Často se s ní setkáme jako s ozdobou polévek, pečínek nebo studených salátů. Petržel ale není jen reprezentativní zelenou rostlinou, je především vitaminy nabitou pomocnicí v boji s mnoha zdravotními neduhy. Povíme vám, proč nať petrželky zařadit na jídelníček i záhonek.
Hladkolistá nebo kudrnka?
V českém prostředí se s natí petržele můžete setkat ve dvou podobách. Dekorativnější kadeře má petržel kudrnka, výraznější chuť a větší listy najdeme u petržele hladkolisté. Obě zdobí zahrádky i květináče na balkonech díky snadnému pěstování. Sklízí se několikrát během sezony, po řezu znovu obrůstají, a tak se jejich přítomností můžete těšit po celé léto. Jakou si tedy vysadit na záhonku? Nejlépe obě odrůdy.
Petržel hladkolistá je po světe více rozšířená. Má intenzivnější, pikantní aroma, díky kterému se hodí i do pokrmů s tepelnou úpravou. Snáší dobře vyšší teploty, při kterých neztrácí svou vůni ani chuť. Ozdobí polévky, těstoviny, dušené či pečené maso, omelety i brambory ve všech úpravách.
Petrželka kadeřavá je typickou středoevropskou ozdobou především studené kuchyně. Nemá tak výrazné aroma, za to je však šťavnatá na skus. Šunkový chlebíček by bez její přítomnosti nebyl tím pravým zážitkem, hodí se do dipů, zálivek, pomazánek, zeleninových salátů, ozdobit s ní můžeme i teplá jídla, avšak na úplném konci vaření, těsně před podáváním.
Pěstování petrželové nati
Abychom měli dostatek petrželové nati po celý rok, vyséváme ji na jaře pro letní sklizeň, a druhý výsev uskutečníme v polovině léta, abychom měli nať i na podzim a zimu. Ve studených měsících se nati daří za oknem, pěstovat ji můžete také na balkoně.
Pro svůj růst potřebuje půdu bohatou na živiny, světlé či částečně stíněné místo. Přímé slunce jí nedělá dobře. Potřebuje stále vlhkou půdu, se zaléváním by se to však nemělo přehánět, aby nezežloutly listy, které se takto zbarví i při nežádoucím suchu.
Účinky znali již starověcí Řekové i Římané
O prospěšných látkách v petrželi věděli již ve středověku. Karel Veliký její pěstování dokonce nařídil rozkazem. Petržel obsahuje léčivé látky ve všech svých částech, kořenu, stonku, květech i listech. Může se chlubit přítomností vitaminů A, B, C, E a K. Z minerálů v ní najdeme fosfor, železo a vápník. Účinné látky se však nejvíce soustředí v silici. Najdeme v ní také antioxidační flavonoidy, esenciální oleje a kyselinu listovou. Pyšnit se může opravdu vysokým obsahem chlorofylu, díky kterému pomáhá čistit krev, detoxikuje a napomáhá rychlejšímu hojení.
Jaké jsou účinky petrželové nati na naše zdraví?
- silice má dezinfekční účinky a podporuje močení, proto je důležitou součástí urologických čajů
- pomáhá detoxikovat také tlusté střevo a ledviny, předchází tvorbě ledvinových i močových kamenů
- zlepšuje trávení, zbavuje nadýmání
- podporuje chuť k jídlu
- má antioxidační vlastnosti
- neutralizuje volné radikály
- využívá se jako prevence nádorových onemocnění, srdečních chorob či zánětů celého těla
- tiší příznaky astmatu, chřipky a nachlazení
- snižuje vysoký krevní tlak
- reguluje hladinu cukru v krvi, diabetikům je tedy velmi nápomocná
- přiložením listů či tinktury zmírní reakci na bodnutí hmyzu či povrchové poranění kůže
- petrželový odvar ničí bakterie v ústech, pomáhá od bolesti zubů a zanechává čerstvý dech po jídle
- napomáhá při poruchách menstruačního cyklu i na prokrvení pohlavních orgánů
