Je známo, že víno má protizánětlivé i antibiotické vlastnosti a že se nám po něm lépe tráví. Střídmou konzumací červeného vína se vám podaří snížit pravděpodobnost, že vaše tělo ovládnou kardiovaskulární choroby, zhoubné bujení či ‚zlý‘ cholesterol. O zázračných účincích vína vědí své především Francouzi. Ti zkonzumují ročně 60 litrů vína na osobu a v porovnání s jinými národy méně často trpí kardiovaskulárními chorobami. Podle vědců za to může právě jejich slabost pro víno. Kodaňská studie z roku 1995 totiž prokázala, že pravidelná (přiměřená!) konzumace vína snižuje riziko infarktu o 60 procent a dále zmenšuje nebezpečí onemocnění arteriosklerózou, anginou pectoris či mrtvicí.
Jez do polosyta, pij do polopita!
Cesta ke zdraví ukrytá ve víně se skrývá ve zkonzumovaném množství – ženy by denně měly zkonzumovat maximálně 0,25 litru, muži 0,4 litru. A v čem se skrývají léčebné účinky vína? Víno obsahuje polyfenoly, které mají pozitivní vliv na oběhový systém a snižují hladinu cholesterolu v krvi. Konzumace vína rovněž snižuje riziko trombózy. Polyfenoly navíc patří mezi vysoce účinné antioxidanty, které chrání organismus před nebezpečnými volnými radikály.
Víno má svou oblibu i v lidovém léčiteství: nabízíme dva recepty, které možná v zimních měsicích oceníte:
Proti chřipce pomůže svařit 1/4 litru červeného vína s 1 dílem květu černého bezu, květu lípy, květu podbělu, listu jitrocele, dále přidáme dobromysl, truskavec, mátu peprnou a směs osladíme medem. Při nachlazení se doporučuje 10 minut povařit 50g kořene pupavy bílé v 1 litru červeného vína.
