Přísloví, rčení a pořekadla používáme tak často, že se nad jejich významem a hloubkou mnohdy ani nepozastavíme. Ukrývají v sobě velkou dávku modrosti a také spoustu dobrého jídla nebo koření. Pojďme se společně na některá podívat a zároveň si ukážeme, co si ze zmíněných pokrmů připravit.
Chléb
Chléb měl v dějinách lidstva výsadní postavení. Nebyla to jen jedna z běžných potravin, jak ji chápeme dnes, ale byl vnímán jako Boží dar.
- Ježíš Kristus kdysi údajně prohlásil: „Já jsem chléb života! Kdo přichází ke mně, nebude nikdy hladovět, a kdo věří ve mně, nebude nikdy žíznit".
- Bochník se objevuje i v modlitbě „chléb náš vezdejší dej nám dnes.“
- Při jeho pečení se dodržovaly rituály - například žena musela během jeho přípravy mlčet a nikdo ji nesměl rušit. Vzpomínáte, jaký trest postihl neposlušné syny v pohádce Sedmero krkavců?
- Chleba se uchovával zabalený v utěrce v ošatce, která stála uprostřed stolu. Bochník musel ležet plochou stranou vždy dolů. Kdyby to bylo naopak, „Pánbůh by se hněval“, jak říkávaly naše babičky.
- Nezbytnou součástí chlebového bochníku byl řez ve tvaru kříže. Náboženská symbolika je zřejmě jasná, ale z praktického hlediska se chleba nařezával, aby mohla během pečení unikat pára a bochník se nesrazil.
- Určitě znáte přísloví „koho chleba jíš, toho píseň zpívej“.
- A pokud se vydáte za lepším, myslete na to, že „všude je chleba o dvou kůrkách“ – tedy to dobré, ale i to špatné.
Ryba
S rybou do našich domovů vplouvá element vody a přináší s sebou hojnost. Možná je to jeden z důvodů, proč se stal kapr součástí našeho tradičního Štědrovečerního menu.
- Symbolizuje plodnost, kreativitu, věčný a radostný život.
- Když Babyloňané rozdělili zvěrokruh do dvanácti znamení, nezapomněli ani na rybu.
- Také jsme si ji vypůjčili do přísloví „ryba smrdí od hlavy“. Protože mozková tkáň se skutečně kazí nejdříve, nepříjemně zapáchá a od ní i zbytek ryby. Význam je nejspíš jasný – příčinu problému hledej u zdroje.
- Určitě si také vzpomenete na „zdravý jako rybička“. A proč rybička? Už jste ji někdy viděli u veterináře?
Šafrán
I toto vzácné koření se objevuje v naší lidové slovesnosti. Konkrétně v rčení, že „je něčeho jak šafránu“.
- Šafrán byl od pradávna považován za vzácný životabudič a jeho žluť byla módní barvou tehdejších dam.
- Je léčivkou i drahocenným kořením. Na jeden kilogram sušeného koření je třeba 60 až 120 tisíc květů.
Mák
Mák modrý je důležitou součástí české kuchyně. Proto není divu, že zdomácněl i v rčeních a přirovnáních.
- Staré známé učitelské povzdechnutí „chyb jak máku“ je většině jistě dobře znám.
- Co třeba povzdechnutí „ani za mák“? Zkuste si představit, co byste udělali za tak malé zrníčko.
Hrách
Dokonce i luštěniny si našly své uplatnění.
Jen si vzpomeňte na říkadlo, kterým se uspávají malé děti. „Houpy, houpy, kočka snědla kroupy, kocour hrách, na kamnách.“
- Také se říkalo: „Hrách a kroupy, kdo je hloupý“, jenže s tím si dovolíme nesouhlasit. Kombinace luštěnin a krup je velmi chutné postní jídlo, které najdete pod označením „šoulet“.
- Ovšem „házet hrách na zeď“, jinými slovy dělat něco zbytečně, chce asi málokdo z nás.
Obilí
Určitě jste už slyšeli slovní spojení „mít za lubem". Že vám to žádnou potravinu nepřipomíná. Vzdáleně ano. Lub se říkalo dvěma dřevěným plátům, které chránily mlýnské kameny. A právě za nimi zůstávala ta nejjemnější mouka, kterou si mlynář mohl ponechat jako odměnu za svou práci.
Další obilné rčení se vžilo pro netrpělivce – „vyčkej času, jako husa klasu". Ale jestli se pták kdy krmení dočkal, nebo ještě před tím skončil na pekáči, toť otázka.
Ovoce
Ovocnými příslovími se český jazyk jen hemží.
- Vzpomeňte si, kdy vás někdo „nachytal na švestkách"?
- Čí „jablko nepadlo daleko od stromu"?
- A co teprve básničky „Foukej, foukej větříčku, shoď mi jednu hruštičku".
- Nebo slavný tanec, který provázejí slova „měla babka čtyři jabka".
Potravin, koření a surovin máme v české lidové slovesnosti mnoho. Naléváme si čistého vína, bojujeme s rozlousknutím oříšku i pláčeme nad rozlitým mlékem.
