Míchané nápoje, známé také jako koktejly, obvykle kombinují alkohol, sladké nebo kyselé přísady a často jsou doplněné i o aromatické prvky. Jejich rozmanitost a takřka nekonečné možnosti kombinací lákají odborníky i nadšence, kteří hledají dokonalou chuťovou harmonii.
Mnozí lidé mají koktejly spojené s něčím víc než jen se skleničkou barevného a zajímavě pojmenovaného drinku. Míchané nápoje totiž v sobě nesou pohodu, máme je spojené s oslavami či večírky, ale jsou také symbolem léta, ztělesněním bohaté a zajímavé historie a také určité formy stále se vyvíjejícího umění. Od skromných počátků až po moderní mixologii prošla koktejlová kultura mnoha proměnami, které míchaným nápojům přinesly dnešní půvab.
Příběh koktejlů: Který byl ten první?
Příběh vzniku prvního koktejlu je zahalen tajemstvím, kolem něhož existují různé teorie. Víme ale, že první zmínka o pojmu koktejl se objevila 13. května 1806 v americké publikaci The Balance and Columbian Repository. Podle webu regattagrove.com byl koktejl definován jako „povzbuzující likér složený z lihovin jakéhokoli druhu, cukru, vody a hořkých látek“. Tento jednoduchý návod položil základy pro to, co se později stalo celosvětovým fenoménem – pro koktejly jako takové.
Zásadní roli v oblibě koktejlů ale sehrála až éra prohibice (1920–1933) ve Spojených státech amerických. Se zákazem prodeje a konzumace alkoholu se rozmohly nelegální podniky s alkoholem, tzv. speakeasies. Tam právě barmani začali používat různé přísady, aby zakryli chuť nekvalitního (a nelegálního) alkoholu.
-
Zajímavost: V období prohibice tedy vznikla řada klasických koktejlů, například oblíbený Bee’s Knees připravený z ginu, čerstvé citronové či pomerančové šťávy a medu.
Renesance i moderní tvář koktejlů
Po zrušení prohibice nastala skutečná renesance v míchání nápojů. 30. a 40. léta 20. století jsou dokonce označována jako tzv. zlatý věk koktejlů. Tehdy barmani experimentovali s novými ingrediencemi i technikami. Centry koktejlové kultury se staly noční kluby i hotelové bary, kde hosté začali popíjet takové ikony, jako jsou třeba Manhattan či Martini.
V polovině 20. století se pak zrodila další hvězda – Tiki. Trend či až mánie, která se kolem barů Tiki objevila, zaplavovala svět. Bary Tiki, inspirované polynéskou kulturou, nabízely nejen únik z každodenní rutiny, ale hlavně dosud nepoznanou exotiku. V té době se zrodily drinky jako Mai Tai a Zombie, které obsahovaly různé druhy rumu a šťávy z tropických druhů ovoce, navíc se servírovaly v rozmanitě ozdobených sklenicích.
Na konci 20. a počátku 21. století se barmani zaměřili na čerstvé a kvalitní suroviny i pečlivě promyšlené metody přípravy. Také se objevil termín mixolog, který odkazoval na zručnost a zdůrazňoval umění při vytváření výjimečných nápojů.
Koktejly napříč světem
To, co původně začalo jako americká nutnost, se poměrně záhy stalo celosvětovým fenoménem. Každý stát tvořil své míchané nápoje z dostupných a oblíbených surovin, ale princip byl všude stejný – užít si vyváženou kombinaci alkoholu s dalšími chutěmi.
- Japonsko je proslulé svým pečlivým přístupem k míchání nápojů, které bez nadsázky můžeme označit za obřadní.
- Latinská Amerika zase vyniká osvěžujícími koktejly jako Caipirinha a Pisco Sour.
- Češi jsou známí zase zvláštními názvy – pověstný je například žabí hlen neboli flusanec či vejce se špenátem, který vznikne smícháním vaječného koňaku a zelené.
Míchané nápoje se staly takovým hitem, že se pořádají i mezinárodní soutěže a festivaly, na nichž mohou barmani předvést své dovednosti a zároveň se učit od svých kolegů z celého světa.
Tipy pro domácí mixování
- Ingredience: Chutě míchaných nápojů by měly být vyvážené, každá použitá surovina by měla podporovat ty ostatní a zároveň by neměla sama zanikat. Používejte čerstvé ovoce, nebojte se bylinek a nezapomeňte na led – ten hraje zásadní roli.
- Vybavení: Nemusíte mít zrovna profi bar, ale pár pomůcek se vždy hodí. Pro začátečníky je skvělou pomůckou třídílný shaker, odměrka na přesné dávkování alkoholu, dlouhá lžička (na míchání, vrstvení i pomalé dolévání).
- Správný poměr: Většina klasických koktejlů se drží poměru 4 : 2 : 1 – tedy 4 díly alkoholu, 2 díly šťávy či sirupu a 1 díl kyselé (citrusové) složky. Nebojte se ale ochutnávat a upravovat množství, tedy i poměry.
- Techniky míchání: Drinky můžete například protřepat (shake), což se dělá nejčastěji u koktejlů s džusy či smetanou – typickým příkladem je Piňa Colada. Čiré drinky se míchají (stir), díky čemuž se nezakalí a lépe si zachovají i chuťové nuance – například Martini. Jiné míchané nápoje se zase vrství přímo ve sklenici – třeba Cuba Libre.
- Servírování: Každý drink má svou typickou sklenici, jenom v ní správně vynikne. Na některé koktejly se hodí tzv. koktejlovky, na jiné vysoké sklenice apod. Dbejte na to, aby suroviny i sklenice měly správnou teplotu – většina drinků pracuje s vychlazenými surovinami i sklenicemi.
Nebojte se experimentovat a zapisujte si recepty, třeba právě vy objevíte novou hvězdu mezi míchanými nápoji. Díky snadné dostupnosti ingrediencí i vybavení si dnes může každý vyzkoušet umění mixologie přímo doma.
Zdroj informací: Apetit, regattagrove, seriouseats
Recepty
