Vánoce bez vánočky jsou skoro nemyslitelné. A přitom, když se zeptáte, spousta lidí se vám přizná, že vlastně vánočku nemají moc rádi. Při dalším dotazování ovšem vyplyne, že je to proto, že znají jen smutné a suché pletýnky z obchodu. Přesvěčte je domácí velkolepou verzí, že vánočku nemusí jíst z povinnosti, ale pro potěšení.
Bez pletené vánočky bychom si neuměli Vánoce představit. Víte ale, že dříve vypadala spíše jako sladký chleba? Přezdívalo se jí calta a na Vánoce se pekla už ve 14. století.
Doma vánočku na Vánoce začali lidé péct až v 18. století, do té doby ji pekli pouze pekaři. Vánoček bylo potřeba napéct tolik, kolik měla rodina členů. Poslední vánočka patřila na štědrovečerní stůl.
Tradice přetrvala až dodnes, až na to, že Vánočku můžeme koupit zabalenou v igelitu v supermarketu. Nikdy si na ni nepochutnáme tolik, jako na té domácí. Její příprava není snadná, nebudeme lhát, že to chce trochu cviku. Podle našeho receptu ji však hravě zvládnete.
Dříve hospodyně věřily, že když nebudou po celou dobu přípravy vánočky mluvit, těsto se povede. Mezi další pověry patří ta, že při přípravě je nutné mít na hlavě šátek a na sobě bílou zástěru.
Vyzkoušet také můžete během kynutí vyskakovat do výšky, ale věřte, že ke skvělému výsledku nejlépe dopomůže trpělivost.
Zdroj: Apetit
