Polévka s libečkem, salátem, hráškem a okurkou
Do hodiny
Velmi snadné
Aromatický libeček se v dnešní době netěší takové oblibě jako jiné byliny, přesto je díky své výrazné chuti stálicí v kuchyních po celém světě. Sáhněte po něm při dochucování polévek, omáček či marinád. Zkuste svěží lístky rozmělnit v hmoždíři spolu se solí, libečková sůl bude vaší tajnou dochucovací zbraní!
Hledáme-li první zmínky o této bylině, vraťme se zpátky do starověkého Řecka, kde byl libeček oceňován pro své léčivé vlastnosti. Pomáhal při potížích s trávením, při respiračních obtížích nebo pro léčbu infekce močových cest.
Dnes je tato nenáročná rostlina, jejíž silná aromatická chuť připomíná celer, nejčastěji využívána právě jako náhrada celeru ve studených i teplých pokrmech.
V některých regionech Podkrkonoší, kde je libeček hojně pěstován, je známá polévka ‚vopiška‘, ve které se používá libeček jako jedna z hlavních ingrediencí a dodává polévce specifickou chuť.
S rostoucí dostupností různých druhů bylin a koření se kulinářské preference posunuly směrem k novějším a exotičtějším chutím a libeček, tolik oblíbený v kuchyni našich babiček, byl zatlačen do pozadí. Jeho chuť totiž bývá považována za příliš dominantní ve srovnání s jemnějšími a univerzálnějšími bylinkami, jako je třeba petrželka nebo svěží bazalka.
Zaslouží si však větší pozornost. Své aroma může propůjčit nejen polévkám, ale také pečeným masům nebo jednoduchým pomazánkám, v nichž hraje důležitou roli. A může ji sehrát i ve vaší zahradě, kde má jednu zásadní funkci: je užitečný jako tzv. „nurse plant“, tedy rostlina, která pomáhá podporovat růst a zdraví jiných rostlin kolem sebe, například tím, že přitahuje užitečný hmyz nebo působí jako přirozený repelent proti škůdcům.
Ačkoliv je libeček známý hlavně ve středoevropské kuchyni, jeho použití je zaznamenáno i v některých částech Asie, kde je přidáván do speciálních čajových směsí a tradičních medicínských přípravků.
Zdroj: časopis Apetit – autorský článek pro časopis Apetit napsala Jana Kantorová