Veronika „Koko“ Šmehlíková (dříve Kokešová) patří ke stálicím české gastro scény. Asi jen máloco nevyzkoušela: byla jednou z prvních (a velmi úspěšných) food blogerek, vydala kuchařku, měla několik pořadů o vaření. Umí si ze sebe dělat legraci, zároveň má její vaření úroveň. Příští rok jí bude 40 let, je maminkou a jídlo a vaření jsou stále její vášeň. Jaké má plány?
Cokoli kuchařka a moderátorka s přezdívkou Koko dělá, má říz. Její vaření je poctivé, ale ne za každou cenu přehnaně elegantní. Vaří s lehkostí, humorem a bez příkras, miluje sezónní suroviny a výzvy. Ráda moderuje gastro akce, na Streamu má kanál „Menu od Koko“ a dělá i privátní kurzy vaření.
Proč není v poslední době tolik vidět online? Víc ji baví osobní kontakt a živé reakce strávníků, komentářů v internetových diskusích si užila dost. Na čem teď pracuje?
Koko, jak se máte a na čem děláte?
Loni skončil pořad Koko ve varu a já jsem potřebovala načerpat síly, inspiraci i motivaci. A trvalo mi to sakra dlouho. Zmizela jsem z obrazovky, monitorů a displejů a během pár měsíců začala doopravdy vařit. Nešlo o natáčení vaření, ale vařila jsem do krabiček pro známé a sousedy u nás na vsi. Máme tu sice drahou restauraci usilující o michelinskou hvězdu i neapolskou pizzerii, ale „normální“ jídlo tu lidem chybí.
Vařit pro davy nadšenců je jiné než vařit pár porcí pro rodinu nebo televizní pořad. Celkem výzva!
Jako bych se učila vařit úplně od začátku. Když chcete navařit dopředu dvacet litrů bramboračky, postupujete jinak, než když připravujete pár porcí k okamžité konzumaci. Zeleninu krájíte ve food processoru, ručně loupete kila brambor, myslíte na to, aby byly al dente, protože pak dojíždějí v polévce.
Bude stačit jedna palička česneku? Jak správně polévku dosolit a jak ji co nejdřív zachladit, když nemáte šoker? A to je jenom úplně jednoduchá polévka! Radši se neptejte, kolik hodin to trvalo, než byla hotová.
Od klasického domácího vaření jste tedy přešla k profesionálnějšímu ve větším měřítku?
Je to tak. A má to jednoduchý důvod. Když vaříte pro natáčení videa, víte, že jste si na tom s rodinou pochutnali, ale jak to chutnalo ostatním, poznáte maximálně z komentářů pod videem. A já jsem se prostor internetových diskusí rozhodla ignorovat už po prvních videích vložených na Stream před více než deseti lety.
Když vaříte pro někoho cizího, je jeho zpětná vazba adrenalinová záležitost. A to mě chytlo! Samozřejmě proto, že reakce byly často velmi pozitivní, jinak bych se na to vykašlala.
Takže jste začala uvažovat nad vlastním podnikem?
Samozřejmě by bylo pěkné mít malé bistro, kam by chodili místní a časem snad i hosté ze vzdálenějších osad nebo metropole. Ale není tu odpovídající prostor a byla by to velká finanční zátěž
Tak jsem začala hledat alternativy a jako nejlepší mi ze všech možností vyšel food truck.
To vám ale není úplně cizí.
Od doby mého podnikání s vývary, kdy jsem jezdila po trzích a festivalech se stánkem, jsem se zařekla, že už nikdy nechci v šest ráno zmrzlá někde rozkládat stan, stavět provizorní kuchyni a na konci dne to všechno špinavé a upatlané skládat zpátky do auta.
Příští rok mi bude 40 let, začínám mít ráda svoje pohodlí. Ale zase nejsem žádná fajnovka...
Tak jsme se začali na internetu poohlížet po food trucku, asi měsíc projížděli bazary, až jsme narazili na starý Fiat Ducato z roku 2001 v dobrém stavu.
Tuším, že vám říká pane.
Před pár dny jsme ho přivezli domů a momentálně nám stojí na zahradě. Teď nás čeká, kromě spousty administrativy, vymyslet, jak by mělo auto vypadat, aby zaujalo, a co budeme vařit. Na zkušební provoz u nás na návsi nám dává zima adekvátní prostor a na jaře začneme naplno.
Už víte, jak svůj food truck pojmenujete?
Hned, jak jsme ho odváželi, zazněl automaticky název, který jsem ve vteřině zavrhla. Ale první nápady bývají ty nejchytlavější, takže to asi bude Koko Truck.
Jaké jsou s Koko Truckem plány?
Nemám v úmyslu objet všechny festivaly v zemi. Mám pětiletou dceru a taky už svůj věk. Ale chci u nás na vsi zařídit stanoviště, kde budeme pravidelně pořádat různé tematické fiesty: tacos, ústřice a bublinky nebo langoše apod. A pokud se naskytne možnost někam vyrazit a tam prodávat, taky ji využijeme. Chci lidem, kteří mě 13 let sledují, přijet naproti a dát jim konečně něco ochutnat.
Koko, jaké je vaše comfort food, guilty pleasure a signature recept?
První dvě splňuje jídlo, které jím minimálně třikrát týdně a za poslední tři roky jsem ho snědla stovky talířů. Většinou je to kolem deváté večer, když jde Ema spát. Pustím si pak Netflix a mám svou svatou hodinku.
To mě velmi zajímá!
To jídlo nemá název, ale asi bych ho nazvala „Pasta Sopa Caprese“. Příprava trvá přesně 10 minut a je v něm všechno, co miluji: těstoviny, pesto, rajčata, pecorino, mozzarella, čerstvá bazalka a hora kampotského pepře. Je v něm tolik omáčky, že vypadá spíš jako polévka. Jsem asi jediný člověk na planetě, kterému to může chutnat, ale je mi to jedno.
Má potenciál stát se signature...
Dish se stává signature ve chvíli, kdy si ho notoricky oblíbí ostatní lidé, ať už diváci nebo hosté. Tahle moje utěšující těstovinová polívčička to nejspíš nebude, ale rozhodně mám v rukávu několik novátorských nápadů, které by se mohly ujmout.
Kdybyste se ale zeptali mojí rodiny, asi by zmínili moje kuře na paprice z čerstvých paprik, to mám fakt vychytané.
Vy jste v oblasti gastronomie zkusila a dělala asi skoro všechno. V čem jste se nejvíc našla?
Nejvíc mě baví vařit lidem, kteří mou kuchyni ještě neochutnali, a rovnou vidět jejich reakce.
A co se týče surovin, jsou to houby, které jsem vždy zbožňovala. Tu různorodost tvarů, textur, chutí, barev. Je to úžasný organismus, který dokáže velmi dobře suplovat maso. A to je další odvětví, o kterém jsem začala hodně přemýšlet: etika a zodpovědnost ke zdrojům na naší planetě. Poslední dobou nejím tolik masa, učím se ho plnohodnotně nahrazovat, a to se určitě odrazí i na mém menu v trucku.
Našla jsem si „svého“ profi houbaře, který mi dodává nejrůznější druhy lesních hub, a zkouším, jak se chovají jako surovina k vaření. Na mých sítích se na podzim objevily první vlaštovky pod hashtagem #mykoko. Ryzec syrovinka měl velký úspěch a pýchavka (vatovec) se stala virálním videem na Facebooku.
