Pro Čechy je kvalita potravin jeden z klíčových faktorů, který rozhoduje o jejich nákupu. Vyplývá to z výzkumu nákupního chování, ve kterém 92 % respondentů uvedlo, že se při výběru potravin zajímají o kvalitu. Jde jim především o to, aby jídlo bylo čerstvé, zralé, bez náhražek a přídatných látek. Češi se také více zajímají o původ potravin a studují informace uvedené na obalech.
Zorientovat se v kvalitě potravin mohou zákazníci relativně snadno: Stačí číst informace na etiketách. Informace na obalech podléhají přísným pravidlům. Díky nim spotřebitel může mít při koupi ucelené informace o potravině, kterou drží v ruce, a může se tak informovaně rozhodovat.
Hledejte Klasu a pečeť Regionální potravina
Vedle informací na etiketě pomáhají ke snadnějšímu rozhodování i loga s označením kvality na obalech. Co se kvality týče, dle výše zmíněného výzkumu se u značek kvality zákazníci nejvíce zaměřují na mléčné produkty. Pro téměř dvě třetiny respondentů z uvedeného výzkumu je ukazatelem kvality značka Klasa.
- Značku kvality Klasa získávají výjimečně kvalitní produkty v porovnání s dalšími běžně dostupnými potravinami.
- Označení Klasa pomáhá s výběrem čerstvých, zralých potravin bez náhražek.
Dalším označením, podle kterého se zákazníci při nákupu orientují, je Regionální potravina.
- Značka Regionální potravina zaručuje výrobky jedinečné svým tradičním složením nebo recepturou, které byly vyrobeny nebo zpracovány v konkrétním regionu.
- Zákazník, který kupuje potravinu s touto značkou ví, že koupí podporuje místní zemědělce, farmáře a výrobce.
Pozor na chytáky
Na co bychom se měli při nákupu zaměřit u etiket, je samotný název výrobku. Zákon totiž u řady potravin přesně určuje, co musí splňovat, aby dané označení vůbec mohly používat. Rozdíly mohou být mezi zákonným názvem a popisným názvem.
- Popisný (či obchodní) název může být použit ke zdůraznění určitých vlastností produktu a k ujasnění použití výrobku. Spotřebitel však nesmí být prostřednictvím popisného názvu klamán. Příkladem je „Tvarohový Ríša“.
- Zákonný název pak musí být vždy uveden na etiketě potraviny a odpovídá kategorii, do které je produkt zařazen podle příslušných předpisů, například "mražený krém mléčný" či „mražený krém tvarohový“.
Existují společná pravidla pro označování potravin, která platí pro všechny potraviny, a také existují zvláštní pravidla pro označování určitých druhů potravin, jako jsou maso, alkohol a potraviny podléhající rychlé zkáze.
- U masa můžeme najít rozdíly například u vepřové šunky nejvyšší jakosti a šunky standard.
- Šunka z vepřového masa je vyrobena jen z vepřové kýty či z masa vepřové kýty.
- Šunka nejvyšší jakosti musí obsahovat minimálně 16 % čistých svalových bílkovin a šunka standard minimálně 10 %.
- Vepřové maso ve vlastní šťávě a vepřová konzerva také není jedno a totéž. Vepřové maso musí obsahovat alespoň 70 % masa a nejvýše 40 % tuku, naopak u vepřové konzervy není minimální množství stanoveno.
Co nikdy nesmí chybět?
U alkoholu pak na etiketě musí být uveden obsah alkoholu v procentech a objem láhve. Také musí být uvedeno varování pro těhotné ženy a osoby s nízkou tolerancí na alkohol.
- U potravin podléhajících rychlé zkáze musí být uvedeno datum spotřeby. Datum spotřeby označuje, do kdy musí být potravina spotřebována, aby byla bezpečná pro konzumaci.
- Datum minimální trvanlivosti označuje, do kdy je potravina nejlepší kvality, i po něm však je stále bezpečná k jídlu – pokud nejeví viditelné známky kažení.
- Pro osoby s alergiemi musí být na etiketě uvedeno, zda potravina obsahuje alergeny. Pokud potravina alergeny obsahuje, musí být jejich výčet na obalu uveden.
Co je nízký obsah?
Pokud potravina nese označení „bez“ nebo „s nízký obsahem“, musí splňovat určitá kritéria stanovená zákonem.
- Například potravina s označením „bez cukru“ musí obsahovat méně než 0,5 g cukru na 100 g výrobku.
- Tvrzení, že se jedná o nízkotučnou potravinu, a jakékoli tvrzení, které má pro spotřebitele pravděpodobně stejný význam, lze použít pouze tehdy, neobsahuje-li produkt více než 3 g tuku na 100 g v případě potravin pevné konzistence nebo 1,5 g tuku na 100 ml v případě tekutin (1,8 g tuku na 100 ml v případě polotučného mléka).
A co „éčka“?
Přídatná potravinářské látky mají přidělené tzv. E kódy, které tvoří písmeno E s číslem. To znamená, že látka prošla testováním na bezpečnost a byla schválena pro použití v celé EU. Toto schválení se dlouhodobě sleduje a přezkoumává ve světle nových vědeckých údajů. Všechny povolené přídatné látky procházejí důkladným toxikologickým testováním a jsou považovány za bezpečné.
- Vždy je však lepší vybírat si potraviny s co nejmenším množstvím přídatných látek nebo zcela bez nich. Jakákoli potravinářská chemie navíc je pro lidské tělo zbytečná.
