo službu, se kterou mám své jméno spojit, si musím osobně vyzkoušet. A pokud bych za tu věc nebo službu byl ochotný utratit vlastní peníze, nabídku přijmu. Pak už záleží, jestli se domluvíme na podmínkách.
Co nikdy nechybí ve vaší lednici? A co nebude chybět ve vaší nové kuchyni?
Trošku zbytečná otázka, ne? Pivo. A v kuchyni budu mít určitě dvě trouby, z toho minimálně jednu parní. Ano, je to trošku zpovykanost, ale kromě samotného pečení mi to usnadní i natáčení videoreceptů. Někdo má dvě auta nebo kola, já chci dvě trouby.
Co vaříte nejraději své ženě? A co ona vám?
Moje paní miluje polévky, tak jí vařím poctivé vývary. A od natáčení ledvinek na cibulce jsem je jen pro ni vařil už asi třikrát. Ona mně zase peče buchty, koláče, bábovky a perníky.
Učil jste nedávno vařit i děti na základní škole. Čím začít jako dítě-kuchař?
Neřekl bych úplně, že jsem je učil, jen jsem jim ukázal tři jednoduchá jídla. Děti by měly koukat na moje videa, podle mých sledujících se podle nich naučí vařit každý. A ty vulgarismy už stejně znají.
Riccardo Lucqua jste se ptal na deset základních tipů na pastu... Co jsou podle vás základní věci po kuchaře obecně a co jsou základy české kuchyně?
Základ jsou kvalitní suroviny a poctivé vaření. Začněte tím, že vyhodíte do koše všechny sračky jako masox, instantní jíšku nebo omáčky v prášku. Nikdy to nebude chutnat tak dobře, jako když to uvaříte správně a poctivě. A pokud nejste po lobotomii, tak tyhle parády v chuti vždycky poznáte.
Poznávají vás v Čelákovicích? Jste místní hvězda?
Žiju v Čelákovicích celý život, tak to tolik nevnímám. Sem tam někdo něco prohodí a myslí si, že to není slyšet. A často to lidem poznáte na hubě, jak koukaj.
Ač žijete ve středních Čechách, tak chálujete, což je spíš moravský výraz.
Chálovat se dá všude na světě, všichni chálují, jen tomu každý říká jinak.
Zdroje: Těhotnejkuchař.cz, Forbes.cz, Mediaguru.cz, Prirovnej.cz