- Nicméně i potraviny s dlouhým sezamem přídatných látek legislativu splňují.
Pro lepší orientaci přinášíme souhrn údajů, které musí etikety obsahovat:
-
Název potraviny. Na obalu musí být označený zákonný název potraviny, který je definovaný právním předpisem. Musí obsahovat informace o fyzickém stavu potraviny nebo o zvláštní úpravě, kterou potraviny prošla (mražená, sušená). K tomu je možné dodat na obal i obchodní/popisný název výrobku
-
Množství. Čisté množství potravin se vyjadřuje v objemových a hmotnostních jednotkách.
-
Složení potravin. Seznam složek obsahuje všechny složky potraviny seřazené sestupně podle hmotnosti, stanové v okamžiku jejich použití při výrobě potraviny. Patří sem i přídatné látky, které mohou být napsané pod svým názvem nebo E kódem s kategorií, do které patří (například emulgátor, sladidlo nebo zahušťovadlo).
-
Datum, do kdy je třeba výrobek zkonzumovat nebo do kdy je zachována jeho kvalita.
- Alergeny. Musejí být ve složení vždy odlišeny od ostatních složek (například typem písma nebo barvou pozadí). Pokud je alergen přímo zmíněn v názvu potraviny, například mléčná rýže, kde je alergen mléko, nemusí být daná alergenní složka v seznamu zvýrazněná. Celkem máme 14 druhů alergenů. Mezi alergeny patří: obiloviny obsahující lepek; korýši; vejce; ryby; arašídy (podzemnice olejná); sója; mléko; skořápkové plody; celer; hořčice; sezam; oxid siřičitý a siřičitany; lupina; měkkýši.
- U potravin se vždy uvádí název a adresa výrobce, balírny nebo dovozce pro možnou reklamaci nebo získání dodatečných informací o výrobku.
- U některých výrobků (maso, ovoce, zelenina) je závazné uvést i zemi nebo oblast původu. Toto je také závazné, pokud obal výrobku obsahuje vlajku, logo či prvky jiného státu, než odkud výrobek pochází.
- Tabulka nutričních hodnot nám říká, jak energeticky a nutričně bohatá je daná potravina. Energetická hodnota se uvádí v kilokaloriích (kcal) a v kilojoulech (kJ). Hodnoty jsou stanovené vždy na 100 g výrobku. Je tedy potřeba přepočítat si výrobky na svou porci.
-
Loga kvality. Pokud výrobce či producent získá ocenění kvality, je povinen tato loga umístit na obal. Označují se tak potraviny, které jsou lokální, kvalitní a něčím výjimečné ve srovnání s ostatními potravinami.
Další označení, která musí nést etikety potravin:
-
Podmínky uchování nebo podmínky použití
-
Návod k použití
-
Teplota skladování
Národní značku kvality KLASA uděluje mimořádně kvalitním potravinářským a zemědělským výrobkům ministr zemědělství od roku 2003. Spravuje ji Státní zemědělský intervenční fond.
- Národní značku kvality získává výrobce na tři roky. Logo KLASA slouží spotřebitelům k lepší orientaci na trhu pro rozeznání výjimečně kvalitních produktů v porovnání s běžně dostupnými potravinami.
- V současnosti mohou spotřebitelé nalézt značku u 941 produktů od 260 výrobců.
Již třináct let uděluje Ministerstvo zemědělství značku Regionální potravina nejkvalitnějším zemědělským nebo potravinářským výrobkům, které zvítězí v krajských soutěžích.
- Projekt má za cíl podpořit domácí producenty lokálních potravin a motivovat zákazníky k jejich vyhledávání v obchodech, na farmářských trzích či přímo u výrobců.
- Spotřebitelé si mohou vybírat z 418 výrobků od 318 výrobců. Značka Regionální potravina oceňuje ty nejlepší výrobky z každého kraje.
Zelenobílý grafický znak BIO nazývaný díky proužkům „biozebra“ je doplněný nápisem „Produkt ekologického zemědělství“. V naší zemi slouží jako ochranná známka pro biopotraviny.
- Aby mohly produkty označení BIO získat, musí být prověřeny kontrolními organizacemi, které pověřuje Ministerstvo zemědělství.
- Bio výrobky označují produkty z rostlin a živočichů z ekologických farem, které nebyly ošetřeny zakázanými pesticidy, minerálními dusíkatými hnojivy a zároveň se při jejich pěstování nebo chovu zohledňuje dopad na životní prostředí a potřeby chovaných hospodářských zvířat.
„Ekologická produkce“ je na rozdíl od předchozí „biozebry“ značením nadnárodním (ve tvaru zelenobílého lístku) upraveným předpisem Evropské unie. Musí ho mít na svém obale každý produkt, který splňuje v rámci EU požadavky na biopotraviny.
- Jejich definice je zmíněna v textu výše – u značky „BIO Produkt ekologického zemědělství“.
- Pro úplnost ještě dodejme, že u biopotravin s původem mimo naši zemi není označení „biozebra“ povinné, i když na obalu být může.
Chráněná označení. Jedná se o značení Evropské unie. Funguje už téměř 25 let. Důvodem vzniku byla mj. i ochrana produktů před jejich paděláním. Týká se to následujících značek: Zaručené tradiční speciality (ZTS), Chráněné označení původu (CHOP), Chráněné zeměpisné označení (CHZO)
